reklama

Co potřebují děti ve výchově od svého otce: Co dělat, když mužský vzor chybí?

Téměř 50 % dětí v České republice se podle statistik narodí mimo manželství a číslo má vzrůstající tendenci. Mnoho z nich následně žije ve společné domácnosti pouze s jedním rodičem, v naprosté většině případů s matkou. Jak moc chlapcům, kteří vyrůstají bez mužského vzoru, táta ve výchově a v dospívání chybí?

Foto: iStock

Každým rokem se zvyšují počty dětí, které se narodí svobodným matkám. Podle Českého statistického úřadu mělo v roce 2013 nesezdané rodiče 45 procent narozených dětí, v roce 2015 o 3 procenta víc a v roce 2016 to bylo už téměř 49 procent. Co pro děti, resp. chlapce znamená, vyrůstají-li jen po boku matky a k dospělosti je vedou většinou jen samé ženy?

Za zmínku jistě stojí fakt, že se v roce 1990 narodilo mimo manželství přes jedenáct tisíc dětí, o dvacet let později už víc jak čtyřicet sedm tisíc. Ať už jsou důvody jakékoli, pojďme se na problematiku chybějících mužských vzorů podívat podrobněji.

Mužský vzor je důležitý, ale ne za každou cenu

Naprostá většina psychologů se shodne na tom, že dobrý mužský vzor je žádoucí jak ve výchově syna, tak dcery. Jde-li o chlapce, pak platí, že kluci nevyžadují stálé mužské vedení, aby následně mohli vyrůst v sebevědomé jedince, ale potřebují obojí: matčinu otevřenou náruč i tátův odlehčený a někdy zdánlivě "tvrdý" pohled na věc.

Nespornou pravdou zůstává, že otec, který sice žije doma s rodinou, ale je pro svého syna trvale špatným vzorem, obvykle spíše škodí, než pomáhá. Zanedbává-li svého syna, případně ho jakýmkoli způsobem psychicky či fyzicky deptá, pak je celkem jasné, že méně bolestivá varianta je, zůstane-li chlapec s matkou sám.

Matka není otec

I osamocená matka však může dobře vychovat chlapce. Stojí ji to ovšem nemalé úsilí a také jakési "nepřirozené" soustředění. Důvod je prostý - není mužem a jen těžko se jí budou nastavovat mužské hodnoty, limity a vzory. 

Matka by měla být svému synovi "jen" matkou. Citlivou a empatickou bytostí, která občas raději stojí v pozadí. Anebo by měla stát. A to ve chvílích, kdy je potřeba řešit tzv. klučičí záležitosti. Navíc v současné genderově korektní a mnohdy bezpohlavní době a výchově je občasný, resp. pravidelný zásah otce víc než žádoucí.

Výchova kluků v Čechách

V sobotu 16. března 2019 (9:30 - 16:30) v Divadle Metro v Praze se bude konat konference na téma Výchova kluků. Hlavní snahou konference je upozornit na to, co je v dnešní době tak důležité - kultivovat v sobě mužskou i ženskou stránku. Chceme podpořit muže, aby byli součástí dětství a dospívání kluků. Aby muži předávali klukům mužské hodnoty, vzorce chování, učili a ovlivňovali kluky svým příkladem. Aby kluci dospěli v plnohodnotné muže, stojící na vlastních nohách, se zdravým sebevědomím a jednou byli i oni "správným" tátou. A maminky pak tato konference nechá víc nahlédnout do chlapeckého a mužského světa, kdy maminky budou moci lépe porozumět svým klukům, možná i svým mužům.

Může jít o zdánlivé maličkosti typu holení či fotbalový zápas, ale také důležité povídání otce se synem na téma holky, první pusa či (později) první sex, a v neposlední řadě nastavení jakýchsi chlapských limitů. Krom toho by měl správný otec ukázat synovi, jak to v běžné rodině chodí, a jít pozitivním příkladem v tom, jak se chovat k ženě. I přes veškeré feministické nálady ve společnosti jsem přesvědčená, že většina žen uvítá, pokud jí muž pomůže do kabátu, otevře dveře či pustí sednout v autobuse.

Je-li matka na výchovu sama

Jak jsem zmínila na začátku, i samotná žena pravděpodobně dokáže vychovat ze svého syna muže. Jen je třeba, aby svému dítěti poskytla i jiné přirozené mužské vzory. Není to ale jednoduché a mnohdy taková snaha může znamenat skutečný problém. 

Je-li matka rozvedená a má za sebou partnerské zklamání, je dobré zamyslet se nad tím, co z toho v ní zůstalo. Pokud stále cítí křivdu, je jistě - vzhledem k výchově syna - potřeba cíleně se možné hořkosti, která se často po nevydařeném vztahu objeví, zbavit. To proto, aby svůj negativní postoj k muži (či mužům) nevědomky nepřenášela na svého potomka.

Pokud je otec dítěte slušný člověk, který si "jen" našel jinou partnerku, případně se rozhodl žít sám, pak by mělo být v matčině nejvyšším zájmu nebránit svému dítěti v kontaktu s otcem. 

Když kontakt s otcem není možný

Pokud je případ komplikovaný a styk s biologickým otcem není možný, pak je víc než žádoucí umožnit synovi setkávání s jinými muži, ať už v rámci rodiny (dědeček, strýc), anebo v případě vzdělávání a zájmových kroužků. Má-li na výběr, pak je lepší poslat syna na kroužek pod vedením muže, zvolit například školu s vyšším počtem učitelů, a celkově v synovi podporovat přirozené mužské zájmy.

Život není jednoduchý, ale na druhé straně kdy byl? Vše je jen otázkou přirozeného vývoje, a také stopy, kterou v čase zanecháme. Pokusme se tedy našlapovat s lehkostí, nikoli však lehkovážně. Přemýšlejme o tom, co a jak děláme a také jaké důsledky naše činnost (a v souvislosti s naším tématem výchova) zanechá. 

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama