Pražský hrad je velkolepou dominantou Prahy tyčící se nad řekou Vltavou na vrchu Opyš.
Patří k symbolům českého národa a je odrazem mnoha klíčových událostí českých dějin. Dává vzpomenout na věhlasné české panovníky a je také místem jejich posledního odpočinku. Již od 9. století je Pražský hrad domovem českých knížat, později králů, v historii dvakrát sloužil také jako rezidence císaře Svaté říše římské. Dnes je sídlem prezidenta ČR.
V reprezentativním areálu jsou uloženy nejcennější poklady naší země, důležité historické dokumenty nebo vzácné křesťanské relikvie.
Pražský hrad je zapsaný na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Nej Pražského hradu
- nejnavštěvovanější památka u nás
- nejvýznamnější česká kulturní instituce
- největší souvislý hradní komplex na světě
Pražský hrad zabírá takřka 70 000 m2. Je tvořen řadou paláců i církevních staveb, zastupujících všechny důležité architektonické slohy.
Skvostnou stavbou Pražského hradu je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kde jsou uloženy korunovační klenoty. Jednou z nejobdivovanějších staveb celého komplexu je i Starý královský palác.
Návštěvníci mohou navštívit také baziliku sv. Jiří a přilehlý klášter, který v současnosti plní funkci Národní galerie. Jako výstavní síň slouží i Obrazárna a Jízdárna Pražského hradu.
Netradičním kouzlem starých časů dýchá proslulá Zlatá ulička. V neposlední řadě je ke zhlédnutí připravena Prašná věž nebo Svatováclavská vinice.
Vyhledávaným zážitkem je také střídání hradní stráže, které v turistické sezóně probíhá denně každou hodinu.
Historie Pražského hradu
První písemná zmínka o Pražském hradu pochází z 9. století, zmiňuje kostel Panny Marie postavený knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. Samotný hrad pravděpodobně začal stavět až Bořivojův syn Spytihněv I.
Vratislav II., první český král, pak hradiště opatřil kamenným opevněním se třemi branami. Dal vznik kostelu sv. Jiří, při kterém byl později zřízen první český klášter.
V roce 973 převzala funkci hlavní církevní stavby u nás namísto kostela sv. Jiří rotunda sv. Víta, kterou na hradě vybudoval kníže Václav. Původní rotundu pak Spytihněv II. v 11. století přestavěl na trojlodní románský chrám. Stavba se stala místem odpočinku svatého Víta, Václava a Vojtěcha.
Významný gotický rozmach zaznamenal Pražský hrad za vlády Lucemburků. Ve 14. století se stal sídlem Karla IV., českého krále, posléze i císaře Svaté říše římské. Karel IV. královský palác obohatil o arkády a především další patro s Velkým sálem. Položil základní kámen katedrály sv. Víta. Její výstavbu svěřil do rukou architekta Matyáše z Arrasu, posléze ji převzal Petr Parléř. Nad hrobem svatého Václava byla v katedrále vybudována Svatováclavská kaple.
Ještě za vlády Karlova syna Václava IV. pokračovala výstavba hradu. Husitské války však přinesly chátrání celého areálu.
Další rozkvět hradního komplexu se odehrál za vlády Vladislava Jagellonského na přelomu 15. a 16. století. Vladislav využil umění mistra Benedikta Rieda, aby přestavěl královský palác. Na místě původního Velkého sálu vytvořil monumentální Vladislavský sál, největší světskou stavbu své doby a nejvýznačnější památku tzv. vladislavské gotiky.
V tomto období vyrostla také nová hradba se třemi obrannými dělovými věžemi - Pražná věž Mihulka, Nová věž a Daliborka. Hradební zeď rozšířila prostor hradu o několik metrů. Mezi novou a původní románskou zdí později vznikla legendární Zlatá ulička.
Proměna Pražského hradu v renesanční královskou rezidenci souvisí s vládou Ferdinanda I. Habsburského. Nechal vybudovat Královskou zahradu, kde mj. pro svoji ženu Annu vystavěl Královský letohrádek. Jeho dílem byly i stavby jako střelnice nebo Velká míčovna Pražského hradu.
V roce 1541 velkou část hradu a celý levý břeh Prahy zpustošil rozsáhlý požár. V rámci obnovy vyrostly v areálu také nové paláce šlechty - renesanční palác pánů z Pernštejna (později Lobkovický) nebo Rožmberský palác.
V době vlády Rudolfa II. se Pražský hrad stal znovu sídlem císaře, domovem císařského dvora, ale také mnoha umělců a vzdělanců z celé Evropy.
Královský palác se rozrostl o severní křídlo se stájemi. Objevila se nová konírna. Prostor nad stájemi byl využitý pro sály s pozoruhodnými uměleckými a vědeckými sbírkami. Dnes se označuje jako Španělský sál a Obrazárna Pražského hradu. Za vlády Rudolfa II. vznikla také proslulá Zlatá ulička, tehdy jako chudinská zástavba.
Bohužel, Pražská defenestrace (1618) odstartovala období plenění a pustošení hradu.
Poslední mohutná přestavba hradu se odehrála na konci 18. století, kdy mj. vzniklo I. nádvoří.
V roce 1918 se Pražský hrad stal sídlem prezidenta. V roce 1920 pak začaly úpravy areálu tak, aby byl hrad zpřístupněn veřejnosti. V roce 1989 byla otevřena i Královská zahrada, míčovna, konírna Pražského hradu aj.
Kontakty a otevírací doba
Správa Pražského hradu, Pražský hrad, 119 08 Praha 1
Tel.: +420 224 371 111, +420 234 301 111
E-mail: [email protected]
Web: www.hrad.cz
Otevírací doba areálu
listopad - březen
denně 6.00 - 23.00 hod.
duben - říjen
denně 5.00 - 24.00 hod.
Jednotlivé objekty mají vlastní otevírací dobu.
Aktualizováno k: 20.3.2014, zdroj: www.hrad.cz
Kam na výlet do Prahy
Pražský hrad je rozsáhlým komplexem mnoha pozoruhodných památek, který skýtá také úžasný výhled na naše hlavní město. Pokud se vydáte na výlet do Prahy, rozhodně však stojí za návštěvu i další úchvatná místa a pamětihodnosti.
Přinášíme další tipy kam na výlet do Prahy:
- Karlův most, Staroměstské náměstí, Václavské náměstí
- Schwarzenberský palác, palác Kinských, Černínský palác
- Letohrádek Hvězda, Trojský zámek, Vyšehrad
- Týnský chrám, Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana), Kostel svatého Mikuláše (Staré Město), Betlémská kaple, Břevnovský klášter, Strahovský klášter
- Staronová synagoga, Maiselova synagoga, Klausová synagoga, Španělská synagoga, Starý židovský hřbitov
- Invalidovna, Průmyslový palác na Výstavišti, Bertramka, Petřínská rozhledna
- Národní divadlo, Karolinum, Klementinum, Rudolfinum
- Národní muzeum, Národní technické muzeum, Letecké muzeum Kbely, Království železnic na Smíchově
- Zoo Praha, Mořský svět aj.
