Karl Ludwig Nessler, kadeřník původem z Německa, na nápad trvalé ondulace přišel náhodou. Jako dítě, když příležitostně pásl ovce, přemýšlel, jak je možné, že ovčí srst oproti lidským vlasům drží stočený tvar neustále. V roce 1906 se mu podařilo díky termické preparaci upravit lokny do vln, které vydržely i následné umytí, aniž by se navrátily zpět do přirozeného tvaru. Jeho metoda, která obnášela vlhčení pramenů směsí čpavku a boraxu a následné obmotání kolem elektricky nahřívaných natáček, vyžadovala ovšem časovou náročnost i určitou šikovnost.
O tento způsob úpravy vlasů nebyl na počátku nijak velký zájem, ovšem po první světové válce to byl právě Nessler, díky kterému mohly ženy mít vlnité vlasy i po umytí, přestože samy disponovaly od přírody rovnou kšticí.
