Pohádka na víkend: Velká žížalí cesta
V kořenech stromkového rajčete žila žížala Krůťa. Kypřila hlínu od rána do večera, pokud zrovna nepospávala. Neměla moc místa, protože rajče nebylo zasazené v zahradě, ale rostlo ve velkém hliňáku na balkoně paní Krtičkové.
V kořenech stromkového rajčete žila žížala Krůťa. Kypřila hlínu od rána do večera, pokud zrovna nepospávala. Neměla moc místa, protože rajče nebylo zasazené v zahradě, ale rostlo ve velkém hliňáku na balkoně paní Krtičkové.
Ovšem paní Krtičková se právě chystá na dovolenou k sestře a vysvětluje svojí neteři, jak se má o rajče starat. Jak často je potřeba zalívat, co dělat, aby hlína nebyla příliš mokrá a keřík neuhníval. A tak dále a tak dále. Neteř Slávka poslouchá jedním uchem a druhým zase všechno pouští ven. Žížalu Krůťu čekají těžké časy.
Hned první týden se Slávka rozhodne pořádně rajče zalít, aby měla chvíli pokoj. Žížalu to úplně vyplaví z jejího bytečku! Když voda odnese Krůtě z podzemního bytu noční stolek, je čas se stěhovat. Část noci stráví Krůťa na listu rajčete. Jenže! Od rána praží sluníčko a žížala se probudí s pěkným úžehem. Až do večera bude ležet za kamenem u stonku rajčete s obkladem na čele.
A to není všechno. Slávka totiž přijde až za týden. Hlína je za chvíli vyschlá jako kámen a žížala stačí svým tělíčkem prokypřit jen malý kousek kolem stonku. Takhle to s letošní úrodou nedopadne dobře. A s žížalou taky ne. Naštěstí koncem týdne přijde bouřka a Krůťa se šťastně válí v blátě. Jenže… jenže to všechno sleduje ze zábradlí balkonu Kos Eda. Zob a už si nese Krůťu na sousední strom!
To je konec, myslí si Krůťa. Má ale štěstí. Zrovna totiž vyběhne ze dveří domu Uřvaný Standa, kos se lekne a pustí žížalu ze zobáku. Krůťa padá, padá a padá… do trávy u stromu. Sotva se stihne kouknout, jakým směrem je balkon s rajčetem. Páni, taková dálka! Celý týden se plazí Krůťa trávníkem a kolem garáží až k hromosvodu. Teď bude muset čekat na noc, protože přes den svítí na stěnu domu sluníčko, a to není nic pro žížaly.
„Nazdárek!" ozve se zpod listu vedle Krůti. Je to stonožka Alice. Známá cestovatelka. Krůťa totiž neví, že o její veliké cestě se píšou celé články v Broučích novinách. Dokonce ji někdo vyfotografoval, jak padá z kosího zobáku. „Musíš dávat pozor, Krůťo, ve druhém patře je Soutěska smrti!" líčí Alice. Tam totiž chodí na obědy dva strakapoudi! Alice žížale slíbí, že strakapoudy odláká.
„Teď!" ječí Alice a žížala se plazí neuvěřitelnou žížalí rychlostí průsmykem mezi panely ve druhém patře domu. Oba strakapoudi se snaží dohnat zobáky stonožku, ale Alice kličkuje mezi kamínky a schovává se ve spárách. Všechno fotografuje tesařík pro rubriku Sport na zadní straně Broučích novin. „A je to rekord! Metr za hodinu! To jsme u žížaly ještě neviděli!" ječí tesařík a telefonuje do redakce Guinessovy knihy broučích rekordů.
Noc přečká Krůťa v muškátech pana Halady ze třetího patra a než se v sobotu vrátí paní Krtičková domů, bude ve svém hliňáku. Rajče ovšem nevypadá vůbec dobře. V noci už se dělá docela chladno, včera tu byla Slávka a zase udělala na balkoně rybník. „Propánajána!" spráskne ruce paní Krtičková. A už se těší do práce. Vyhrne si rukávy, vylije z misky spoustu staré vody a přidá rajčeti novou voňavou hlínu ke kořenům. Na zimu asi do hliňáku zasadím nějaký vřes, myslí si paní Krtičková a jde se podívat, jestli má nějaké staré noviny, aby mohla obalit hliňák před mrazem.
Krůťa bude přes zimu spát ve svém doupěti. Ale na jaro už pozvala na návštěvu Alici. A rozhodně si předplatila Broučí noviny. Vždyť od té doby, co vyšly její fotografie na přední straně, jí telefonovalo několik filmových režisérů a v létě bude hrát v celovečerním filmu Velká cesta! Na to rozhodně musíte do kina!
