reklama

Nejsou to žádné chudinky. Dokument ukazuje české bojovnice, vychovávají děti samy

Příběhy tří žen, které vychovávají své děti bez partnera, ukazuje nový dokument Eriky Hníkové s názvem Sólomámy. Česká televize jej uvede 8. února a režisérka v něm chce zbořit předsudky o tom, že si takové ženy mohou za svou situaci samy.

Lucie, Míša a Alena jsou hlavní protagonistky nového dokumentu Eriky Hníkové.
Lucie, Míša a Alena jsou hlavní protagonistky nového dokumentu Eriky Hníkové. | Foto: Česká televize/koláž Aktuálně.cz

Když začala koronavirová pandemie, dokumentaristku Eriku Hníkovou napadlo zmapovat životní příběhy sociální skupiny, která bude pandemií ohrožená nejvíce. Okamžitě ji napadly ženy, které samy vychovávají děti. Přiznává, že druhým motivem, proč natočila snímek o singl matkách, byla vlastní zkušenost, nějakou dobu žila se synem bez partnera a od svého okolí slýchávala komentáře, které reflektovaly stigma, jemuž sólo mámy v české společnosti čelí. Příjemné jí to tehdy vůbec nebylo. 

"Byly to poznámky ve stylu: 'Ježiš, ty jsi sama s dítětem, no ty jsi chudinka.' Ano, žít bez partnera je složité, ale zároveň to může být volba dané ženy. Proto jsem chtěla natočit film, který ukáže, že jako sólo máma řešíte více problémů než v celé rodině, ale zároveň nemusíte být žádná trpící chudinka, ale spíše bojovnice," popisuje Hníková námět dokumentu, který uvede Česká televize příští úterý. 

I z toho důvodu nepoužívá pojem samoživitelka, který je podle ní v naší společnosti primárně spojován s finanční situací a negativním vnímáním. Místo toho používá sociologický termín "sólo máma", tedy žena, která žije v domácnosti sama s potomkem.

Sólo mámy nemají stejný osud ani povahu

Dokument začíná úvodním textem, že v České republice žije přes 175 tisíc rodin, ve kterých se o děti stará pouze jeden z rodičů. Ve více než 70 procentech případů se jedná o sólo matky. Osudy takových žen Hníková reflektuje třemi rozdílnými příběhy Míši, Lucie a Aleny.

Zatímco Lucie vychovává dvě děti a je jako manažerka v PR firmě finančně zajištěná, Míša a Alena řeší finance každý den. Matka šestiletého syna Míša shání práci a byt, Alena má naopak raději práce dvě a s chodem domácnosti a péčí o nejmladší dceru Rozárku jí pomáhají dvě dospívající dcery. 

Výběrem těchto hrdinek chtěla česká dokumentaristka demonstrovat, že ženy, které děti vychovávají samy, nemají stejný osud ani povahu a nezaslouží si, aby byly nějakým způsobem zaškatulkované.

"Jedna z mých protagonistek je přemýšlivá vysokoškolačka, další téměř bez vzdělání a třetí si dálkově dodělává vysokou školu. Povahově jsou naprosto rozdílné. Snažila jsem se na jejich odlišnosti ukázat, že se s takovou situací může v životě potkat opravdu každý," říká Hníková, jejíž dokument Každá minuta života o manželském páru, který se věnuje výchově čtyřletého syna s nejvyšším možným nasazením, získal tento rok Zvláštní cenu poroty na filmovém festivalu v Karlových Varech. 

Naše společnost by měla pečovat i o slabé

Dokument Sólomámy zobrazuje každodenní koloběh a starosti. Ženy v něm počítají peníze, dělají s dětmi úkoly a hledají si byt či práci. A nehroutí se z toho. Pětačtyřicetiletá autorka snímku nicméně ukazuje, že pro některé matky může být tato situace začarovaným kruhem, což nastiňuje příběh Míši.

Erika Hníková (1976)

Erika Hníková (1976)

  • Česká dokumentaristka, která do povědomí vstoupila absolventským filmem Ženy pro měny (2004), který byl mezi prvními českými dokumenty uveden do kinodistribuce.
  • V letech 2006 - 2007 pracovala jako šéfredaktorka časopisu Nový Prostor a publikovala sloupky v časopise Respekt. 
  • Mezi její další dokumenty patří Sejdeme se v Eurocampu (2005), Landův lektvar lásky (2009), Nesvatbov (2010), Tři dary (2011), Pět zrození (2015). 
  • V roce 2021 získal její snímek Každá minuta života Zvláštní cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.
  • Česká televize uvede 8. února její zatím poslední dokument Sólomámy. 

"Ta si hledá byt, na který nemá dost peněz. Můžete si tak říct, proč si nenajde práci. To ale není vůbec jednoduché, když musí syna vyzvedávat v jednu hodinu ze školy. Navíc v období koronaviru, kdy musela během lockdownu zůstávat se synem na domácí výuce. Ne každý chce navíc zaměstnat svobodnou matku s dítětem," popisuje Hníková, která odmítá častou společenskou představu o tom, že si za svou situaci může žena sama. "Všichni nemáme stejnou startovací pozici, někdo se narodí do dětského domova, a když ho v 18 letech opustí, nemá rodinné ani finanční zázemí. Naše společnost by měla pečovat i o ty slabé," upozorňuje.

Představitelky do dokumentu sehnala Hníková přes organizace Fandi mámám, Klub svobodných matek a přes své známé. Ve snímku kromě praktických problémů zobrazuje také způsob přemýšlení jednotlivých hrdinek: Alena je ráda, že jí současný přítel občas finančně vypomůže, Lucie uvažuje nad tím, zda bude za desítky let schopná zaplatit hypotéku, a klade si otázku, zda bude jako PR manažerka po padesátce stále žádaná.

Ve svých nárocích na muže má ale jasno: "Kdyby měl nějaký muž přijít do mého života, tak by do něj musel zapadnout. Mně je totiž samotné se sebou dobře, umím si užívat, takže by mi vlastně musel konkurovat," popisuje Lucie během víkendu, kdy obě děti odjedou k otcům a ona má čas sama pro sebe.

Přestože Hníková pro Aktuálně.cz zmiňuje, že rodina je podle ní nejlepší buňka pro výchovu dítěte, společnost by zároveň neměla ženy, které potká jiná situace nebo si ji samy zvolí, odsuzovat. Jako možný důvod uvádí neotevřenost v tuzemském myšlení v porovnání se západními státy, v nichž se už málokdo pozastavuje nad tím, že žena žije bez partnera, bez dětí nebo naopak potomky vychovává sama.

Jako konkrétní příklad uvádí prostředí české politiky, kdy v roce 2017 Pavel Bělobrádek prohlásil, že mají sólo mámy vyřešit svou nelehkou životní situaci nalezením nového partnera. Podobný názor, že "pokud se žena špatně rozhodla, s kým mít dítě, musí nést následky", odprezentoval ve stejném roce také Jiří Čunek.

Mohlo by vás zajímat: Pavlousková: Raději prodejte ledničku, radila úřednice samoživitelce žádající o pomoc (8.6.2020)

Pomoc státu měla být mimořádná a okamžitá, ale tyhle přívlastky se nenaplnily, líčí ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková. | Video: Emma Smetana

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama