Záludnosti dvojjazyčné výchovy: Velké problémy i výhody

Tatínek šestileté Aničky je Novozélanďan. Mluví na ni pouze anglicky. Maminka je Češka a mluví na ni výhradně svou rodnou řečí. Dcerka si tak osvojuje naráz dva mateřské jazyky, což není tak snadné, jak se na první pohled může zdát. 

Zdálo by se, že na Aniččině straně jsou všechna plus. Na rozdíl od dětí, jejichž rodiče platí astronomické částky za bilingvní školku, ona má angličtinu vyřešenou zdarma. Přirozený bilingvismus jde navíc dětem mnohem rychleji než hodiny angličtiny s učitelem.

„Bilingvně vychovávané děti si osvojují druhý jazyk jakoby mimochodem a mnohem efektivněji, než je to možné ve škole.Navíc jsou obecně charakterizovány jako jazykově pohotovější, tolerantnější vůči jiným kulturám a celkově přizpůsobivější," podotýká poradkyně pro oblast rodičovství, výchovy a mezilidských vztahů Eva Labusová. Nic ovšem není zadarmo, ani dvojjazyčnost, byť přirozená.

Musíte vědět, jak na to

Zásadní podmínkou ovšem je vynikající znalost jazyka. Školácká angličtina tatínka s českým přízvukem a gramatickými chybami dítěti spíš ublíží. Ale i výchova dětí v přirozeně dvojjazyčné rodině má přísný řád a pravidla.

„Každý na dítě musí důsledně hovořit pouze vlastní mateřštinou, aby dokázalo logicky přecházet od českého povídání s maminkou k anglickému vyprávění s tatínkem," vysvětluje Eva Labusová.

Zpočátku bude dítě slovíčka míchat, vytvářet anglicko-české věty a v některém z jazyků více chybovat. Půlka věty v češtině, půlka v angličtině, žádné skloňování ani pády: to je odvrácená strana bilingvismu. Dítě vstřebává dvojnásobné množství informací. „Pes" je zároveň „dog", a tudíž trvá déle, než prcek oba pojmy na základě odpozorovaných souvislostí  správně přiřadí k témuž zvířeti. 

Důležitá je zlatá střední cesta: netlačit na pilu, ani nenechávat chyby bez povšimnutí. Dítěti je třeba se věnovat, hodně mu číst a taktně opravovat všechny chyby. Za námahu to určitě stojí, za pár let bude plynně mluvit dvěma jazyky. 

Jedna osoba - jeden jazyk. Ale...

Princip „jedna osoba - jeden jazyk" jsme už zmínili. „Aby se dítě lépe orientovalo a jazyky vzájemně nezaměňovalo, měl by s ním každý z rodičů důsledně hovořit svým rodným jazykem. Děti tak snáz pochopí, že matka mluví jinak než otec, a bude mu odpovídat jazykem, v němž je osloveno," upřesňuje Eva Labusová.

Dítě by mělo oba jazyky slyšet a používat zhruba ve stejné míře. Pokud rodiče ovládají obě řeči, měli by se dohodnout, jak budou mluvit třeba u stolu nebo při společné hře, tedy v situacích, kdy by měli rozumět všichni zúčastnění a nikdo by neměl zůstat vyloučen. Kvůli časové vyváženosti je lepší zvolit jazyk, kterým nehovoří okolí. Děti tak budou jednou řečí mluvit doma a druhou se svými vrstevníky ve školce či škole, což jim komunikaci ještě více usnadní.

Co vás může zaskočit

Dvojjazyčnost představuje zpočátku pro dítě velkou zátěž. Než si všechno v hlavě srovná, chvilku to trvá. Může proto začít mluvit o hodně později než jeho vrstevníci.

O negativním vlivu bilingvismu se také hovoří v souvislosti s psychickým vývojem. Může se stát, že dítě řádně nezakoření ani v jednom jazyce, což poznamená jeho způsob myšlení a vyjadřování, ale i samotnou podstatu osobnosti. Proto je třeba tak důsledně dodržovat princip „jedna osoba - jeden jazyk", kdy konkrétní člověk představuje nedělitelnou jednotu s konkrétním jazykem.

zdroj: babyweb.cz

--------------------------------------------------------------------------------

Která jazyková škola nabízí nejlepší kurzy?