reklama

Úspěch žen v práci je náhoda. Myslí si to i zdatné političky, důvodem je společnost

Téměř 70 procent žen žije s ubíjejícím tajemstvím a bojí se, až jej někdo odhalí. Domnívají se, že si ve skutečnosti své úspěchy nezaslouží a že nejsou dost chytré. Má polovina populace nízké sebevědomí vrozené, nebo žijeme ve společnosti, která jim stále nevěří?

Foto: iStock

"Všechny máme pochyby o svých schopnostech, o své síle a o tom, co to vlastně síla je. Ptáte se samy sebe: ‚Co já vím?‘," řekla bývalá první dáma Spojených států Michelle Obamová při návštěvě londýnské dívčí školy. Promluvila o tom, že trpí tzv. imposter syndromem, který se podle výzkumů týká především žen. Má polovina populace opravdu vrozené nízké sebevědomí, nebo se jedná o problém společnosti, do níž si ženy stále musí probojovávat své místo?

"V mém životě jsem nikdy nezažila moment, kdy bych si pomyslela, že to nedokážu, protože jsem žena. Nicméně při mnoha příležitostech jsem si říkala, že to nezvládnu kvůli sobě. Imposter syndrom existuje," řekla novozélandská premiérka Jacinda Ardernová v rozhovoru, když minulý rok získala Mezinárodní cenu za aktivismus (International Activist Award). Ardernová v rozhlasovém interview promluvila o tom, že sama o sobě pochybuje. "Za vůdčí vlastnosti mužů politiků jsou stereotypně považovány asertivita, sebedůvěra a téměř drzé ego. Kvůli této představě mladé ženy často do politiky nevstupují. To je něco, co chci změnit," dodala politička, která dvakrát vyhrála volby, ukázala, že mateřství je kompatibilní s vedením státu, také zvládla krizi spojenou s teroristickým útokem i výbuchem sopky a k 12. červenci hlásí 26 obětí covidu-19.

S konceptem imposter syndromu, v češtině často překládaného jako syndromu podvodníka, přišly psycholožky Pauline Rose Clanceová a Suzanne Imesová. Ve své studii z roku 1978 se zaměřily na úspěšné ženy na vysokých pozicích a výsledky jejich bádání říkají, že "navzdory vynikajícím akademickým a profesním úspěchům ženy zažívající syndrom podvodníka věří, že nejsou dostatečně chytré a že klamou každého, kdo si myslí opak." Jedná se o psychologický fenomén, podle kterého není daná osoba schopná ocenit své úspěchy a domnívá se, že si je nezaslouží. Má za to, že nejsou výsledkem individuálních schopností, ale náhody. A čeká, až někdo toto strašlivé tajemství odhalí.

Přestaňte to ženám pořád říkat

Podle nedávné studie z roku 2018 imposter syndrom v životě zažilo 66 procent žen, mužů něco přes polovinu. O tomto psychologickém fenoménu se tak ví a mluví už nějakou dobu, autorky článku Stop telling women they have imposter syndrome (Přestaňte ženám říkat, že mají imposter syndrome) v Harvard Business Review nicméně upozorňují na to, že původní teorie neodráží vliv rasismu, xenofobie, tříd, nerovnost mezi muži a ženami a dalších předsudků. Nižší sebevědomí u určitých skupin není podle nich "přirozenou daností", ale vychází ze společenského a kulturního uspořádání. 

"Vytváření diagnóz je na jednu stranu praktický nástroj, sloužící k lepší orientaci v problematice. Bohužel je to ale také dobrý důvod k vydělení označených jedinců z většinové společnosti dalším stereotypem. To, že někoho označíme určitou diagnózou, nemusí vůbec znamenat, že rozumíme tomu, co se s ním děje a co potřebuje. Je to také dobrá výmluva pro společnost, umožňující se některými jevy nezabývat. Prostě definujeme každého, kdo nevyhovuje, nikoliv společnost, jejíž nároky jsou čím dál tím víc nelidské," říká Veronika Šprincová, ředitelka Fóra 50 %, jež usiluje o rovné zastoupení žen a mužů v politice. Dodává, že takový koncept se pak z logiky věci týká hlavně žen, národnostních menšin, odlišných etnik či jednoduše lidí, kteří se nějakým způsobem vymykají tomu, co je ve většinové společnosti vnímáno jako normální.

