Připomínají současní mladí absolventi obyvatele jiné planety? Planety, kde se digitální média servírují už kojencům místo mateřského mléka? V rozporu s obecným přesvědčením nikoli. Ale mnohdy jim chybí soudnost a pokora.

Někdy se jim říká „digitální domorodci", ale antropoložka Danah Boydová nemá tento moderní termín  ráda, přestože je sama zástupkyní internetové generace. Jak tvrdí, dospívající prožívají stejné příběhy jako jejich rodiče. Rozdíl je jen v tom, že tak činí na sociálních sítích. Problém je v tom, že zaměstnavatelé od nich očekávají zázraky. A ty se dnes už nedějí.

Obyvatelé jiné planety?

„Podniky si mladé idealizují a současně se k nim chovají povýšeně. Představují si, že mladí budou zdrojem kreativního přístupu, ale současně naříkají nad jejich komunikačními dovednostmi, prací s informacemi a jednáním s lidmi. Některé společnosti chtějí vědět, jestli mohou mladí lidé přijít a zachránit je vymýšlením inovací. Chtějí také vědět, jestli mohou být mladí vytrénováni jako loajální zaměstnanci. Jinými slovy: některé společnosti očekávají od mladých, že budou kouzelnou převratnou silou, zatímco jiné hledají povolné pracovníky. Je to ještě horší, řada společností si představuje převratnou sílu, kterou lze kontrolovat," konstatuje Boydová.

„Řada firem je pak vidí jako vetřelce z jiné planety. Podle jejich představy jsou to postavy z vědecko-fantastické literatury, neustále připojené k internetu a neschopné komunikovat bez prostřednictví médií. Velmi často předpokládají, že tito jsou digitální domorodci technologicky velmi zdatní, skutečnost je ovšem takové, že oni jsou však často méně technologicky vyspělí než starší zaměstnanci. Jen možná víc experimentují. Společnosti by se proto měly zamýšlet nad tím, jak podpořit mladé, kteří jsou připraveni víc riskovat, ale nemají velký rozsah dovedností."

Dnešní mladí lidé nejsou radikálně odlišní od předešlých generací. Internet nezpůsobil kouzlo, díky kterému by byli současní absolventi chytřejší nebo hloupější. Mnoho z nich má překvapivě velmi špatné technické dovednosti. Vědí sice, jak komunikovat na facebooku nebo poslat textovou zprávu, ale jen málo z nich rozumí zásadám ochrany osobních informací na facebooku nebo si dokáže vytvořit aplikaci pro mobilní telefon.

Škola moc nepomáhá

Mladí se ani absolvováním školy nenaučí učit, umí jen memorovat a odpovídat na otázky v testu, plnit příkazy a postupovat podle stanovených bodů. Ve škole jsou připravováni na zaměstnání, která neexistují. Současná nabídka práce v industriální době spíš připomíná způsoby učení, které mladí využívají při rozvíjení svých koníčků a zájmů: on-line spolupráce při zapisování titulků pro příběh anime, nebo úsilí při vytváření facebookové stránky pro oblíbeného hráče košíkové - to jsou činnosti platnější pro jejich budoucí zaměstnání než to, co se naučili ve škole.

Potřebné schopnosti jako komunikace, spolupráce a koordinace mezi dovednosti preferované školou nepatří. Mladí se je tak učí na síti, kde ovšem nepřemýšlejí o konkurenci nebo o firemní hierarchii. Po nástupu do práce jsou pak logicky zmateni a nepříliš použitelní.

Absolventi pak logicky mají problémy s uplatněním na trhu práce. Mnozí z nich si navíc cestu za vysněným zaměstnáním znesnadňují sami přemrštěnými platovými požadavky, nezralostí nebo slabou osobní odpovědností. Řadě z nich chybí soudnost, pokora a trpělivost. Proto často bývají zaskočeni, když se situace v zaměstnání obrátí proti nim.

zdroj: scio.cz, Neumann & Partners