reklama

"Při menstruaci se nesprchuj," slyší ženy v Kambodži. Osvětu tam začali šířit i Češi

"Šokovalo mě, jaká tabu se tady o menstruaci šíří," přiznává Michaela Vacková, která si pod neziskovou organizací Diakonie ČCE dala za cíl šířit osvětu o menstruačním zdraví žen v Kambodži. V zemi jihovýchodní Asie je problém nejen špatná dostupnost a nízká kvalita menstruačních produktů, ale i přístup společnosti. I proto byla do projektu zahrnuta výroba látkových znovupoužitelných vložek.

Součástí projektu o menstruačním zdraví žen je i výroba znovupoužitelných vložek. (Ilustrační foto)
Součástí projektu o menstruačním zdraví žen je i výroba znovupoužitelných vložek. (Ilustrační foto) | Foto: iStock

Vztah k Asii si Michaela Vacková budovala na vysoké škole, kde studovala jižní a jihovýchodní moderní asijská studia. Už tehdy se připravovala na to, že by do těchto zemí chtěla odcestovat. A přestože zprvu chtěla najít uplatnění ve Vietnamu, kde později úspěšně dokončila svou diplomovou práci, cesta ji nakonec zavedla do sousední Kambodže.

"Místní jsou tady velmi milí a přátelští, ale člověk nedojde moc daleko, když na ně bude zvyšovat hlas, to pak přestanou být reaktivní. Je lepší využít milou a otevřenou komunikaci," vysvětluje Michaela. 

Jak dále objasňuje, do Kambodže ji přivedla možnost pracovat pro neziskovou organizaci Diakonie a její Středisko humanitární a rozvojové spolupráce při Českobratrské církvi evangelické, které formálně vzniklo v roce 2011 a od tohoto roku působí v několika regionech světa, v samotné Kambodži pak od roku 2014 ve 4 provinciích Battambang, Pursat, Kampong Speu a Kampong Chhnang.

Nápad šířit osvětu o menstruačním a reprodukčním zdraví vzešel ze zkušenosti devětadvacetileté koordinátorky organizace s kambodžskou společností i samotnými menstruačními produkty na tamním trhu. "Kvalita jednorázových vložek je tady spíše pochybná, ženy z nich kvůli umělému složení mohou mít při dlouhodobém používání i zdravotní potíže. Tampony a menstruační kalíšky ženy ani dívky dle našich průzkumů nechtějí používat. Především dívky se totiž bojí, že kvůli nim přijdou o panenství, které si často chrání až do svatby," vysvětluje Vacková, jejíž projekt si v polovině letošního září vysloužil hlavní cenu o nejlepší udržitelné projekty roku 2021.

Problémem v zemi je i cena ženských hygienických potřeb obecně. Za balíček tamponů kambodžské ženy zaplatí v průměru stovku, za menstruační kalíšek až 500 korun, což si zvláště na venkově mnohdy nemohou dovolit. "Pracujeme i s rodinami, které si vydělají 10 korun na den, často i méně. Kvůli tomu pak musí používat různé náhražky, hadry a jiné kusy látek, které ale nesprávně udržují," říká Vacková, podle které stále část rodin na venkově nemá ani latrínu. 

Školím, školíš, školíme

Kalíšky a tampony vyžadují hygieničtější zacházení, proto se v půlce minulého roku organizace, ve které Michaela pracuje, rozhodla pro výrobu znovupoužitelných vložek. K jejich výrobě využívají bavlněné látky. "Ty naše jsou tvořené ze třech typů. První je bavlněný úplet, který dobře sedí na pokožce, druhá - froté - se pak dává doprostřed vložky kvůli savosti a třetí je látka s nepropustným PUL zátěrem. Ve výsledku se dostaneme na výrobní cenu i s materiálem kolem 20 až 50 korun podle velikosti," popisuje mladá Češka a dodává, že balíček 20 jednorázových vložek pak běžně stojí mezi 15 a 60 korunami podle kvality a značky.

Ani údržba není podle ní náročná. "Stačí je pořádně umýt v horké vodě a pověsit na slunce, na kterém je UV záření zbaví zbylých bakterií," říká a pokračuje. "Kambodža má výhodu, že je tady mnohem více slunečných dní než v Česku, vložky tudíž rychle schnou a ženy tím pádem potřebují i méně kusů."

Jak ale sama přiznává, zaskočila ji nedostupnost samotných látek, a to napříč faktu, že Kambodža je zemí textilních továren. "Na trhu se tady rozlišuje jen to, jestli to je, nebo není bavlna. O gramáži si člověk může nechat zdát."

Pro výrobu ručně šitých vložek bylo nutné zaučit místní švadleny, které o spolupráci měly zájem. "Vybrali jsme je tak, aby každá měla přístup k jinému trhu a nekonkurovaly si," říká.

Zkušenosti s výrobou takovýchto látkových vložek pak poskytla tuzemská firma Breberky a její majitelé Eliška a Martin Dobiášovi, kteří už dlouhodobě vyrábí dámské hygienické potřeby v České republice. Kvůli pandemii však ani jeden z majitelů nemohl přijet do Kambodži, aby zde hybatelům projektu pomohl vybrat vhodný materiál a vyškolit tři vybrané švadleny. 

