reklama

Muži si randění s Vietnamkou představují jako Hurvínek válku, říká "Asijatka"

Narodila se ve Vietnamu, ale vyrostla v Česku. Se svým lehce satirickým blogem Asijatka byla již podruhé nominována na cenu Magnesia Litera. Tvrdí, že v rámci své tvorby řeší sociální témata a píše špatné básně. Pro Aktuálně.cz se rozpovídala o výchově vietnamských dívek, problematice domácího násilí i svému vztahu k LGBT komunitě.

Blogerka Do Thu Trang byla dvakrát nominována na cenu Magnesia Litera.
Blogerka Do Thu Trang byla dvakrát nominována na cenu Magnesia Litera. | Foto: Kajenzi

Jedenatřicetiletá Do Thu Trang pracuje v marketingu, známá je ale především díky svému blogu, kde glosuje život ženy vietnamského původu v Česku a promlouvá hlasem banánových dětí neboli druhé generace tuzemských Vietnamců. V poslední době se orientuje hlavně na sociální aspekty integrace Vietnamců. Hlasitě promlouvá o mezilidských vztazích nejen uvnitř vietnamské komunity.

Podle Trang si první generace Vietnamců žijících v Česku dlouho neuvědomovala, že jejich děti se jim vzdálí nejen kulturně, ale i mentálně. Většina banánových dětí se tak podle ní postupně zbavuje některých mýtů spjatých s vietnamskou kulturou. "Ve Vietnamu se vůbec neřeší téma menstruace. Nebyly jsme třeba naučené používat tampony," vysvětluje s tím, že menstruující žena nesmí ve Vietnamu ani pečovat o oltář, který bývá v každé domácnosti.

Sama se považuje za Češku se silnými vietnamskými kořeny, k nimž se stále častěji navrací. Již před deseti lety se nadobro vzdala svého českého jména Lenka a představuje se výhradně jako Trang. Přechod k vietnamskému jménu pro ni prý byl "národním obrozením". "Přestala jsem brát ohledy na lidi, kteří neumí vyslovit moje jméno," vzpomíná. Tou dobou navíc měla partnera, který si ji přál oslovovat pravým jménem.

Blogerka tvrdí, že podobným návratem ke svému původu si během dospívání projde řada banánových dětí.  "Sama cítím, že bych se chtěla častěji vracet do Vietnamu a mám větší potřebu to zkoumat, přemýšlet nad tím a vyptávat se," popisuje.

Ženy nejsou vychovávány k soběstačnosti

Trang silně vnímá svou českou identitu, říká ale, že v některých záležitostech je spíše Vietnamkou. "Co se týče rodiny, jsem konzervativní a možná že i ve výchově budu přísnější máma," uvádí příklad. V rozporu se zažitými vietnamskými způsoby by však nechtěla rodinu udržovat bez ohledu na to, jak jsou v ní spokojené vztahy.

To je přitom podle jejích slov poměrně běžná praktika. "Problém je v tom, že nám do vztahů mluví širší rodina a říká, co máme dělat: Měl bys to vydržet kvůli dětem a tak dále. Když toto slýcháte ze všech stran, začnete pochybovat: co když něco dělám špatně, co když bych se opravdu měla snažit a vydržet to?" říká. Právě "snažit se" a "vydržet" jsou podle Trang ve vietnamštině často užívané výrazy, které pak ovlivňují i mentalitu tamních lidí.

Častěji mají problém odejít z nešťastného vztahu ženy, protože nejsou vychovávány k soběstačnosti. "Je pro ně těžké odejít, buď nejsou finančně nezávislé, nebo neumějí jazyk. Říkávalo se jim: hlavně dobře studuj, a pokud nebudeš studovat, dobře se vdej. Toto bude přetrvávat minimálně ještě jednu generaci," odhaduje.

Trang míní, že rozdíly ve výchově vietnamských mužů a žen vyplývají hlavně z představy mužů jako živitelů rodiny, která dnes už není platná. Od manželek se však stále očekává, že se nebudou starat jen o své rodiče, ale i o rodiče svého chotě. "Sociologové sledují, že ženy v Asii se méně a méně vdávají, protože nechtějí zvládat tolik rolí," vysvětluje Trang.

