Vodníky a hastrmany se to v českých rybnících a pohádkách jenom hemží. Většinou v českých pohádkách nejsou vodníci tak zlí a bezcitní jako ten v baladě Karla Jaromíra Erbena, proto patří k nejoblíbenějším pohádkovým postavám. Do čítanek se dostali vodníci z Pohádky vodnické od Karla Čapka. Bubáci a hastrmani Josefa Lady, vodníka Čepečka, vodníka Česílka Václava Čtvrtka znají děti z večerníčků. Další se vyskytují v televizních pohádkách a pohádkových filmech.
Karel Čapek: Pohádka vodnická (Devatero pohádek)
Pohádka vodnická ze sbírky Devatero pohádek je vzorem krásného a bohatého jazyka Karla Čapka. Synonyma, jimiž popisuje, co dělá voda, si mnozí ještě pamatují ze školy. Čapek používal také slova hovorová, slang a argot, jeho věty a souvětí jsou obdivuhodně košaté. Také v této pohádce se projevuje naplno Čapkovo literární mistrovství, dokázal v ní dokonce z lásky snést „modré z nebe“.
…„Vodníci jsou samotáři, ale tak jednou, dvakrát do roka, když je velká voda, se sjedou z celého kraje a konají, jak se tomu říká, okresní konferenci. Z našeho kraje se vždycky scházeli při velké vodě na lukách u Hradce Králové, protože tam je taková pěkná rovina a krásné tůně a zátočiny a slepá ramena vystlaná nejjemnějším bahnem dvojnulkou. To musí být žluté bahno anebo trochu do hněda; když je červené nebo šedé, to už není tak hebounké, zrovna jako mast. Na takovém pěkném mokrém místě se tedy sesednou a povídají si, co je nového: že tamhle v Suchovršicích dělají lidi regulaci, takže se tamní vodník, jako starý Jireček, musí odtamtud vystěhovat; že hrníčky a pentle podražily, to vám je hrůza: aby vodník, když chce někoho chytit, koupil za třicet korun pentlí a hrníček stojí nejmíň tři koruny, a ještě je to šmízo; nejraději praštit řemeslem a chytit se něčeho jiného. A tu si vodníci vypravují, že jaroměřský vodník Faltys, ten zrzavý, se chytil obchodu a prodává minerální vody, a kulhavý Slepánek se stal instalatérem a dělá vodovody, a jiní si pomohli jinou živností. To se rozumí, děti, že vodník může dělat jen to řemeslo, ve kterém je něco od vody; tak třeba může být závodníkem nebo podvodníkem, může psát do novin úvodníky, může být průvodcem nebo průvodčím, může se vydávat za vévodu, za člověka vznešeného původu nebo za majitele velkozávodu - zkrátka nějaká voda v tom musí být.“…
Josef Lada: Bubáci a hastrmani
Ve vesničce Syslov uprostřed hlubokých lesů chodí všichni známí sousedé o zimních večerech do mlýna, aby si vyprávěli příběhy, jsou to typické ladovské pohádky naruby. Hlavními postavami pohádek jsou bubák Mulisák se synkem Bubáčkem a hastrman Brčál, který má syna Pulce. Knihu doplnil Josef Lada také svými typickými ilustracemi. Na její motivy vznikly dvě řady večerníčků (1999, 2005), které namluvil Josef Somr.
Vodník Čepeček a vodník Česílko Václava Čtvrtka
Oblíbenými vodníky, jež znají děti z knížek a večerníčků, jsou vodník Čepeček a vodník Česílko. Animovaný televizní večerníček O vodníku Česílkovi vznikl v roce 1968, Vodník Čepeček je z roku 1985.
V malém rybníčku v lukách pod Jičínem bydlel důvtipný vodník Česílko a s ním velký kapr Osmikiláč. Když se chtěl kapr obrátit na druhou stranu, musel vodník Česílko vylézt z vody do rákosí a tam počkat, až se Osmikiláč překulí z boku na bok.
Vodník Čepeček si spokojeně hospodařil ve svém rybníce – učil kapříky mlčet a pěstoval jim korejšky, aby nehladověli, honil prohřátou vodu k leknínům, aby nenastydly, každý večer ladil housličky a hrál rusalkám, aby jim šlo pěkně tancování, a hrál taky vodě, aby spořádaně plynula a neškodila.
Vodník Kropáček až z Prahy
Ve Strašidelných pohádkách (2011) Zdeňka K. Slabého s nádhernými ilustracemi Eugena Ivanova je pohádka Vodník Kropáček až z Prahy. Tento vodník bydlí pod vyšehradskou skálou a povídá si se svými dušičkami, které pocházejí z různých dob. Dozví se také o moři a o cestovní kanceláři přepravující lidi k moři. Vezme hrnec zlaťáků a zaplatí si zájezd. U moře se seznámí s vodníkem Podvodopulosem a s mořskou pannou Albertinou, kterou si pak přiveze do Prahy a ožení se s ní.
Televizní pohádky o vodnících
V České televizi vznikla od 70. let minulého století celá řada oblíbených pohádek o vodnících:
Panenka z vltavské tůně (1976)
Floriánkovo štěstí (1977)
Hastrmanská povídačka (1979)
Pohádka o mokrosuchém štěstí (1981)
Vodník v pivovaře (1985)
O zrzavé Andule (1988)
Trampoty vodníka Jakoubka (2005)
Škola ve mlejně (2007)
Vodník a Karolínka (2010)
Celovečerní filmy
Na vodníky nezapomínají ani tvůrci celovečerních hraných filmů. Mezi nejoblíbenější patří pohádky Princezna ze mlejna (1994, 1999), Jezerní královna (1998) Peklo s princeznou (2009) nebo komedie pro dospělé Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974). Vodnickou tématiku nalezneme i v novém seriálu České televize Neviditelní.