Pomocnou rukou jim byla Sovanvotey Hoková, majitelka malé firmy Green Lady Cambodia, která v Kambodži látkové znovupoužitelné vložky vyrábí. Byla to právě ona, kdo české firmě pomohl zaučit i zmíněné švadleny.

"Díky Sovanvotey i Breberkám jsme propojili české a kambodžské know-how," pochvaluje si Vacková. Připouští ale, že pouhé zaučení švadlen nestačí. "Ačkoliv už několik let jsou v kambodžských školách zavedeny osnovy výuky menstruačního a reprodukčního zdraví, stále se neučí, učitelé totiž nevědí, jak k tématu přistoupit," přibližuje kambodžský problém. Z toho důvodu tým Diakonie ČCE HRS s pomocí Hokové vyškolil v oblasti menstruačního a reprodukčního zdraví žen také osm učitelek i učitelů z místních škol a stejný počet zástupkyň cílových komunit.

Projekt, který ze svých fondů financuje UNDP ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou, kromě výše zmíněných koordinuje i zaměstnance kambodžského ministerstva zdravotnictví. Jak ale Vacková poznamenává, zdravotnictví je v Kambodži dlouhodobě podfinancovaným sektorem, o finanční pomoci ze stran ministerstev se proto diskuse nevede.

Žádná sprcha ani kyselé jídlo. Předsudky hýbou společností

Podle Vackové je nyní největší překážkou v šíření osvěty samotná tamní společnost. "Kambodža je patriarchální a konzervativní, ženy nemají moc prostoru a mnoho mužů není schopno respektovat tento přirozený biologický proces, jakým menstruace je," vysvětluje. "Navíc je tu ohromná neinformovanost. Slyšela jsem třeba tvrzení, že by ženy neměly jíst kyselá a fermentovaná jídla, aby se vyhnuly pachu při menstruaci, nebo že by se neměly ani sprchovat, protože to škodí kvalitě pleti při menstruaci, což jde proti smyslu, co by se mělo dělat."

Že se postoj napříč společenskými vrstvami nemění, dokazuje i zkušenost mladé české koordinátorky se studentkami vysokých škol. "Šokovalo mě, že ani studentky na univerzitě nevěděly, jak se chránit při pohlavním styku, ptaly se mě, jaká ochrana existuje. Setkala jsem se i se slečnami, které mi tvrdily, že otěhotní okamžitě po svatební ceremonii, řeknou si své ano a budou prostě těhotné," vypráví Vacková.

Upozorňuje, že neinformovanost není jedinou komplikací, která brání v otevření diskuse. Ženy při zdravotních potížích ani nevyhledávají doktory, a to nejen z důvodu stigmatizace, mnohdy na to ani nemají peníze. "Zdravotnictví je zde totiž placené," informuje s tím, že nemocniční zařízení na venkově poskytují jen základní pomoc.

"Jedna paní z farmy se mi svěřila, že má nádory na vaječnících, a vařila si na to nějaký lektvar, co jí dali na trhu a řekli jí, že to bude fungovat. Mnoho lidí z venkova si lékařskou péči nemůže dovolit. I proto jsou znovupoužitelné vložky dobrá alternativa pro ženy a dívky," podotýká.

Aby proto rozšířili povědomí ještě více, rozdávají v rámci marketingové kampaně tzv. menstruační balíčky, ve kterých jsou čtyři vložky, mýdlo, žínka a dvoje kalhotky. "Abychom měli zpětnou vazbu, jak na jejich používání ženy reagují, oslovíme tisíc žen, které s námi v rámci našich akcí spolupracovaly," poznamenává Vacková. Zároveň dodává, že přes sesbíraná data chtějí zjistit, od koho ženy získaly primární informace o menstruaci i například jak silnou menstruaci mají.

"Abych byla upřímná, nemám ambice, že změním celou společnost. Stačí mi, když se to bude měnit k lepšímu alespoň v malém měřítku i třeba v rámci jedné lokality," přiznává mladá koordinátorka organizace.

Akcí, které tým Diakonie pořádá, se účastní desítky žen, otázkou však zůstává, jak se získanými znalostmi naloží. "Můžeme dělat maximum pro předání osvěty, ale stejně nakonec záleží na té ženě, jestli tohle téma otevře před dalšími ženami," usuzuje Michaela Vacková s tím, že otevřít téma ve smíšené společnosti mužů a žen je důležité, ale v této chvíli by to mohlo představovat spíše problém. Ženy ani dívky by kvůli studu o tématu nedokázaly otevřeně diskutovat.

"Na druhou stranu," podotýká, "právě v takovém smíšeném kolektivu může přijít pro ženy změna. A pokud v budoucnu dostaneme více financí, chtěla bych projekt rozšířit i na muže, protože i u nich je důležité mluvit o jejich zdraví."

Mohlo by vás zajímat: Menstruace nemá být tabu. Negativní reakce mám jen od mužů, říká autorka menstruačních kalhotek (21. 6. 2019)

Když se mluví o menstruaci, ženy se cítí trapně, rodiče ani učitelé o tom nemluví. Kalhotky Snuggs nahradí vložky i tampóny, říká Šejdová | Video: Daniela Drtinová

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama