reklama

Nemůžeme otěhotnět, protože žijeme v zoo. Příroda nás vypnula, říká embryolog

Třicet procent párů, které přicházejí na kliniky umělých oplodnění, nemůžou otěhotnět z psychologických důvodů, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Embryolog Daniel Hlinka. Jsou pod tlakem, protože čekají na ten pravý moment, a když se jim nedaří podle plánu, jsou ve stresu. Řešením by podle něj mohlo být preventivní mražení vajíček a spermií v mladším věku, díky kterému dvojice získá pocit klidu.

Podle Daniela Hlinky by měl stát přispívat na preventivní zmrazování vajíček.
Podle Daniela Hlinky by měl stát přispívat na preventivní zmrazování vajíček. | Foto: Aktuálně.cz/Archiv Daniela Hlinky

Ve světě narůstá tzv. social egg freezing (uchování vajíček z různých sociálních důvodů, pozn. red.). Zatímco v roce 2009 tento zákrok podstoupilo ve Spojených státech 475 žen, v roce 2016 to už bylo 7300 žen. Jak jsme na tom v Česku?

Žádný výrazný nárůst za posledních patnáct let nepozoruji, jsou to stovky žen ročně. Myslím si, že na to má vliv nastavení společnosti, ve které žijeme. Na ty, které si nechají vajíčka preventivně zmrazit, nahlížíme jako na kariéristky, které se chtějí mermomocí dostat někam na vrchol. Proto se můžou za takový zákrok stydět. Přitom to vůbec není pravda, podstupují jej obyčejné ženy, které chtějí mít jistotu, že když bude ten správný čas mít dítě, budou mít větší šanci. Častým důvodem je to, že v době, kdy chtějí otěhotnět, nemají stabilní zázemí a partnera, s nímž by chtěly založit rodinu. Tímto způsobem se pojistí.

Není důvodem také vyšší finanční částka, která se pohybuje v rozmezí 35 až 40 tisíc? Málokterá žena má kolem 25 let našetřené desítky tisíc korun…

Ano, finanční stránka hraje roli. Druhým důvodem je hormonální stimulace, která trvá přibližně čtrnáct dní. Ženy si musí aplikovat injekce a nechtějí zažívat možné vedlejší efekty jako přibrání na váze, změnu nálad nebo rozrušení měsíčního cyklu. Odběr vajíček navíc probíhá při celkové anestézii.

Podceňujeme sílu podvědomí

Firmy jako Facebook nebo Apple poskytují social egg freezing jako zaměstnanecký benefit. Co si o takovém kroku myslíte?

Vítám ho, je vstřícný vůči ženám. Můžou díky němu v klidu pracovat a nemusí se stresovat tím, že jim tikají biologické hodiny. Zatímco se dítě může úplně v pořádku narodit čtyřicetiletému páru, vajíčka biologicky stárnou a plodnost klesá.

Social egg freezing jako zaměstnanecká výhoda si nicméně vysloužila také kritiku. Ta zní, že takový benefit podsouvá ideu, že by ženy neměly dávat přednost mateřství před kariérou a nestávat se matkami v mladém věku.

S tím nesouhlasím, nemyslím si, že je to nějaké vykořisťování. Naopak vidím v social egg freezingu velké výhody. Před patnácti lety jsem nabídl svým zaměstnankyním, aby si nechaly vajíčka zdarma zmrazit. Nabídku využilo deset z nich a ani jedna zmražená vajíčka nakonec nevyužila. Spontánně otěhotněly s partnery. Proč? Protože byly klidné a nebyly ve stresu. Věděly, že někde mají jistotu, a tak netlačily na pilu. Velmi podceňujeme sílu našeho podvědomí.

Žijeme v zoologické zahradě

Jak moc ji podceňujeme?

Nejčastější příčinou neplodnosti je takzvaná idiopatická sterilita, která je psychosomaticky podmíněná. Třicet procent párů, které přichází na kliniky umělých oplodnění, nemůžou otěhotnět z psychologických důvodů. S otěhotněním v dnešní době často čekáme, a když to nejde v moment, ve který jsme si naplánovali, stresujeme a tlačíme na pilu. Proto se často stává, že páry, které otěhotněly poprvé díky umělému oplodnění, mají další děti přirozenou cestou. Běhají totiž kolem prvního dítěte, nemají čas se kvůli ničemu trápit a ono se to podaří.

