"Bang, bang, jsi mrtvý!" To, že je současná kultura plná násilných videoher, televizních programů a obrazů skutečných válek, dospělé zase až tak nepřekvapuje. Vůči násilí se stávají téměř imunní. Když ale jejich potomek začne předstírat, že právě někoho zabil, přece jen lehce znervózní.

Přestože zatím žádná studie nepotvrdila, že by hra na vojáky mohla vyvolat agresi nebo násilné chování v budoucnosti, velký problém zůstává - kdy začne dítě chápat, že to, co vidí v televizi, není skutečné? Že se tak nemůže chovat ono samo?

Fikce, nebo realita?

Kognitivní psychologie říká, že děti do šesti let nejsou plně schopny vnímat rozdíl mezi hrou a skutečností. Oproti této teorii se však staví některé moderní výzkumy, jež podotýkají, že tento rozdíl dokážou vnímat už tříleté děti.

Více o dětských hrách se dočtete na Babyweb.cz >>

I když jde každopádně o schopnost individuální, danou sociální zralostí dítěte, jisté je jedno: Malé děti docela dlouho věří, že to, co se odehrává v televizi, je skutečné. Počítače jim tak nabízejí svět, kde je možné úplně všechno.

V akčních střílečkách má každá postava několik životů. Když se na obrazovce objeví "game over", nic nebrání začít hrát znovu. Proto podobné hry plné násilí psychologové doporučují až pro děti od dvanácti let, které už dokážou realitu vnímat rozumově. Za alternativu považují hry strategické, například ty, které simulují život na venkově. V nich hráč nejdříve musí na své hospodářství vydělat, takže nejsou tak odtržené od skutečného života.

Já se bojím a ty bys měl také

Pokud si váš syn libuje v akčních hrách a v hračkářství nejvíce touží po samopalu, nemusíte hned panikařit, že z něj vyroste nájemný vrah. Zkuste ale porozumět jeho úhlu pohledu. Pokud svou hrou na vojáky omezuje jiné, vysvětlete mu, kde je problém.

Doporučujeme: Televize do dětského pokoje nepatří!

Hovořte s dítětem také o svých pocitech ohledně zbraní. Jemně dejte najevo, jaký je rozdíl mezi opravdovou zbraní a hračkou: "Vím, že tě tahle hra baví, ale já se zbraní trochu bojím. Opravdové zbraně mohou zabíjet a já mám strach, když na mě takhle míříš." Střelbu na protivníka můžete efektivně nahradit cílením na terč, které rozvíjí schopnost soustředění a koordinaci pohybů.

Otevřenost především!

Běhání s hračkami v podobě zbraní po hřišti do dětského světa patří. S počítačovými hrami je to složitější. Dítě, které se účastní přestřelky gangsterů, často touží porozumět vztahům dospělých. Tím, že "zabíjí" zlé lidi, může v mysli získávat kontrolu nad vlastním světem. Pokud chcete mít nad tímto světem dohled vy, omezte jeho přístup k násilným pořadům a počítačovým hrám.

Nikdy ale potomka striktně netrestejte hned ze začátku, buďte přístupní dohodě. Když dítě ví, že rodiče jsou otevřeni otázkám a diskuzi, dovolí jim více dohlížet na jeho volný čas. Budete tak mít možnost ovlivňovat výchovu i bez neoblíbených zákazů.

zdroj: babyweb.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

V ČR neexistuje škola bez šikany, tvrdí odborník

Jak správně trestat děti, aby to splnilo účel?

Nejtrapnější první rande: Manžel si mě odčural!