reklama

Můžeme jíst levná a zdravá jídla. Zabíjí nás málo pohybu, říká odbornice na výživu

Jak dlouho člověk vydrží bez jídla, co by měl jíst, aby nebyl reprezentantem obézního národa a jak se jídlo stalo nástrojem války. Nejen o tom bez servítků hovoří v rozhovoru pro Aktuálně.cz Zuzana Derflerová Brázdová, jedna z největších odbornic na výživu v Česku.

"Je možné se najíst levně, chutně a zdravě. Stačí pátrat po informacích," říká odbornice na výživu.
"Je možné se najíst levně, chutně a zdravě. Stačí pátrat po informacích," říká odbornice na výživu. | Foto: Archív Zuzany Derflerové Brázdové

Trpěla jste někdy opravdu velkým hladem?

V Jemenu mi nechtěli jednou dát jako ženě najíst. Zastavili jsme v horách v tamním bufetu, ale obsluha mi odmítla vydat jídlo. Druhý den jsme to vyřešili tak, že mě obestoupili s prostěradly, abych nebyla při jídle na očích. Psal se rok 1998. Tehdy mě to zaskočilo a fakt jsem měla hlad. Dnes bych si určitě do batohu přibalila müsli tyčinku. Je to lehký zdroj energie, který může zachránit život.

Když ale trpíte hladem déle, stačí jedna tyčinka?

Po třech dnech bez jídla byste měli razantně omezit fyzickou aktivitu, zabalit se do tepla a zajistit si tekutiny. Když začnou hladové křeče, voda pomůže. Spánek doporučuji jen omezeně, abyste neusnuli k smrti. Takto jste teoreticky schopni vydržet tři měsíce na základě výpočtu. Ale je to jen statistika. Obvykle se bavíme třeba o měsíci.

Říká se, že obézní jedinci mají zásoby na horší časy. Vydrží hlady déle?

Ano i ne. Každá tuková buňka chce žrát. Navíc si připočtěte metabolismus a stav cév, taky schopnost pohybu za účelem opatření si potravy.

Zuzana Derflerová Brázdová

Zuzana Derflerová Brázdová patří k největším odbornicím na výživu v Česku, je profesorkou Ústavu ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a účastnicí desítek humanitárních misí v krizí postižených regionech. 

Takže jako Češi bychom konkurenční výhodu v hladovce neměli?

Jsme obézní národ, čísla hovoří jasně. Začalo to jako všude ve světě. Lidé dramaticky omezili nezáměrný pohyb. Chůze nebo cesta do schodů doplněná sedavým zaměstnáním z mnohých dělá tlouštíky. Pohodlné nástrahy jsou všude kolem nás. Pokud jezdíte městskou hromadnou dopravou, máte hustou síť zastávek. Dále pak eskalátory, výtahy. Schodiště se staví malá a temná. Případně moderní světlé schodiště ve skleněném tubusu přehřátém sluncem je zážitek sám pro sebe. Místo sauny raději volíte výtah. Přestali jsme se hýbat, protože je to jednodušší.

Chceme si usnadnit život.

A to nás paradoxně zabíjí. S rozvojem technologií navíc začala být výživa dostupnější a levnější. Tučné maso je obvykle levnější než libové. Vysoká kilokalorie za nízkou cenu. Připočtěte si ještě soustavný marketing potravinového průmyslu a máme problém.

Jak se na tom podílí ten průmysl?

Určuje náš talíř. Konzumujeme průmyslově vyráběné produkty. Naštěstí Potravinářská komora má pořád ještě několik idealistů. Snižování transmastných kyselin ve sladkém pečivu je jedním z nemalých úspěchů z posledních let.

Není to málo? Neměl by se stát více snažit?

Především by se měla provádět konstantní osvěta. Nejde jen o to jíst zdravě. Kromě nutriční gramotnosti bychom měli brát v potaz i třeba mediální gramotnost. Ta by odbourala problémy se všemi studiemi, které jsou vytržené z kontextu, mnohdy placené lobbistickými skupinami. Pokud se držíte zdravého selského rozumu, neuděláte chybu.

Co říkáte na redukční diety?

Každý obézní člověk umí rychle zhubnout. Týká se to obvykle žen ve smyslu "zhubnu do plavek". Je to termínovaný stav, kdy mozek ví, že to skončí. Naopak správné hubnutí by mělo být dlouhodobější s přechodem na zdravou výživu, omezení velikosti porcí doplněné zdravým pohybem. Po čase se
dostanete na optimální hmotnost.

Když jsem unavená, kávu nepiju

Jak se udržujete ve formě kromě správné stravy vy?

Třikrát týdně si volně zaběhnu kolem pěti kilometrů, na kole pak dám podle toho, jaký je rok, i 3 500 km. Jako bývalá triatlonistka prostě musím, ale chápu, že to není standard pro běžného jedince mého věku.

Když jste v takové kondici, neláká vás opět vyjet na nějakou misi?

Když byl zatopený Cherson, tak jsem radila dobrovolníkům přes Skype. Měla jsem neuvěřitelné nutkání tam jet, ale nakonec jsem to neudělala. Základní předpoklad je, že odjíždíte s rezervou sil. Tu už ve svém věku nemám. Kdyby se cokoliv stalo, byla bych pro své okolí přítěží.

Mimochodem, prozradíte váš běžný jídelníček?

