reklama

Padej k tátovi! aneb Puberťáci z rozvedené rodiny

"Jsi nemožná matka! Táta je daleko lepší!" I tak krutou hlášku může rozvedená máma uslyšet z roztomilých úst svého puberťáka. V tu chvíli je na čase nasadit drsnou, leč velmi ozdravnou medicínu: Splňte mu jeho přání! Ať bydlí s tátou...

Foto: Isifa/Thinkstock

"Jsi úplně nemožná matka, já tě nenávidím! Táta je daleko lepší!" I tak krutou hlášku může rozvedená máma uslyšet z roztomilých úst svého někdejšího "miminka". V tu chvíli je na čase nasadit drsnou, riskantní, leč velmi ozdravnou medicínu: Splňte mu jeho přání!

Trápí vás to už léta. Dřete se, staráte o potomka dnem i nocí a pořád jste ta špatná. Váš bývalý na něj přispívá tisícovkou měsíčně, sem tam ho pozve na oběd, tváří se jako grand a skvěle s ním vychází, protože od něj žádné povinnosti nevyžaduje. To je přece k vzteku! A teď tomu váš puberťák nasadil úvodní hláškou korunu...

Čtěte také: Při rozvodu bojoval o syna, teď se o něj stará babička

Jestliže si už opravdu nevíte rady, vyzkoušejte výměnu. Chce k tátovi? Ať si jde! Ano, bude to bolet, budete se cítit nevděčně zavržená, budete se bát, že ho ztratíte. Ale jen chvilku. Váš miláček totiž rychle zjistí, že i ten úžasný táta po něm chce, aby myl nádobí, že i u něj musí uklízet a dělat domácí úkoly. A že macecha není to pravé ořechové... Naopak vaše vzájemné vztahy se uklidní. Dáte si domácnost do pořádku, získáte chvilku sama pro sebe, v neposlední řadě ušetříte - a nevděčného potomka můžete klidně zvát na drahé večeře zase vy. Alespoň naší čtenářce Pavle se tento přístup velmi osvědčil.

Pusťte ho k tátovi!

"Ráda bych se připojila s postřehem o jedné vývojové větvi puberťáka - a to je puberťák z rozvedené rodiny. Ten můj zcela přesně vystihl mou slabou stránku a k větám typu Ty se o mě musíš starat, vařit, prát přibyla po rozvodu hláška, která mě začala naprosto vytáčet: Na to mi nesahej, to mám od táty. Pomalu jsem ztrácela nervy. Dennodenní půtky o uklízení pokoje, učení se a podobně končily buď zcela nevýchovnou fackou (Ty mě týráš, půjdu si stěžovat na sociálku!) nebo tím, že jsem se s pláčem rozdýchávala na dvorku. Naprosto zoufalá jsem se obrátila na sociálku a psychologa," napsala nám.
 
Jak zněla rada odborníků? Když vás nechce respektovat, pusťte ho bydlet k otci!

"V tuto chvíli asi všechny vzorné matky zasyčí a pohoršeně obrátí oči v sloup," podotýká paní Pavla. Ale výsledek? "Poté, co jsem synáčkovi oznámila, že jeho přání se mu splní a já ho velice ráda uvidím jen jednou za měsíc na víkend, najednou obrátil a vehementně se bil za své místo u mě. Od té doby se situace zklidnila. Když má pocit, že je chudák, stačí pronést větu: Jestli ti je tady tak špatně, zkus to jinde... Takže matky - neobávejte se! Jsou to opravdu vaše ratolesti a někde tam v hloubi puberťáckého srdíčka určitě máte své místo," uzavírá Pavla.

Jen si užij macechy!

Podobný přístup použila naše čtenářka Jindra z Prahy a velmi si ho pochvaluje. "Dcera je výrazná a paličatá po mně, takže naše soužití v době její puberty bylo bojem o přežití. Prostě kdo z koho! Jsi úplně strašná! S kýmkoli jiným vycházím, ale s tebou se nedá vydržet! Táta je v klidu, jen ty mě pořád akorát buzeruješ... To jsem v jejích šestnácti slýchala od rána do večera. Když přes zákaz přišla s piercingem ve rtu, povolily mi nervy definitivně. Už toho mám dost, prohlásila jsem. A šla za otcem," popisuje.

Konflikty s dcerou pro ni byly natolik vyčerpávající, že ani příliš nelitovala. "Sice jsem se trápila, že jsem výchovu nezvládla, ale hlavním pocitem byla obrovská úleva. Doma s druhým manželem a synem vypukla pohoda. A moje holčička? Vydržela u bývalého a své macechy celých sedm měsíců, než přišla s tím, že chce zpátky domů. Byla jsem moc ráda a dala jsem jí to znát, ale doteď jsem jí neprozradila, jak strašně mi chyběla. Pobyt v jiné rodině dceři vysloveně prospěl. Rychle pochopila, že povinnostem se nevyhne a její chování se změnilo. Proti argumentu - Holčičko, my se tu s klukama o nádobí nehádáme, prostě je třeba ho udělat a ty se musíš zapojit do chodu rodiny, nebo jít jinam - už neměla obranu. Možná vám to přijde kruté, ale mému vztahu s dcerou to výrazně prospělo," uzavírá paní Jindra.

Jaký je váš názor? Pustili byste dítě žít u bývalého manžela? Nebo byste raději trpěli? O tom můžete diskutovat pod článkem a hlasovat v anketě.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Rozvedená? To je špatná matka - a může si za to sama!

Nejvíc nenáviděná máma Ameriky: Zavinila smrt dcery

10 potravin, které vás zbaví zbytečných tuků!

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama