Česko je plné geniálních dětí. Školy je nezvládájí

Mladí Češi slaví na poli vědy úspěchy. Stát ani školy je však nepodpoří.

Foto: Thinkstock

Ilona Víchová 25. 9. 2015

Mladí Češi slaví na poli vědy úspěchy. Mají nápady, vyhrávají mezinárodní soutěže, jsou konkurenceschopní i ve světovém měřítku. Většina z nich se vědě věnuje i v dospělém - produktivním věku. Na jejich rozvoj ale stát dostatečně nepřispívá. Problém je i ve školství, to je primárně nastaveno na průměr.

Kde končí peníze státu nejčastěji? Ve sportu. "Před nedávnem vláda schválila navýšení rozpočtu o půl miliardy korun pro příští rok na rozvoj sportovní činnosti mládeže. Tím se jenom prohlubuje rozdíl mezi státní podporou rozvoje sportu a intelektuálních schopností, kam jde ročně několik desítek milionů. Investovat do rozvoje fyzických schopností je v současné době populární. Stát se zaměřil na to, mít zdravou mládež, ale na její intelektuální rozvoj se zapomíná.

Na jednu stranu voláme po konkurenceschopnosti české produkce, masivních inovacích, všechny vlády v posledních letech hlavně slovně podporují výzkum a vývoj, ale kdo bude konkurenceschopnou produkci vyvíjet, tak trochu všichni nechávají na školství," popsal problémy Stanislav Medřický, předseda Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET.

Máte doma malého vědce?

Věděli jste, že je možné vědecké schopnosti budovat už v mateřské škole? "Reálné základy se pokládají okolo 12 let, kdy mladí žáci začínají s prací na vědeckých a technických projektech, které jim umožňují prakticky se seznámit s vědou a řešením problémů, upřesňuje Stanislav Medřický.

Doporučujeme: Mám hyperaktivní dítě, nebo je to nevychovaný spratek?

Podle něj bychom své děti měli více sledovat. Většinou se cíleně odlišují od ostatních. Intenzivně se zajímají o vědecký obor a navštěvují různé kroužky. Bohužel není výjimkou, že právě za svou "jinou" povahu jsou ve škole často šikanováni. Ano, chytré dítě = více problémů. Pokud poznáte, že máte doma zvědavé dítě, zkuste ho v zálibách co nejvíce podpořit, tak nebudou tolik vnímat posměšky spolužáků a najdou si kamarády, kteří se zajímají o stejné věci.

Problém je ve školství

Nejen kvůli kapacitě, financím a nedostatku učitelů se potýkají chytré děti s problémy. Jde o celkové nastavení českého školství, které, jak se zdá, počítá spíše s průměrnými žáky. Nutno říct, že už najdete více řešení pro hůře se učící děti, než byste sehnali školu, která zvládá nadprůměrně inteligentního žáka.

Nechceme všechny školy házet do jednoho pytle. Je pravda, že po domluvě většina učitelů talent podporuje a tito nadaní studenti bývají bez větších problémů uvolňováni z výuky kvůli různým soutěžím a volnočasovým aktivitám.

Co by měl udělat pedagog?

Opravdu efektivních forem rozvoje talentu ale mnoho není a využít rozdíl mezi potenciálem nadaných dětí a požadavky školy se málokdy podaří. "Především je důležité jít více do hloubky. Zásadní je otevřít školu směrem k vyšším formám vzdělávání na vysokých školách, v ústavech Akademie věd ČR i inovačních firmách," navrhuje Stanislav Medřický.

Mnoho pedagogů špatně snáší, pokud se žák moc vyptává, nebo má na věc svůj názor. Nadějní školáci bývají často hyperaktivní a snaží se na sebe upozornit. Většina z nich končí zhoršenou známkou z chování.

Náš tip: O. Šteffl: Škola je pro rozvoj mozku nevhodná

Schopný pedagog by měl brzy poznat, že se jedná o nadějného žáka, kterému je zapotřebí zadat více úkolů, nebo ho zapojit do některých mimoškolních aktivit, kde se může realizovat. Není nic horšího, než nadějného žáka odradit. Jedním z nejdůležitějších úkolů pedagogů je objevovat a rozvíjet nadějné žáky. "Většina nadprůměrně inteligentních dětí má velmi dobré známky hlavně proto, že jejich kapacita je mnohem vyšší, než požaduje škola, a lehce zvládají průměrné požadavky školy," vysvětluje Stanislav Medřický.

Inteligence nemusí být na samé jedničky

Génia můžete mít doma, i když nenosí samé jedničky. Talent se projevuje jen v některých předmětech, proto byste měli upustit od přehnaných požadavků.

Jak poznat nadané dítě:

Disponuje bohatou slovní zásobou už během prvního roku. Následně sestavuje věty a nedělá mu problém skloňování a gramatika.
Zajímá se o to, jak věci fungují.
Baví ho čtení a velmi brzy ovládá abecedu nebo čísla.
Oplývá velkou představivostí. Skládá z kostek složité stavby, vymýšlí příběhy, vlastní slova a není mu cizí smysl pro humor.
Chce vědět víc. Nejde jen o otázku "proč", ale velmi brzy se dostaví i dotaz "jak".
Rád si povídá s dospělými.
Dokáže se soustředit na jednu konkrétní činnost.
Neuvěřitelně hodně věcí si pamatuje.
Nejdou mu jednoduché věci, ale složitější úkoly nedělají problém. Možná si tedy nezapne košili, ale postaví vám funkční model sopky.
Zná brzo cizí slova.
Vyžaduje velkou pozornost.
Nekamarádí s vrstevníky.
Ve škole působí zakřiknutějším dojmem.
V hodinách často vyrušuje svými dotazy a opravováním učitelů.