„Děti přicházející do školy jsou zlé, svéhlavé, bludně vychované bytosti, rafinované, zlomyslné, zhýčkané, zbloudilé, instinktivně nepřátelské a ve velkém procentu úžasně neschopné."

Tak si roztrpčeně  stěžoval slavný český básník Otokar Březina. „Učitelství jest těžký, robotný úřad, vysilující duši, ochromující fantazii, pijící sílu z organismu. Vracím se po pěti hodinách vyučování fyzicky i duševně vysílen, disgustován, umrtven, zatemněn, tupý, mdlý a sešlý. Pouze noc jest vyhrazena mé duševní práci a i tu nedostavuje se vždy dispozice, vystřebaná celodenním rozechvíváním nervového systému a neustálým krvácením intelektuálním," napsal poeta v říjnu 1892, pár dnů po zahájení školního roku, své přítelkyni Anně Pammrové...

Co by asi řekl dnes? Na to jsme se zeptali pražského učitele angličtiny Jiřího, kterému citát visí nad stolem ve sborovně. „Moji žáci? Jde spíš o žákyně, protože učím na střední ekonomické škole," upřesňuje. Jaké tedy jsou?

Bezprostřední, líné, vulgární

• Roztěkané: všechno se jim musí říct několikrát.
• Uvolněné a bezprostřední: když už se na škole vyskytne nějaký ten mládenec a k některé slečně patří, klidně se s ním otlapkávají kdykoli, kdekoli a před kýmkoli.
• Líné: odmítají jakoukoli práci navíc, když mají něco vymyslet, největší tvůrčí výkon bývá CTRL+C a CTRL+V (kopírování učebních textů z počítače - pozn. red.). Mají tendenci jít cestou nejmenšího odporu a nejkratšího času. To, že po nich chci práci, je výrazně obtěžuje.
• Mají dlouhé vedení: přestože mají k maturitě přečíst jen dvacet knížek za čtyři roky, tedy jednu za dva školní měsíce, tak si i přes varování učitelů do seznamu napíšou texty, které v životě neviděly. A pak se upřímně diví, když kvůli nim od maturit skutečně vyletí.
• Agresivní ve své hlouposti: loni jsem měl třídu, která si nastavila jako třídní standard „je v pohodě, když nepropadám", a každého, který třeba jen trochu vyčníval, ostatní prostě převálcovali.
• Vulgární: dokonce i jinak milé a pěkné holky mají slovník opilého dlaždice a neváhají ho použít bez ohledu na přítomnost profesora
• Bezelstné a dětinské: dokážou být milé a někdy i legrační, když se snaží chovat „cool". Na neutrální půdě mimo školu by asi překvapily, co všechno pěkného v nich je, ale to se ve škole moc nepozná.

Nejsou to takové stvůrky

„Pan Březina byl básník, patrně člověk citlivější, než jsou dnešní učitelé. Ti by s takovým přístupem dlouho nepřežili. Děti bývaly jiné: ne tak roztěkané, učitel měl pravděpodobně větší respekt. Výuka byla asi osobnější. Ale nelze paušalizovat, každá třída je jiná a reaguje odlišně, úhrnem asi platí, že povrchnost vzkvétá - nejenom u dětí, ale i mezi učiteli," dodává Jiří.

„Nejsou to úplně takové stvůrky, důležité je mít nadhled. Lezou-li mi hodně na nervy, oslovuji dívky Mladé dámy a chlapce Děti - neznám větší urážky," shrnuje paní Nataša. „Jako bezdětná učitelka s šestadvacetiletou praxí jsem zaznamenala i prchavá zajiskření empatie. Třeba loni mě litovali sedmáci: To máte teda blbý, celej život se trápíte s těma hnusnýma puberťákama!"

Vstoupit do galerie | 11 Nejlepší ovocné recepty: určitě si vyberete!

--------------------------------------------------------------------------------

Vše pro vzdělávání.