Pandemie, stárnutí a vášeň k životu. Obermannová se vyrovnává s vlastní rolí babičky
V novém románu Babička se známá česká spisovatelka zabývá tématem stárnutí, mládnutí i smrti. Hrdince Xénii se ztratila urna s popelem po její zesnulé matce. Pátrání po ní ji přivede na zajímavou životní pouť. Spisovatelka pracovala i s tématem pandemie, a to kvůli silným pocitům, které v ní globální krize vyvolala.
Hlavní hrdinka nového díla spisovatelky Ireny Obermannové se vydává hledat ztracenou urnu s popelem své matky. Během pátrání se dozvídá překvapivé skutečnosti o zesnulé ženě i o sobě samé. Má se rozjet do světa, zabrání jí v tom však globální pandemie. Místo do ciziny se proto vydává na venkov do polorozpadlého domu, pěstuje byliny, zpívá a poznává muže, s nímž se sbližuje.
Krom toho, že se autorce pandemická zápletka hodila do děje, potřebovala se s tímto tématem sama vypořádat. "Pandemie byla pro svět tragická, umíralo se a tomu moderní člověk odvykl. To, co udělala s pocity lidí po celém světě, bylo pro mě nesmírně poučné, to uzavření, které s sebou nesla, usebrání se, zpomalení, zastavení. Bylo to jako hledání smyslu. A někdy i nalézání," popisuje své prožitky devětapadesátiletá spisovatelka. Doufá, že si jako společnost z globální krize něco odneseme.
Babičkovství je další rozměr lásky
Jak vyplývá již z názvu, Obermannová se v novém díle hlásí k odkazu Boženy Němcové. Užití ikonického titulu, který je pro mnohé spjat s postavou babičky ze Starého bělidla, se neobávala. "Odvaha je základ života a psaní zvláště. Myslím, že téma Babičky je i po dvou stech letech aktuální, zase znovu a jinak," míní.
"Knížka je o mé babičce, přesněji babičkách, o babičce mých dcer neboli o mé mamince, která zemřela. Také je o mně, protože jsem se sama stala babičkou," dodává spisovatelka, jejíž dcera, herečka Berenika Kohoutová, vloni v únoru porodila první dítě.
Spisovatelka přiznává, že díky narození vnučky Loly poznala další podobu lásky, o níž doposud nevěděla. "Myslela jsem, že už o lásce něco vím. Babičkovství ale znamená další, nepoznaný rozměr lásky. Lásky nemajetnické, nevychovávající, lásky zbavené všech ambicí. Prostě lásky," přibližuje svou zkušenost.
Berenika Kohoutová popsala Obermannovou v rozhovoru pro Aktuálně.cz jako "tu zlobivou babičku", jež bude dělat s dětmi věci, které by ona nedělala. Domnívá se, že je to tak správně, a tvrdí, že jejich vztah se s jejím mateřstvím nezměnil. "Vždycky jsem si jí jako mámy i osobnosti strašně vážila za všechno, co zvládala. Mám ji na piedestalu a mám pocit, že je absolutně nedotknutelná," řekla Kohoutová.
Ženy dnes stárnou odlišně
S dílem Boženy Němcové má Babička Obermannové společné to, že v ní vystupuje silná ženská hrdinka. Píše o intenzivních ženských emocích i tabuizovaných pocitech. V knize se odkazuje k Viktorce, která je podle ní geniální literární postavou.
"K Boženě Němcové se odkazuji často a v mnoha svých knížkách, je to moje oblíbená autorka, miluji zvláště příběh Viktorky a také spisovatelčiny dopisy pro jejich pravdivost a otevřenost. V nich si opravdu nebere servítky a předstihla v nich svou dobu," řekla Obermannová. "Božena Němcová byla mimořádná žena a jako taková byla potížistka. Pro většinu lidí byla velmi těžko přijatelná," soudí.
Babička z původního románu Boženy Němcové z roku 1853 by se však podle autorky divila tomu, jak dnešní babičky žijí a jak vypadají. Je přesvědčená, že ženy dnes stárnou diametrálně odlišně než v předminulém století. "Dokonce si troufám tvrdit, že muži začínají stárnout rychleji než ženy. To bylo ještě v generaci mých rodičů naprosto nepředstavitelné," myslí si.