Hypericum perforatum
Lidové názvy: bylina sv. Jana, zvoneček sv. Jana, svatojánské koření, krevníček, čarovník, děravec, prostřelenec, křížek, dřezalka, třesalka
Čeleď: třezalkovité
Popis byliny
Třezalka tečkovaná je trvalkou s lodyhou vysokou od 30 až do 100 cm. Lysá, vystoupavá až přímá lodyha s nápadnými podélnými lištami často dřevnatí. Je osázená přisedlými až krátce řapíkatými listy eliptického tvaru. Celokrajné listy bývají na okraji podvinuté. Jsou typické tečkovitými siličnými žlázkami, které jsou viditelné proti světlu.
Třezalka je charakteristická také zlatožlutými květy s černým tečkováním, které rostlinu zdobí od června do září. Pravidelné pětičetné květy vytvářejí bohatá květenství.
Druhy
Celkem existuje téměř čtyři sta druhů třezalky, které rostou zejména v subtropických oblastech. V našich podmínkách se vyskytuje jen několik málo druhů. Pro léčebné využití slouží především třezalka tečkovaná. Od ostatních druhů se odlišuje kulatým profilem lodyhy. Jiné druhy mají lodyhu čtyřhrannou a menší siličnaté váčky.
Výskyt a pěstování
Třezalka tečkovaná osídluje celou Evropu, některé oblasti Asie a Afriky, druhotně ji najdeme po celém světě.
Také na našem území se třezalka vyskytuje hojně, zejména v teplejších oblastech. Lze ji najít na slunných stráních, sušších loukách a pastvinách, ale i ve světlých lesních lemech nebo podél cest. Třezalka je nenáročná na pěstování a ozdobí každou zahradu.
Léčitelství
Třezalka tečkovaná je zdrojem tříslovin, glykosidů (rutin, kvercetin, hyperosid), vonných silic, pryskyřice, organických kyselin a některých vitamínů (provitamín A, vitamín C). Obsahuje červené barvivo hypericin.
V léčitelství se uplatňuje kvetoucí nať, která se sbírá ideálně koncem června. Sbírá se hned ráno, po opadnutí rosy. Odřezávají se asi 30 cm dlouhé olistěné vrcholy rostliny. Suší se zavěšené ve svazcích, ve stínu. Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 35 °C.
Léčivé účinky třezalky
- má antibakteriální a protizánětlivé vlastnosti
- podporuje metabolismus
- stimuluje činnost žaludku, žlučníku a jater
- tlumí vnitřní krvácení
- příznivě ovlivňuje cévní systém
- je močopudná
- představuje středně silné antidepresivum
- potlačuje příznaky premenstruačního syndromu
- je užitečná ženám v menopauze
- pomáhá proti nespavosti, úzkostem a neklidu
- působí hojivě při kožních potížích
Podávání a užití
Vnitřní užití
Třezalka tečkovaná se v léčitelství nejčastěji podává jako čajový nálev (2 čajové lžičky na šálek vroucí vody, luhuje se 15 min, pije se 2 – 3x denně). Má jemné balzamické aroma a trpce nahořklou chuť. Nejúčinněji třezalka působí v podobě alkoholové tinktury. Dětem se podává jako sirup. Vnitřně se užívá i jako třezalkový olej, který jinak nachází především vnější využití.
Třezalka tečkovaná se kombinuje s dalšími zklidňujícími bylinami, například dobromyslí, mateřídouškou nebo vrbkou úzkolistou.
Třezalka zvyšuje fotosenzibilitu (citlivost kůže na sluneční záření). Nehodí se pro osoby s nízkým krevním tlakem, trpící cukrovkou nebo alergií. S obezřetností by třezalku měly užívat těhotné a kojící ženy. Třezalka není vhodná pro dlouhodobé podávání.
Bylina může způsobit nežádoucí interakce s mnoha podávanými léčivy, např. snižuje účinnost hormonální antikoncepce, léků proti epilepsii nebo chemoterapeutických přípravků proti rakovině. Lidé užívající léky by se proto o podávání třezalky měli poradit se svým lékařem.
Vnější použití
Pro vnější aplikaci nejčastěji slouží třezalkový olej (recept níže). Ten dezinfikuje a podporuje hojení. Zklidňuje zanícenou pokožku, léčí ekzémy, popáleniny, stejně tak i omrzliny. Tlumí bolest. Uplatňuje se jako mazání na revmatické klouby a proleženiny nebo obklad na kožní výrony, pohmožděniny a otoky.
Třezalkový olej – recept
Skleněnou nádobu naplníme čerstvou, lehce nadrcenou natí třezalky a zalijeme slunečnicovým nebo olivovým olejem. Necháme stát několik dnů otevřenou. Následně ji uzavřeme a vystavíme slunečnímu záření na 3 – 6 týdnů. Jakmile olej nabude červené barvy, macerát přecedíme a slijeme do menších, nejlépe tmavých láhví.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
