reklama
 
  • Wiki
  • Špenát setý

Špenát setý (Spinacia oleracea, Spinacia spinosa, Spinacia glabra, Spinacia inermis, Obione stocksii) je názvem rychle rostoucí jednoleté rostliny z čeledi laskavcovitých (dříve merlíkovitých). Uplatňuje se především jako listová zelenina.
Špenát zřejmě pochází z Persie, odtud se dostal také do Evropy, kde postupně zdomácněl. První zdokumentovaná zmínka o špenátu v evropské kuchyni pochází již z konce 14. století. V současnosti se špenát jako zelenina s oblibou pěstuje téměř po celém světě.
V kuchyni se uplatňuje do zelených salátů, ale častěji se vaří. Skvěle chutná v kombinaci s vejci nebo těstovinami. Přidává se také do slaných palačinek, lívanců (recept níže), koláčů, polévkových noků apod.

Popis rostliny

Špenát setý je dvoudomou bylinou s výškou od 30 do 100 cm.
Má dlouhý kůlovitý kořen a přímou nevětvenou lodyhu s hranatým profilem. Květní stonek může být dlouhý až 50 cm. Od května do srpna nese jednopohlavné květy. Květy vyrůstají v klubíčkách, mají bílou nebo zelenkavou barvu. Plodem je kulovitá nebo vejčitá nažka s několika ostnitými výrůstky. Na ostnitý povrch semene odkazuje i latinské rodové jméno špenátu Spinacea.
Sytě zelené listy špenátu vytvářejí volnou listovou růžici. Jsou dlouze řapíkaté, dorůstají až do délky 25 cm. Lodyžní listy jsou drobnější.
Listy špenátu jsou celokrajné, mají trojúhelníkovitý nebo vejčitý tvar. Mohou být buď hladké, nebo bublinaté. Právě dle struktury listů rozlišujeme dvě základní odrůdy špenátu.

Pěstování špenátu

Rostlině vyhovuje slunné stanoviště a neutrální, hlinitá či hlinitopísčitá půda. Má vysoké nároky na živiny v půdě, proto se půda před výsevem přihnojuje. Špenát potřebuje také dostatečnou zálivku.
Špenát má krátkou vegetační dobu (30 – 45 dní), během roku ho lze vyset i několikrát. Výjimkou je špenát vysetý na podzim, který se sklízí na jaře příštího roku. Přestože špenát pochází z teplejších oblastí, zimu snáší relativně dobře.
Špenát se sklízí vždy před tvorbou květů, dokud jsou listy chutné. Při květu hořknou a ztrácejí chuť. I proto se pěstují především samičí rostliny, které vykvétají později a mají více listů.
Špenát se sklízí v době, kdy dosáhne výšky asi 5 cm. Listy se odřezávají tak, že se ponechá asi 2,5 cm natě. Rostlina pak většinou znovu obrazí. Listy se konzumují nejlépe ihned po seříznutí, v chladničce vydrží několik dnů, uchovávat se dají zmrazením.

Zdravá zelenina

Špenát není tak bohatý na železo, jak se mylně traduje. Přesto je významným zdrojem minerálů (vedle železa také draslíku, jódu, sodíku či fosforu), vitamínů (B1, B2, B6, C, E, PP, K), bílkovin, saponinů, fytohormonů nebo vlákniny. Ceněný je také pro vysoký podíl karotenoidů nebo luteinu s antioxidačními vlastnostmi. V jeho složení najdeme i kyselinu listovou. Špenát tak přijde vhod i těhotným ženám. Naopak, pro vysoký obsah kyseliny šťavelové se nedoporučuje lidem s močovými a ledvinovými kameny.

- špenát je zdrojem mnoha cenných látek
- funguje jako prevence civilizačních chorob
- zvyšuje imunitu
- má antioxidační účinky
- příznivě ovlivňuje srdce a cévy
- podporuje krvetvorbu
- snižuje hladinu cholesterolu v krvi
- reguluje krevní tlak
- posiluje kosti, zuby i svaly

Špenátové lívance – recept

Na 150 g špenátu (mraženého) bude třeba 750 ml mléka, 300 g hladké mouky, 1 vejce, půl kostky droždí, 2 stroužky česneku, majoránka, muškátový oříšek, špetka cukru, sůl, pepř a olej.
Nejdříve smícháme droždí a cukr s trochou mléka, nejlépe v půlce hrníčku. Jakmile kvásek vzejde (hrníček se naplní), smícháme ho se všemi ostatními ingrediencemi. Těsto uhněteme a necháme kynout asi půl hodiny. Poté z něho lžící oddělujeme lívance, které z obou stran do zlatova osmažíme.
Lívance můžeme před podáváním posypat nastrouhaným tvrdým sýrem nebo je zalít sýrovou omáčkou. Dozdobíme je zelenou petrželkou.

Související články

reklama
reklama
reklama