Vietnamce drží v Česku vnoučata

Blogerka chce přispět ke zlepšení vztahů ve vietnamských rodinách i tím, že se přihlásila k LGBT komunitě. Téma je podle ní mezi Vietnamci značně tabuizované. "Já jdu s kůží na trh a doufám, že to někomu pomůže získat odhodlání řešit to s rodinou a nestydět se za to, koho má rád," přeje si.

"Vietnamská děcka na sobě mají už tak velkou psychickou zátěž. Hodně se od nich očekává a já bych si přála, aby vztahy byly vyrovnanější. Vietnamští rodiče zapomínají na to, že jejich děti budou mít jednou svůj život," dodává s tím, že se situace začíná zlepšovat. Její vlastní rodiče prý pochopili, že dceřiny partnerské vztahy nejsou jejich sférou vlivu. "Koneckonců jim jde hlavně o to mít vnoučata, a pochopili, že chci mít děti, nehledě na to s kým," říká Trang

Vidina vnoučat je podle ní také to, co drží většinu Vietnamců z první přistěhovalé generace v Česku. I její vlastní rodiče by se prý rádi vrátili do Asie, ale počítají spíše s tím, že v tuzemsku zůstanou. "Přece jen je Vietnam země, kde jim ostatní rozumějí," vysvětluje stesk rodičů po domovině. Většina Vietnamců první generace prý příliš neovládá češtinu i proto, že v 90. letech mívali tlumočníky, kteří pro ně zařizovali komunikaci s úřady a další nezbytnosti. Neměli tak potřebu se jazyk učit a zaměřovali se hlavně na výdělek a uživení rodiny.

Asijky nejsou sexuálními objekty

Jako Vietnamka žijící v Česku má Trang několik nepříjemných zkušeností s muži, kteří se o ni zajímali jen kvůli rase. Od podobného chování se proto dnes snaží muže odrazovat. "Když mi napíše nějaký muž, abych mu dala tip, jak se seznámit s Asijkou, snažím se mu vysvětlit, že vzhled nedělá všechno a že vidí jenom vrchol ledovce," popisuje. 

Do Thu Trang (31)

Do Thu Trang (31)

  • Narodila se ve Vietnamu, od pěti let žije v Česku
  • Do jedenácti let ji na venkově vychovávala česká rodina
  • Vystudovala marketingovou komunikaci a PR na Fakultě sociálních věd UK, v tomto oboru v současnosti pracuje. Studovala také česko-německá studia na univerzitě v Řezně
  • Je známá jako autorka blogu Asijatka.cz, kde píše o specificích života Vietnamky v Česku
  • Dvakrát byla nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii blog roku, poprvé v roce 2015, podruhé letos
  • V roce 2015 získala Novinářskou křepelku pro autory do 33 let

"Mít asijskou ženu je pro spoustu lidí až mystický symbol. Já tomu rozumím, jsou to emoce a pudy," říká s tím, že muži si randění s Asijkou často představují jako "Hurvínek válku". "O asijských ženách se říká, že jsou submisivní, což prostě není pravda. Když už se těm pánům vietnamská žena líbí, ať nad ní nepřemýšlejí jako nad sexuálním objektem," apeluje.

I o tématu fetišizace Asijek píše Trang na svém blogu, kde ironicky hovoří o "Yellow Tinderu". Občas se však setkává s nepochopením svých satirických textů. "Blog funguje na stereotypech, moje zodpovědnost je, jak to napíšu, ale čtenářova zodpovědnost je, jak to přečte," míní. "Používám zkratky, stereotypy a generalizace, ale je logické, že každý jsme jiný, a ne na všechny to platí. O tom psaní je, a výbavou čtenářů by mělo být pochopení, že se to nevztahuje na všechny," říká blogerka.

Na cenu Magnesia Litera v kategorii Blog roku byla letos nominována již podruhé, ani jednou však nevyhrála. Nemrzí ji to, výhru prý nečekala a více nadějí měla před pěti lety, kdy se v užším výběru nominací literární ceny ocitla poprvé. "Třeba se mi tak vesmír snaží říct, že mám blog konečně vydat knižně a zkusit jinou kategorii," usmívá se.

Bronzový Choupenitch: Nechal jsem tam srdce, trénoval v garáži a strašně dřel | Video: Daniela Drtinová
reklama
reklama
reklama