Daniel Hlinka

  • Česko-slovenský embryolog.
  • Jako prvnímu v ČR a na Slovensku se mu v roce 1993 podařilo prostřednictvím metody ICSI úspěšně oplodnit ženské vajíčko.
  • Působil na mnoha reprodukčních klinikách. Podílel se na vzniku IVF laboratoří v CRM Zlín a zaváděl moderní metody v brněnské Repromedě nebo pražském Pronatalu.
  • Spoluzaložil kliniku Prague Fertility Centre (PFC) v Praze.
  • Vyvinul vlastní systém umělé inteligence CATI usnadňující léčbu neplodnosti, který v současné době certifikuje.
  • Letos v dubnu založil v Praze vlastní IVF kliniku Clayo Clinic.
  • Je ženatý a má čtyři děti, sedmnáctiletá dvojčata jsou výsledkem úspěšné IVF léčby.

Dokážete tento stresový mechanismus vysvětlit konkrétněji?

Když nastane stresová situace, první se v našem těle vypnou věci, které nejsou nevyhnutelně nutné. Proto vidíme plné zoologické zahrady zvířat, která se nerozmnožují. To je princip dnešní doby. Žijeme v zoologické zahradě, která nás ve všem omezuje, jsme vystresovaní. Co udělá příroda? Vypne nás. Dobrá zpráva je, že v momentě, kdy se dostaneme do klidu, náš organismus se restartuje a začne zase fungovat. Děloha je výstelka, svým způsobem půda, která je schopná rodit. Pokud ale máte období chladu a mrazu, můžete do ní vkládat embrya, ale nic se z ní neurodí. Nemá smysl sadit uprostřed prosince, když na to není půda připravená. Během stresu navíc dochází k takzvané vazokonostrikci, kdy se stáhnou cévy a prokrvují jen tam, kde je nutně potřeba. A děloha to není.

Muž čtyřikrát odešel z kliniky

Měl by podle vás stát podporovat social egg freezing?

Ano, mohl by vycházet z toho, že když bude hradit zmražení vajíček, nebude pak muset ve spoustě případů přispívat na IVF. Když se páry dostanou do klidu, nebudou jej muset využít. Navíc existuje spousta rizikových povolání, kde by mělo být preventivní zmražování spermií a vajíček pravidlem. Jedná se o zaměstnání u policie, ve zdravotnictví nebo u hasičů a na letištích, kde může docházet ke kontaminaci nebezpečnými látkami a k radiacím.

A co muži, nechávají si zmrazovat spermie?

Ne. Přitom všude čteme o tom, jak klesá mužská plodnost. Bude to nejspíš stejný mechanismus jako u žen, který navíc vysvětluje příklad mého známého, který si chtěl pro jistotou udělat spermiogram. Když zjistil, že má zdravé spermie, navrhl jsem mu, ať si je nechá zmrazit. On nechápal proč, když je má dobré. Odpověděl mi, že by si je nechal zmrazit v případě, že by s nimi bylo něco špatně. Co je to za logiku? Maso přece taky budete zmražovat, když bude čerstvé, a ne když začne plesnivět. A možná v tom hraje roli také ego, které se projevuje u celého procesu umělého oplodnění. Zatímco někteří muži jsou v tom stoprocentně se svou partnerkou, jiní nám z kliniky čtyřikrát odejdou. Zatímco pod sprchou doma se uspokojí kdykoliv, tady to nezvládnou.

Páry nejsou psychicky připravené

Máte zkušenost s tím, že by některé vztahy skončily během procesu umělého oplodnění?

Ano. Stává se, že máme hotová embrya a pár už nepřijde. Spousta párů vůbec není psychicky připravená umělé oplodnění absolvovat. Už před zahájením jsou často ve stresu, pod tlakem, a tohle to jen zvýší. Žena je navíc pod stimulací hormony emocionálně velmi citlivá a každý neúspěch je velký zásah do psychiky.

Mají páry, které k vám přichází, něco společného?

U pohodového páru nezjistíte nic. Zato vystresovaný pár poznám už ve dveřích. Jakmile si sednou, začnou mluvit o tom, jak chtějí být léčení a za kolik, protože si to našli na internetu. Jsou velmi strukturovaní, vše chtějí mít zaškatulkované, jasné, podle jejich plánu. Jenže to je přesně ta situace, kdy přílišné chtění zavírá dveře. Snažím se tak jejich nastavení rozbít. Když mi pokládají nepříjemné otázky, nereaguji a nechám je dál vykládat. Následně se do patnácti minut pár pohádá mezi sebou. Řeknou si věci, o kterých doma z nějakého důvodu často mlčí. Někdy se tím vyčistí vzduch a pak začnu mluvit k jejich situaci já. Často se ale také ukáže, že zatímco jeden z páru dítě chce, druhý by se bez něho obešel a nechce proces umělého oplodnění vůbec podstupovat.

Video: Bezdětná: Neplodnost je tabu, těžko hledáte pochopení. Měla jsem deprese i bolesti (24.1.2021)

Lidé si neumí představit, jak bolestivé a frustrující může být umělé oplodnění. Je to chladný a laboratorní proces, líčí Martina Baudišová. | Video: Daniela Drtinová
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama