Dotepání pupečníku: Kdy přestřihnout pupeční šňůru?
Přináší oddělení dítěte od pupečníku hned po porodu výhody, nebo je spojeno i s riziky?
Časné oddělení dítěte od pupečníku je zcela běžnou porodnickou praxí. Vnímáme ho symbolicky jako oddělení dítěte od matky a počátek jeho samostatné existence.
Přináší však tento přístup jen výhody, nebo je spojen i s riziky? Je skutečně vhodné podporovat po porodu oddělení dítěte od matky, místo jejich fyzického i emočního sepětí? To jsou otázky, na které by si rodiče měli odpovědět ještě předtím, než zdravotníkům předloží svoje představy o porodní a poporodní péči.
Časné přerušení pupečníku
Pupeční šňůra neboli pupečník je cévní pletenec spojující placentu s tělem dítěte během nitroděložního vývoje. Pupečník je součástí krevního oběhu plodu a zásobuje plod kyslíkem a živinami. Transport neustává ani po porodu. Když se miminko narodí, placenta a pupečník ještě po několik minut pulzují a vhánějí do těla děťátka cenné kmenové buňky.
Doporučujeme: Porod ve vaně: S placentou jsme žili 5 dní
Rutinní přerušování pupečníku ihned po porodu se v porodnické praxi ustálilo především díky přesvědčení, že nezanedbatelný objem krve navíc, který se po porodu přesune z placenty a pupečníku, může zhoršit poporodní adaptaci dítěte a vyvolat novorozeneckou žloutenku kvůli vyššímu množství červených krvinek v oběhu dítěte.
Kolik krve miminko potřebuje?
Krevní oběh plodu má zhruba 85 ml krve na kilogram hmotnosti. Hmotnostně průměrné miminko má tedy v oběhu přibližně 380 ml krve. Z toho asi 125 ml cirkuluje mezi pupečníkem a placentou. Tato pupečníková krev tedy představuje třetinu celkového objemu krve miminka - skutečně je to množství, bez kterého se novorozenec snadno obejde?
Nikoli! Z mnoha vědeckých studií vyplývá, že brzké přerušení pupečníku může být překážkou dobré poporodní adaptace novorozence. Masivní krevní ztráta způsobená přestřižením pupeční šňůry může u některých dětí vést k hypovolemickému šoku (životu nebezpečný stav vzniklý nedostatečným objemem krve obíhající v krevním řečišti) či hypoxickému poškození (nedostatečné zásobení organismu nebo jednotlivých tkání kyslíkem).
Více o třetí době porodní se dozvíte na Babyweb.cz>>
Studie dále naznačují souvislosti mezi okamžitým přerušením pupečníku a syndromem dechové tísně, který je hlavní příčinou novorozenecké úmrtnosti, s rizikem krvácení do mozku a dýchacími problémy u dítěte. Podle některých zdrojů může včasné přerušení pupečníku přispívat i k mentálním problémům, dětské mozkové obrně, autismu či poruchám učení a chování.
Může se i udusit
Studie rovněž prokázaly, že dotepání pupečníku významně přispívá k prevenci chudokrevnosti, která je u dětí spojena s nedostatečným rozvojem nervové soustavy. Opožděné přerušení pupečníku o 3 minuty významně snižuje výskyt novorozenecké anémie, takže ho doporučuje Světová zdravotnická organizace.
Pozdější podvázání pupečníku oproti tomu není spojeno s rizikem poporodního krvácení a nemá ani vliv na délku trvání třetí doby porodní. Nezvyšuje riziko problémů s odlučováním placenty.
Čtěte také: Pojídání placenty po porodu - nový trend?
Ve většině případů požadují neonatologové okamžité přerušení pupečníku v případě nutnosti resuscitace dítěte po vdechnutí smolky. Ukazuje se však, že toto přerušení může dušení ještě zhoršovat. Plíce miminka, které nejsou zásobeny kyslíkem z pupečníku a placenty, se rychle plní oxidem uhličitým, a to děťátko nutí k prvnímu nadechnutí, čímž se paradoxně riziko vdechnutí smolky zvyšuje.
Dotepání pupečníku v bodech
- Podporuje adaptaci novorozence.
- Je prevencí novorozenecké a kojenecké anemie.
- Významně snižuje riziko některých závažných poporodních komplikací.
- Dítě, které je stále spojeno pupeční šňůrou s neporozenou placentou, se nedostane od matky dál než na dosah. Zdravotníci tak musí matku a novorozence ošetřit jako společnou jednotku a nemohou je oddělit od sebe.
- Odložené přerušení pupečníku je doporučeno nejen Světovou zdravotnickou organizací, ale i Českou neonatologickou společností a Evropskou radou pro resuscitaci.
zdroj: Babyweb.cz
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nejsem si jistá otcem: Jde to určit před porodem?