Není to žádná vědecká kuchyně. Kuře na tisíc způsobů, ryby, zelenina a pak olivový olej, na jehož kvalitě nešetřím. Polévky by většině nechutnaly, nedělám zásmažky. Já jsem s tím spokojená, ale nikomu to nenutím. Každý si musí najít svou cestu v rámci zdravého stravování.

Hodně lidí pije kávu.

Já dávám přednost rannímu černému čaji. Přijde mi, že káva byla z nápoje pro účely relaxace zařazena do sekce umělých stimulantů. Když jsem unavená, nebudu dělat činnost, kterou nezvládnu. Stejně tak odmítám kolu. Dala bych ji malému dítěti jako součást léčby při dehydrataci, ale jinak ne.

Jaká je tedy ideální strava?

Je těžké při dnešním mediálním smogu předkládat pravdu. Každopádně pro ty, kteří nehledají jen senzaci, je k dispozici seznam stravovacích doporučení na stránkách NZIP. Člověk zde nalezne ověřenou informaci, kterou garantují odborníci. Každá kultura má odlišné návyky a tento seznam je
ušitý na míru českému člověku.

Jakože zde naleznu řízek místo hamburgeru?

Nenajdete tam ani jedno. Rovněž tam nejsou suroviny, které neznáme, nekoupíme a neumíme je připravit. Doporučení rovněž pracuje s českou jednotkovou soustavou, to si mnohdy v pseudoodborných článcích neuvědomujeme. Plátek chleba, který má na mysli Američan, se od našeho liší. Jeho jedna unce, neboli 28 gramů, se v porovnání s dřevorubeckým krajícem v Česku jen těžko srovnává. 

Obvykle si o zdravé stravě myslíme, že je drahá, a jen pro někoho. Je to tak?

Ani omylem. Stačí pátrat po informacích. Můžete se najíst levně, chutně a zdravě. Pro tyto potřeby jsem dokonce zpracovala s kolegy studii. Není třeba kupovat lososa nebo avokádo. Pro příjem draslíku si vystačíte s obyčejnými brambory. A tak je to se vším. Hledat vhodné substituty se vyplatí.

Jsem pro mnohem více zeleniny na talíři

Jak vidíte snahu Česka po zdravějším způsobu života?

Česká republika byla jedna z posledních, která udělala restrikci v kouření ve veřejných prostorech. A tak to máte se vším. Zaprvé, nesmíte jít proti evropské legislativě, za druhé, u nás mnohdy není vůle. Kdyby to bylo možné, okamžitě bych zdanila cukr v nápojích. Vždyť jedna plechovka limonády obsahuje klidně deset lžiček cukru. Už to pochopilo dvanáct evropských zemí, ale nedělám si iluze, že bychom se brzy připojili.

Máme nějakou potravinu, kterou neumíme docenit?

Pohanka nebo amarant. V odborných komunitách jsou doceněné, ale nelze je dostat na běžný talíř lidí. Za ostudnou však považuji současnou roli zeleniny. Maso s hranolkami zabírá celý talíř, a někde na okraji se choulí několik plátků rajčete a okurky, které už mají nejlepší za sebou. Tuto ubohou scénu se snaží zachránit ještě kousek zvadlého salátu. I když se to mění, pořád zůstává početná skupina, která se ztotožňuje se zlatým standardem školních družin a kantýn socialismu. Zeleniny musí být na talíři mnohem více.

Mimochodem, bez jakých potravin se jako obyvatelé planety neobejdeme?

Pšenice, kukuřice, rýže, proso. Jsou nenáročné na pěstování, s vysokou energetickou hodnotou. Nemůžeme však říct, že bychom se neobešli. Museli bychom to něčím nahradit. V delším horizontu si lidstvo poradí, krátkodobě to však je problém.

Útok Ruska na Ukrajinu ukázal, jak důležitou plodinou je právě pšenice a také jak je Ukrajina pro řadu zemí důležitou zemí z pohledu výživy. Jako odbornice, která jezdila na humanitární mise, určitě toto sledujete.

Příklad Ukrajiny krásně ilustruje, jak zranitelný je systém, ve kterém někam něco dovážíte. Stačí uzavřít přístav nebo přerušit železnici. Stoprocentní závislost na slunečnicovém oleji pro svět není tak problematická jako velká závislost chudých zemí například na pšenici. Tam, kde tvoří podstatnou část stravy pečivo, hrozí hlad.

Nemohou ho nahradit něčím jiným?

Ano, ale za větší peníze, které nemají. Proč teď odchází silní zdraví muži do Evropy? Protože mají ambici posílat peníze své rodině. Když bude hlad, tak samozřejmě počty těchto migrantů mohou vzrůst. Ženy s dětmi tam ale zůstanou, protože prostě s dětmi se špatně utíká. V budoucnu lze předpokládat, že umřou hladem nebo žízní. Další problém, se kterým se budou stále častěji potýkat, je nedostatek pitné vody. Myslím, že v dalším století se subsaharská Afrika vylidní.

Dá se tato humanitární katastrofa odvrátit?

Kdyby ano, už je za ni Nobelova cena míru. Nicméně svět má hranice. A o ty se bojuje různým způsobem. Třeba již zmíněným hladem. Je to jedna z nejlepších zbraní. Tichá a účinná, jak řekl Dmitrij Medveděv. Současný ruský režim se inspiroval v genocidě Ukrajinců ve 30. letech minulého století, jen ji "vylepšil". Zákeřnost této metody je neuvěřitelná.

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama