Matky předčasně narozených dětí trpí bezmocí. Trvalé následky mívá velmi málo dětí
Každý rok se v České republice narodí zhruba osm procent dětí předčasně, tedy před 37. týdnem těhotenství. Většina z nich si přitom i díky pečlivé odborné péči lékařů neodnáší do života žádné trvalé následky. I přesto před časem exposlanec Jaroslav Škárka na adresu předčasně narozených dětí uvedl, že jsou „nevyvinuté zrůdy“. Jeho výroky popudily veřejnosti, ale zvedly i vlnu solidarity.
Ročně se v České republice narodí zhruba 8500 dětí předčasně, tedy před 37. týdnem těhotenství, což představuje zhruba osm procent všech novorozenců v Česku. Ty nedávno exposlanec za Věci veřejné Jaroslav Škárka označil za "nevyvinuté zrůdy". Organizace Nedoklubko pomáhající předčasně narozeným dětem i jejich rodinám na něj proto hodlá podat žalobu za podněcování k nenávisti. Proti jeho výroku se ohradili nejen odborníci a rodiny předčasně narozených dětí, ale i široká veřejnost.
Za posledních 15 let stoupl počet předčasně narozených dětí o dvě procenta. Podle Lumíra Kantora, předsedy České neonatologické společnosti a primáře Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc, je to dáno především změnou životního stylu a rostoucím věkem matek. Příčinami předčasných porodů podle něj mohou být infekce a některé nepravidelnosti v těhotenství. "Ovšem velmi často se na důvod předčasného porodu nepřijde," dodává.
Velká část dětí se přitom rodí s lehkou či střední nezralostí, což znamená po 32. týdnu těhotenství. V České republice se však zachraňují i děti od 24. týdne těhotenství. "Zabýváme se ale každým plodem a později dítětem individuálně. I ve 22. týdnu hodnotíme životaschopnost a vše probíráme s rodiči," upozorňuje Kantor.
Podle něj se i díky špičkové péči českých neonatologů a dalších lékařských odborníků za posledních 30 let velmi zvýšily šance předčasně narozených dětí na normální život bez trvalých následků. Výrok exposlance Jaroslava Škárky, který zveřejnil na začátku listopadu na svém Facebooku, tak označuje za názor "z minulého století".
Škárkův výrok je neomluvitelný
"V Olomouci se narodí ročně kolem 60 dětí s porodní hmotností pod 1 500 gramů. Z nich máme slepé jedno za dva roky a těžce postižené dětskou mozkovou obrnou tak dvě do roka. Jak říkávám, v porovnání posledních třiceti let jsem svědkem zázraku," vysvětluje předseda České neonatologické společnosti.
Někdejší politik Škárka označil na sociální síti předčasně narozené děti za "nevyvinuté zrůdy" s tím, že "budou mít IQ kolem padesátky a budou pro společnost pouze přítěží". Napsal také: "Pouze nějaká neziskovka se na nich napakuje. Stejné je to i s mentály," poznamenal. Stát se podle něj "musí probrat a zbavit se zbytečných lidí".
Exposlance za jeho výrok vyhodili od Vězeňské služby a později dodal, že se omlouvá. "Uznávám, že jsem některé formulace měl volit lépe, a za to se tedy omlouvám," napsal mimo jiné. Vůči jeho výroku se vymezila řada organizací poskytující podporu rodinám předčasně narozených dětí a výzkumu v této oblasti. Podle dětské lékařky a předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Aleny Šebkové je Škárkův výrok neomluvitelný.
"Žádný z rodičů si jistě nepřeje, aby se jejich s láskou očekávané dítě narodilo předčasně, aby bojovalo o život, o zdraví, o zdravý vývoj, o radostné dětství, o plnohodnotnou dospělost. Nevybraly si to ani tyto děti. A zdravá společnost by se měla o handicapované, nejen o nedonošené děti, umět postarat, podpořit ty, co jim dávají péči a lásku," tvrdí.
Nedoklubko zvažuje žalobu
Rodičovský spolek Nedoklubko navíc zvažuje podání žaloby. "Domníváme, že se dopustil trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a jednáme s právníkem o dalším postupu," uvedla za spolek Markéta Řehořová. Podle ní se Škárkovo vyjádření dotklo nejen organizace samotné a jejich členek, které většinou mají osobní zkušenost s předčasným porodem, ale i rodičů, se kterými spolupracují.
"Rodiče, kteří jsou s námi v kontaktu, stejně tak i lékaři a sestřičky nám vyjádřili podporu a sounáležitost. Sdělení pana Škárky je zasáhlo stejně silně jako nás i oni potřebovali slova podpory. Je těžké něco takového vstřebat," dodává.
Zástupkyně spolku tvrdí, že s podobnými, ovšem méně brutálními názory ohledně marného zachraňování nedonošených dětí se již dříve setkala. "Pramení z neznalosti, od lidí, kteří nemají osobní zkušenost, nikdy nebyli v situaci, kdy by se jednalo o jejich dítě a jejich rodinu, a proto také myslím, že mají odvahu soudit a vyjadřovat se," tvrdí Řehořová.
Ačkoliv neonatologická péče v Česku patří mezi nejlepší na světě a šance na zdravý a plnohodnotný život bez následků se u předčasně narozených dětí za posledních třicet let výrazně zvýšily, nedonošené děti se stále potýkají s rizikem dětské mozkové obrny, poruchami zraku či psychomotorickou retardací. Všechna rizika se vylučují postupně a děti po předčasném porodu zůstávají na jednotce intenzivní péče napojeny na přístroje. Situace je psychicky náročná také pro rodiče těchto dětí.
