Thymus serpyllum
Lidové názvy: mateřídouška římská, thymus, thym vonný, douška tymián, douška mateří, mateřinka
Čeleď: hluchavkovité
Popis byliny
Mateřídouška obecná je trsnatou trvalkou nízkého vzrůstu. Je charakteristická pronikavou hřejivou vůní.
Z vřetenovitého kořene vyrůstá tenká plazivá lodyha s čtyřhranným profilem. Nese vstřícné, krátce řapíkaté lístečky oválného tvaru.
V květnu až srpnu zdobí mateřídoušku drobné fialové květy. Stopkaté květy vytvářejí lichopřesleny, vyrůstají v hlavatém květenství na vrcholku lodyhy. Dvoupyský kalich může mít nachový nádech. Koruna je světle růžová až červená, jemně dvoupyská. Plodem jsou tvrdky.
Podruhem mateřídoušky je i tymián, který má obdobné léčivé vlastnosti. Na rozdíl od tymiánu nemá čepel listů mateřídoušky podvinutý okraj.
Na posilující účinky rostliny poukazuje již její latinský název. Pochází z řeckého „thymos“ v překladu „síla, mužnost“.
Původ a výskyt
Mateřídouška obecná osidluje celou Evropu, ale také střední a severní Asii, místa v severní Africe nebo Severní Americe.
Rostlině vyhovují stepní lokality, suché stráně, meze, písčiny a louky. Celé koberce mateřídoušky jsou k vidění na skalnatých svazích, převážně s vápencovým podložím.
Mateřídouška vyžaduje dostatek světla, tepla a propustnou půdu. Dá se pěstovat na zahrádce i v květináči. Vysazuje se od března do dubna, na chráněná místa s mírně alkalickou půdou. Na zimu se zakrývá. Pravidelně se seřezává, aby košatěla.
Léčitelství
Mateřídouška obecná je typická obsahem vonné silice (asi 1 %), tu tvoří složky jako thymol, linalol, cymol, terpineol, karvakrol, borneol nebo geraniol. V droze najdeme i třísloviny, hořčiny, flavonoidy, minerální látky, organické kyseliny aj.
V léčitelství se z mateřídoušky uplatňuje nať, která se sbírá v době květu, ideálně po poledni, za slunečného počasí. Seřezává se asi 5 cm nad zemí. Suší se na sítech ve slabých vrstvách. Při umělém sušení by teplota neměla překročit 35° C.
Mateřídouška představuje také koření, najdeme ji v receptech na bylinková másla, octy nebo oleje. Obdobně jako tymián poslouží při přípravě masa, ale i omáček, polévek nebo salátů, zejména ve francouzské nebo italské kuchyni.
Léčivé účinky mateřídoušky
- má dezinfekční vlastnosti
- je prospěšná při onemocnění horních cest dýchacích
- tiší suchý kašel, podporuje vykašlávání
- pomáhá při poruchách trávení
- zvyšuje vylučování žaludečních šťáv
- má močopudné účinky
- ulevuje od menstruačních bolestí
- uvolňuje svalové napětí
- zklidňuje, posiluje při nervovém vyčerpání
- zmírňuje bolesti hlavy, léčí nespavost nebo závratě
- zevně hojí kožní defekty, působí proti kožním plísním
- pomáhá od bolestí svalů a kloubů
Podávání a užití
Vnitřní užití
V léčitelství se mateřídouška podává v podobě čajového nálevu (čajová lžička na šálek vody, luhuje se 15 min., popíjí se 2 – 3x denně). Jako čaj pro klidné spaní se sladí medem.
Mateřídoušku lze vnitřně podávat i jako alkoholovou tinkturu nebo odvar ve víně. Při nachlazení je vhodná ve formě sirupu.
Bylinku lze kombinovat s mnoha jinými, například s diviznou, lípou, heřmánkem, proskurníkem, jitrocelem nebo šalvějí.
Mateřídouška je vhodná i pro děti, seniory nebo těhotné ženy.
Vnější použití
Silnější čajový nálev z mateřídoušky se uplatní jako ústní kloktadlo při bolestech v krku nebo zánětu dásní.
Zevně se mateřídouška hodí i jako osvěžující obklad při bolestech svalů, kloubním revmatismu nebo jako hojivý fáč na zanícenou kůži. Kožní neduhy léčí také prostřednictvím posilující bylinné koupele.
Hřejivou vůni mateřídoušky si lze dopřát i v bylinném polštářku na spaní.
Dezinfekční a hojivé vlastnosti mateřídoušky jsou základem pleťové vody pro mastnou a zánětlivou pleť nebo vlasové vody pro mastné vlasy.
Mateřídouškový sirup – recept
Nať mateřídoušky nařežeme, mírně navlhčíme, smícháme s třtinovým cukrem a napěchujeme do sklenice. Necháme uležet asi 3 týdny na slunci.
Po uležení tekutinu slijeme do hrnce. Zbytek směsi propláchneme vodou, kterou přidáme k sirupu. Následně vše vaříme na mírném ohni tak, aby se nadbytečná tekutina odpařila.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
