Náhradní matka není jen "děloha", ovlivní geny dítěte
Pokud nosí oplodněné vajíčko manželů náhradní matka, musejí počítat s tím, že i ona spoluurčí, jaké dítě bude. Už pouhý pobyt dítěte v děloze totiž dokáže ovlivnit vlastnosti miminka, a to dokonce na genetické rovině.
Geny do značné míry předurčují, jací budeme. Další, nezanedbatelný vliv má na jedince prostředí, do kterého se narodí.
Méně známo však je, že pouhý pobyt dítěte v děloze matky dokáže ovlivnit jeho vlastnosti, a to dokonce na genetické rovině. Pokud tedy nosí oplodněné vajíčko manželů náhradní matka, musejí počítat s tím, že i ona spoluurčí, jaké dítě bude.
Jeden otec, dvě matky
Jak je to možné? Biologičtí rodiče předávají dítěti své geny, ale žena, jež nosí dítě v děloze, ovlivňuje, které z těchto genů budou využity.
Doporučujeme: Jak ovlivnit pohlaví dítěte při početí? Jde to!
Organismus matky totiž vysílá k plodu "instrukce", jaké geny mají být z kódu DNA načteny, a jaké ne. Dítě počaté pomocí darovaných vajíček tak má vlastně tři rodiče: biologickou matku, náhradní matku a biologického otce.
Epigenetická dědičnost
Změny ve využití genetických informací, které se odehrávající beze změny samotné DNA, sleduje obor, jenž se nazývá epigenetika. Mezi faktory a procesy, které mohou měnit využití genů pomocí epigenetických mechanismů, patří:
- vývoj v děloze a během dětství
- proces stárnutí náhradní matky
- strava náhradní matky
- stres náhradní matky
- braní léků či drog náhradní matkou
- chemické látky v okolí náhradní matky
Stres zapsaný do genů
Co nastávající maminka jí a jakou má náladu - to všechno jsou faktory, které působí na plod a určí, které geny plod využije a které ne. Dochází k tzv. epigenetickým změnám.
Jak si takový proces představit na molekulární úrovni? Některé látky získané stravou nebo vzniklé v důsledku stresu se pevně spojí s částí DNA, která přenáší genetickou informaci. Příslušné geny pak v důsledku změn nemohou být přečteny, nebo je naopak jejich čtení usnadněno, a tedy gen aktivován.
Pokud je matka vystavena stresu v těhotenství, dojde v mozku plodu k trvalým změnám na receptoru pro stresový hormon. Tyto epigenetické změny, spojované obvykle se zvýšenou úzkostí a s větší citlivostí na stres, se dají vysledovat u dítěte také v dospělosti. Přestože jde o získanou vlastnost, mohou být dokonce předávány dalším generacím.
Na budoucí dítě má tudíž velký vliv nejen to, co jí a jak žije jeho biologická matka, ale také životní styl ženy, která dítě "pouze" odnosí a porodí. Na to by páry, které o této možnosti reprodukce uvažují, měly pamatovat.
zdroj: ulekare.cz, beginbeforebirth.org
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Lékaři umí vybrat pohlaví dítěte. Zákon to ale zakazuje