Když bylo mojí první dceři něco přes rok, znovu jsem otěhotněla. Miminko bylo plánované a s láskou očekávané, ale přesto jsem už ve chvíli, kdy jsem viděla pozitivní těhotenský test, intuitivně cítila, že je něco špatně.

Ultrazvuk v devátém týdnu těhotenství moje obavy potvrdil. Zárodek se přestal vyvíjet. Jiskřička života uhasla. To, co se dělo potom, jsem vnímala jako ve zlém snu. Příjezd do nemocnice, další vyšetření, příprava na zákrok a poté kyretáž. Bezesná noc na nemocničním lůžku. Návrat domů. Nečekaně velký smutek. Ačkoliv se ke mně v tu dobu všichni snažili chovat s ohledy, zdálo se mi, že nechápou moje pocity. Slova jako „však brzo zase otěhotníš, zkusíte to znovu" se mi zarývala stejně, jako se ostří kyrety zařízlo do mojí dělohy. Nechtěla jsem být znovu těhotná. Chtěla jsem být stále ještě těhotná.

Tak popisuje svůj smutek maminka, která přišla o miminko. Ročně projdou touto smutnou zkušeností stovky žen.

Samovolný a zamlklý potrat

„Samovolný potrat je definován jako ztráta těhotenství do 20. týdne nebo plodu s váhou nižší než 500 gramů. Samovolným potratem končí 10 - 15 % všech prokázaných těhotenství. Většinou je to do 12. týdne těhotenství," vysvětluje gynekoložka MUDr. Radka Gregorová. 

Příznaky jsou různé. V případě spontánního potratu jsou to obvykle bolesti podbřišku, špinění či krvácení (ačkoliv ne vždy je špinění na počátku těhotenství příznakem počínajícího potratu). V případě zamlklého potratu (missed abortion) však může vše navenek probíhat normálně, neboť zárodek sice odumře, ale zůstává nadále v děložní dutině a žena nemusí subjektivně cítit žádné potíže. 

Příčin je víc

Příčiny potratů mohou být jak na straně matky, tak na straně plodu. „Ze strany matky jsou to infekce rodidel nebo anatomické děložní odchylky. Ty mohou být vrozené či získané. Patří sem nitroděložní srůsty, přepážka v děloze, jednorohá nebo dvourohá děloha, myomy. Ze strany plodu mohou vést k potratu genetické odchylky, špatné uhnízdění vajíčka, léky, toxické látky. Další možnou příčinou opakovaných potratů jsou odchylky genetické výbavy jednoho z rodičů nebo nedostatečná funkce děložního hrdla," objasňuje MUDr. Gregorová. 

Opakované potrácení může být také důsledkem různých imunních reakcí. U žen, které potrácejí z nevysvětlitelných příčin, je vhodné provést vyšetření srážlivosti krve k odhalení poruchy zvané trombofilie. Je to v případě, kdy žena potratila po 10. týdnu těhotenství nebo byla již prokázána srdeční akce plodu. Vyšetření je dále vhodné pro ženy, které prodělaly v minulém těhotenství preeklampsii, abrupci placenty či jejichž plod v děloze špatně rostl. 

Kyretáž, nebo vyčkávací přístup?

Revize děložní dutiny (kyretáž) je zákrok, při němž se odstraní obsah dělohy, tedy neprosperující embryo a děložní výstelka. Provádí se v celkové anestézii a trvá zhruba 15-20 minut. Po několika hodinách obvykle žena odchází domů, kde by měla strávit ještě několik dní v klidovém režimu. 

Alternativou je vyčkávací postup, kdy žena počká na spontánní potrat. Pokud dojde k samovolnému odloučení odumřelého zárodku a děloha je na kontrolním ultrazvuku čistá, není kyretáž zapotřebí. 

Oba přístupy mají svá pro a proti. Revize dělohy je rychlejší, krvácení je nižší a z fyzického hlediska je prakticky bezbolestná. Jako každá operace však přináší rizika spojená s celkovou narkózou, reakcí na léky či možností trombózy a embolie. Ojediněle může také dojít k poranění či přímo propíchnutí děložní stěny. Vyčkávání na spontánní potrat je metodou šetrnější. Snižuje se u ní riziko infekce dělohy a samozřejmě také všechna rizika, která přináší operativní zákrok. Obvykle je však spontánní odloučení neprosperujícího embrya spojené s větším krvácením a také s větší bolestí. Asi v 10 % případů je kvůli komplikacím stejně nutno přikročit ke kyretáži. Čeští lékaři většinou upřednostňují operativní zákrok. Výhody spontánního potratu však mimo jiné spočívají i ve větší možnosti psychicky a emočně si zpracovat to, co se děje, smířit se a rozloučit.
 
zdroj: Babyweb.cz