"Člověk nemohl nic dělat a měl spoustu času promýšlet ty nejhorší scénáře"
Nejen matky často trpí strachem, bezmocí a výčitkami. "Jejich okolí jim nerozumí, ani nemůže. Pocity, které tyto maminky prožívají, nejsou přenositelné. Jen ten, kdo to zažil, může pochopit, jaké to je. Často z okolí přichází nevhodné dotazy a pokusy o slova útěchy, které mohou i nechtěně ublížit," popisuje Markéta Řehořová.
Své o tom ví i novinářka Lucie Stuchlíková, jejíž syn přišel na svět o sedm týdnů dříve. "Na době, kdy byl syn na jednotce intenzivní péče, bylo asi nejhorší to čekání. Kdy člověk vlastně nemohl nic dělat a měl spoustu času promýšlet ty nejhorší scénáře," vysvětluje. Její syn strávil určitý čas s podporou dýchání a žaludeční sondou. "Později jsme ještě byli na intermediární péči, kde se syn učil jíst. Naštěstí nemusel na žádnou operaci," dodává.
Velkou oporou ji přitom byl celý lékařský personál jedné z pražských nemocnic. "Nejvíc mi psychicky pomohli ve chvíli, kdy jsem se úplně sesypala - paradoxně ve chvíli, kdy už jsme byli z nejhoršího venku. Střídali se tam u mě to odpoledne snad všichni," říká Stuchlíková.
Rodinám se dostává i psychologické pomoci
"Maminky podporujeme co nejvíc. Mnoho z nich se na oddělení vrací ukázat své už odrostlé ratolesti. Jsme s maminkami už před porodem a hledáme všechny cesty, jak zprostředkovat kontakt rodičů a dítěte. Například máme neomezenou návštěvní dobu, maminky někdy kojí i extrémně nezralé děti. Ale ta péče o ně je komplexní," potvrzuje také Lumír Kantor z Fakultní nemocnice Olomouc. Rodiny podle něj často také dostávají pomoc od specializovaných psychologů.
Lucie a její manžel docházeli se synem také do Centra komplexní péče pro děti s perinatální zátěží, kde jim radili, jak dítě rozvíjet, aby co nejrychleji dohnalo své vrstevníky. Po dvou a půl letech byl syn z péče propuštěn a je prohlášen za zdravého.
Podle Lumíra Kantora i oslovených pediatrů lze asi v roce věku dítěte určit, zda si nenese do života žádné závažné následky.
"Praktici bedlivě sledují prospívání dítěte, psychomotorický vývoj dětí, ale také žloutenku (je u těchto dětí častější) nebo krevní obraz. Preventivní prohlídky s měřením dětí a kontrolou dostatečného kalorického přísunu jsou častější než u novorozenců narozených v termínu. Důležitou součástí péče zvláště v prvních měsících je psychologická podpora rodiny, podpora kojení i za spolupráce s laktační sestrou, zajištění náležité rehabilitace takzvanou reflexní metodou," vypočítává dětský lékař a neonatolog Richard Rýznar.
Předčasně narozené děti jsou sledovány bedlivěji
Dětský lékař také upozorňuje na to, že některé projevy akutních onemocnění mohou být odlišné od dětí narozených v termínu. "Raději je dobře dříve konzultovat svého pediatra - například v naší ordinaci mohou rodiče volat dvanáct hodin denně lékaře nebo dětskou sestru. Maminkám vydáváme i jakýsi náš návod na péči o nejmenší miminka, který se nám velmi osvědčil, protože proud informací při odchodu z porodnice je obrovský a rodiče jimi mohou být zahlceni. V písemné podobě se k nim mohou kdykoliv vracet," popisuje.
Sama Lucie se kromě lékařů radila i se svou známou, které se taktéž syn narodil předčasně. "Také sleduji na Facebooku skupinu Nedoklubko, kde si matky radí s péčí a s tipy na doktory se zkušenostmi s nedonošenci," dodává.
Jako ostřílená novinářka uznává, že výrok exposlance Škárky "s jeho politickou historií" se jí může jen těžko dotknout. "Nedělám si iluze, že si někteří lidé podobné věci myslí. Ale mám trochu husí kůži z toho, že se dnes nestydí říkat je veřejně. Ve výsledku mám ale radost, jakou vlnu solidarity celá věc vyvolala a jak pomohla Nedoklubku," říká.
Brutální výrok vyvolal vlnu solidarity
Organizaci lidé od začátku listopadu přispěli na transparentní účet více než 360 tisíc korun. "Vlna, která se zvedla v souvislosti s tím výrokem, nám dokázala, že naši práci lidé znají, že nám důvěřují a přejí si, abychom pokračovali. Také se o naší činnosti dozvědělo hodně těch, kteří by nás bez toho ani neznali," říká Řehořová.
Kromě finanční pomoci lze pomáhat také s výrobou háčkovaných dárků pro rodiny předčasně narozených dětí nebo se stát partnerem či členem spolku.
Spolek pomáhající rodičům i na poli výzkumu spolupracuje s celou řadou lékařských odborníků, včetně psychologů. Vydal také terapeutickou a informativní knihu pomáhající rodičům zvládnout náročné období.
"Do konce roku 2020 Nedoklubko vydá knihu určenou těhotným ženám, kterým hrozí riziko předčasného porodu," uvádí Markéta Řehořová, které samotné se narodily obě děti předčasně.
V současné době existuje také možnost nechat si zjistit míru rizika předčasného porodu již v první trimestru těhotenství. Výzkum probíhá na Gynekologicko-porodnické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Budoucí matce je v porodnici U Apolináře odebrána krev a stěr z pochvy. Do výzkumu se může přihlásit kterákoliv těhotná žena do 11. týdne těhotenství a vyšetření je zdarma.