Selhání ženy znamená, že se do "mužské" profese nehodí

Psychoterapeutka a členka České asociace pro psychoterapii Olga Kunertová se ve své praxi s neadekvátně nízkým sebevědomím žen setkává běžně. "Souvisí to s tím, že ženy neměly do rozhodovacích pozic dlouho přístup. I dnes v nich vídáme pořád spíše muže. To pak vytváří obrázek toho, že muži do politiky a vedoucích funkcí jaksi přirozeně patří, kdežto ženy se tam musí probojovat. Nelogicky pak reprezentují ženy jako celek, jsou pod drobnohledem a případné selhání je často vyhodnoceno jako důkaz toho, že se do dané pozice nehodí. V případě mužů jsou kritizovány konkrétní činy jednotlivců. Nesetkáváme se s tím, že by se jejich jednání vztáhlo na všechny muže například v politice," vysvětluje.

Tento způsob přemýšlení je podle ní důvodem, proč ženy - zejména do tradičně "mužských" oborů - chtějí vstupovat dokonale připravené. I přesto ale často nemají důvěru v to, že jsou stoprocentní, a domnívají se, že si svou pozici nezaslouží. "Pokud začne určitá skupina pronikat do oblastí, do nichž neměla historicky přístup, její příslušníci a příslušnice musejí o to více dokazovat, že tam opravdu patří a zaslouží si tam být. A to nejen svému okolí, ale také sami sobě. Tomuto dnes říkáme právě rozdíl v sebevědomí žen a mužů nebo syndrom podvodníka."

Ženy mají jiné vlastnosti než muži a podle výzkumů si vedou lépe

Výsledky neurovědecké studie z letošního roku ukázaly, že neexistuje výrazný rozdíl mezi mozkem žen a mužů. Podle výzkumu Jacka Zengera a Josepha Folkmana z roku 2019 ženy podávají lepší výkony v 17 z 19 klíčových manažerských dovedností. Dalo by se tak předpokládat, že imposter syndrom bude spíše než důsledkem biologických daností vycházet z kultury a výchovy. Roli zde také může hrát fakt, že mužský styl vedení a "dělání věcí" se obecně stále považuje za ten správný a efektivní. 

"V kultuře, které je stále hodně paternalistická, jsou ceněny hlavně ty vlastnosti, které jsou tradičně přisuzovány spíše mužům - rychlost, soutěživost, efektivita a schopnost nedávat najevo emoce. Přála bych si, aby se společnost vyvíjela k většímu respektu k jinakosti a doceňování také jiných, řekněme více ženských kvalit - altruismu, citlivosti, vytrvalosti a schopnosti přiznat chybu," vyjmenovává Šprincová.

Kromě Jacindy Ardernové o tom, že trpí imposter syndromem, promluvily například herečky Kate Winsletová, Charlize Theronová, Viola Davisová, bývalá první dáma Spojených států Michelle Obamová nebo herečka a ředitelka kosmetické a wellness společnosti Goop Gwyneth Paltrowová. "Založit a vést firmu je děsivé do té doby, než si uvědomíte, že ptát se na věci neznamená, že nejste dost chytrá. Byla bych ráda, kdyby bylo v byznysovém světě více lídrů, kteří se nebojí ukázat svou zranitelnost," řekla Paltrowová v rozhovoru pro CNN.

Ardernová zase uvedla, že chce stát vést ve jménu toho, co se většinou snažíme předat vlastním dětem. "Laskavost, velkorysost, empatii. Rozhodla jsem se, že budu sama sebou. To znamená, že s tímto buď uspěji, nebo ne," podotkla novozélandská premiérka.

Podle Kunertové je řešením uvědomit si, že pohlaví je jen jednou ze složek osobnosti a že rozdíly mezi dvěma ženami či dvěma muži mohou být často větší než mezi ženou a mužem. Odpovědí na syndrom podvodníka tak není "spravit" jednotlivce, ale vytvořit společnost, která bude přisuzovat stejnou míru profesionality jednotlivcům bez ohledu na pohlaví, rasu nebo gender.

"Je zásadní si uvědomit, že se ženy nenarodily s méněcenným pocitem. Pokud se ale s vámi celý život takto zachází, začnete tomu věřit. Imposter syndrom je logickým výsledkem světa, který nikdy nebyl vytvořený pro ženy, aby v něm uspěly. Měli bychom tak přestat vidět problém v tom, že si ženy odmítají věřit, a namísto toho vidět problém ve světě, který v ně odmítá věřit," glosuje věcně Yomi Adegokeová v britském The Guardian.

Mohlo by vás zajímat: Koutská: Úspěch je pro ženy břímě, musí se víc obětovat. Čelí sexismu a diskriminaci

Být úspěšnou ženou může být pro ženy břímě, jsou tu alarmující nerovnosti, ženy na sebe mají velký tlak, nejcitlivější je navážení se do mateřství. | Video: DVTV, Daniela Drtinová

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama