reklama

Vaše dítě lže, jako když tiskne? To nevadí!

Nemůže totiž za to. Do nějakých tří, čtyř let batole nedokáže odlišit fantazii od skutečnosti. Nechápe proto ani rozdíl mezi pravdou a lží. Teprve někdy ve věku okolo pěti let se učí rozeznávat jasnou lež a odlišit ji od reality.

Foto: Isifa/Thinkstock

Nemůže totiž za to. Do nějakých tří, čtyř let batole nedokáže odlišit fantazii od skutečnosti. Nechápe proto ani rozdíl mezi pravdou a lží.

Teprve někdy ve věku okolo pěti let se učí rozeznávat jasnou lež a odlišit ji od reality. Tento proces je ovšem dlouhodobý a trvá až někdy do 12. roku věku. To je už hranice, kdy dítě umí alespoň podvědomě rozlišit i nepravdu pronesenou dospělým člověkem.

Kde má lež kořeny

V tom, že je dítě zkažené nebo nevychované? Ale ne! Zdroj vymýšlení bývá jinde. Jde o

  • činorodou představivost: Tvořivé síly a představivost dítěte se vyvíjejí tak závratným tempem. Někdy je zahltí tak, že samo věří, že to, co se mu zrodilo v hlavě, je pravda i ve skutečnosti. Každému přece ve vaně plave živá ryba. A je docela normální mít pod postelí Supermana!
  • zapomnětlivost nebo urputnost: Jak si může batole pamatovat, kdo si první hrál s tím oblíbeným medvědem? Na to nemá cenu se ho ptát. Malé dítě ví pouze to, že si s ním teď chce hrát ono a chce ho od kamaráda nebo sourozence zpět, a to hned. Až ho budete hubovat za počmáranou zeď v obýváku, nejspíš přesvědčeně prohlásí: Já to nebyl! Nezapomíná při tom, že pastelku vedla po stěně jeho ruka, jen si tak toužebně přeje, aby to bývalo neudělalo, že o tom samo sebe přesvědčí.
  • velkou touhu a lásku: Malé dítě věří stejně jako jeho rodiče, že je nejhodnější na světě. Když něco provede, není schopno si to přiznat: Tatínek a maminka mě mají moc rádi, protože jsem hodný chlapeček. A hodný chlapeček by takhle nevybryndal mlíko. Takže jaké mlíko? Já žádné nevidím!

Víme, proč teenageři lžou: Prozradíme vám to!

Jak kořeny lži vytrhnout

Citlivě. Extra vyšperkované fantazie jsou všeobecně neškodné. Koneckonců vy také vyprávíte dítěti pohádky - takže proč by vám neřeklo nějaké své vlastní? Pokud lež nikoho neohrožuje, ani ji nekomentujte. Prostě si historky vašeho dítěte vychutnávejte a jeho pravdomluvnost něžným způsobem pěstujte tak, že budete povzbuzovat upřímnost.

Když dítě samo od sebe přizná, že vyslídilo schovaný koláč, dejte si pozor, abyste mu za to nevyhubovali. Pokud na jeho dobrovolné přiznání zareagujete nesouhlasem, zjistí, že se pravdomluvnost vyplácí. Když ho ale citlivě upozorníte, že je lepší se nejdřív zeptat, než si něco vezme a pak mu poděkujete za to, že byl upřímné, pochopí, že upřímnost může nést ovoce.

Budujte vzájemnou důvěru. Když máte jít na očkování, nenakukávejte dítěti, že to vůbec nebude bolet. Snažte se dodržet dané slovo. A dávejte dítěti najevo, že ho milujete, ať se děje, co se děje. Dokonce, i když nechtěně rozbije vázu po babičce.

Kolem čtvrtého roku pak začněte konfrontovat dítě s pravdou: Ty vidíš na zdi, že tam leze had, ale já ho nevidím. Pojď, půjdeme se podívat do knížky, jací jsou vůbec hadi, co všechno umí! Auto přeskočilo koleje? To ale auto nedělá: auta musí přijet k železničnímu přejezdu a stát, protože jede vlak. Tak povzbudíte dětskou fantazii, která se přenese do hry.

Pokud by si ale dítě vymýšlelo ještě kolem pátého roku, je už pomalu na místě konfrontovat ho s tím, že úmyslná lež za cílem získání nějaké výhody může narušit vzájemnou důvěru. Pamatujete, kdy vám dítě v předškolním hloupě zalhalo, a vy jste na to přišli? Jak jste reagovali? O tom můžete diskutovat pod článkem.

zdroj: Babyweb.cz

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Spermobanka: S vajíčkem od kamarádky předběhnete frontu

19 let, 380 kg: Sledujte nejtlustšího teenagera planety!

Jaké vánoční ozdoby letos letí?

--------------------------------------------------------------------------------

Jaká je vaše výchova dětí?

reklama
reklama
reklama