"Všichni přicházíme do playfightu s nějakým záměrem a je otázka, jestli se v něm potkáme. Stejně jako v životě, někdy to funguje a někdy ne. Tohle je skvělý tréninkový prostor, ve kterém si můžeme vyzkoušet, jak máme přijmout, když se to nepotká, a že je to v pořádku," vysvětluje mi později u kávy Stefanie. "A i když může být takový zážitek pro někoho velmi emocionální, pořád jej zažíváme v podporující skupině," říká Stefanie.