Byl to hodný manžel a skvělý táta. Ale nestačilo to
"Deset let jsem si myslela, že mám všechno: bezva chlapa, dvě děti, zázemí a pohodu. Pak děti odrostly a mně to přestalo stačit. Stereotyp mě ubíjel. Až jsem si řekla - Dost!" napsala nám paní Lída. Nabízíme její příběh.
"Deset let jsem si myslela, že mám všechno: bezva chlapa, který mě má rád a naše dvě děti miluje, zázemí a pohodu. Pak děti odrostly a mně to přestalo stačit. Stereotyp mě ubíjel. Až jsem si řekla - Dost!" napsala nám paní Lída z Prahy. Nabízíme její příběh.
Už mi na něm vadilo všechno. Jak mě pokaždé stejně políbí, když přijde domů. Jak opakuje stále stejné fráze. Jak mu nestojí za to, aby doma vypadal slušně, a tak chodí v neskutečně šeredných teplákách. Jak věnuje víc času svým zálibám než mně. Skončilo to, jak muselo.
Přestal mě vnímat
Trávil se mnou stále méně času. Nejdřív jsem jen jemně naznačovala, že mi to vadí. Pak jsme se hádali. Nakonec jsem plakala a prosila. Nic nepomohlo.
Doporučujeme: Spočítejte si lásku aneb Manželství podle numerologie
Nakonec jsme skončili úplně banálně: Já si našla milence, on na to časem přišel. A podal návrh na rozvod. Rozvedli nás bez problémů, nebylo o čem se hádat. Oba jsme milovali naše děti, ale spolu jsme už vůbec nežili. Na střídavé péči jsme se shodli bez problémů, táta byl vždycky báječný. Jen jako manžel za nic nestál.
Je mi teď mnohem lépe, ale přesto mi to dodnes vrtá hlavou: Může za to opravdu jen on? Vždyť já se tolik snažila... Kde se stala chyba?
Na lavici obžalovaných - oba dva!
Co dělat, když vás čas strávený s partnerem už vůbec nenaplňuje? Dá se ještě něco zachránit, nebo je už pozdě? Harmonické fungování vztahu dvou lidí je běh na dlouhou trať. Krize se vkrade většinou nečekaně. Ohlédneme-li se však zpět, uvědomíme si, že problémy, z nichž vznikla, jsou jasně patrné. A nejen na jedné straně.
"Domnívat se, že za krizi může jen ten druhý, je sobecké. Musíme si připustit, že na lavici vinných jsme oba dva," konstatuje odbornice na vztahy Martina Horáková ze seznamovacího portálu Leyter.com. Ale ani podíl viny není rozhodující. Záleží na tom, zda podle vás stojí vztah za záchranu. Pokud ano, nabízíme pět dobrých rad.
Záchranných 5 P
- Pojmenujte problém: Krizí prochází většina dvojic - zkuste si uvědomit, z čeho pramení ta vaše. A neutíkejte před řešením. Problémy, které zametete pod koberec, časem přerostou do průšvihu.
- Pracujte na budoucnosti: Jaké jsou jeho klady a zápory - a jaké ty vaše? Co je důležité pro vás a co pro něj? Existuje kompromis? Hlavně pozor na přehnaná očekávání, vysoké nároky a nereálné představy! Stůjte oběma nohama na zemi.
- Plánujte společné chvíle: Odpoutejte se od skutečnosti, že váš vztah prodělal krizi. Myslete pouze na změny, ke kterým by mělo dojít, aby přežil. Naplánujte společné zážitky, vymyslete nové společné aktivity nebo koníčky.
- Pokuste se nehádat: Vyhrocené střety nikam nevedou. V této chvíli je nejdůležitější se přesvědčit o tom, že i vaše druhá polovina má zájem změnit současný stav k lepšímu a je ochotna na zlepšení pracovat.
- Postavte se na vlastní nohy: Rozcházíte se v názorech příliš? Budete se dál zbytečně trápit. Nezůstávejte s partnerem jen ze zvyku, protože nevidíte jinou možnost, nebo kvůli dětem.
Jste na tom jako paní Lída? Nebo se naopak necháváte vláčet okolnostmi? To si můžete ověřit v našem testu, případně sdělit svůj názor v anketě.
--------------------------------------------------------------------------------
Vyzkoušejte online rodinnou poradnu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Vzdal jsem se dědictví, s rodinou nechci mít nic společného