reklama
 
  • Wiki
  • Šalvěj lékařská

Salvia officinalis
Lidové názvy: sylva, šalvice, babské ucho, babí roucho, vlčí chvost, muškátová bylina, kodice, koda
Čeleď: hluchavkovité

Popis byliny

Šalvěj lékařská je vytrvalou léčivou bylinou, která roste jako polokeř s výškou od 20 až do 80 cm.
Šalvěj má přímé, nevětvené lodyhy. Ty jsou ve spodní části zdřevnatělé a nafialovělé. Jinde nabývají šedivě zelené barvy. Lodyha má čtyřhranný profil, stejně jako mladé listy je jemně plstnatá. Sametově hebké listy lodyhu obrůstají vstřícně. Mohou být šedivé, zelené až nafialovělé. Mají jemně svraskalý povrch a podlouhle vejčitý tvar. Jsou vroubkované až celokrajné. Vynikají silnou vůní.
Šalvěj kvete v květnu až červenci. Modrofialové dvoupyské květy vyrůstají z paždí horních listů a vytvářejí lichopřesleny. Plodem je tvrdka.
Na léčivé vlastnosti šalvěje odkazuje již její latinský název. Pochází z řeckého „salvare“ ve významu „vyléčit“.

Výskyt a pěstování

Šalvěj lékařská pochází ze Středomoří. Dodnes volně roste ve Francii, Španělsku nebo v Itálii. Osídluje zejména suché vápencové svahy a skály.
U nás se pěstuje jako jednoletá nebo víceletá bylina. V teplejších polohách zplaňuje.
Šalvěj potřebuje dostatek tepla a slunce, vyhovují jí chráněná stanoviště a sušší, propustná půda, nikdy ne kyselá.
Vysévá se do skleníku v březnu a v dubnu, v květnu se přesazuje ven. Množí se i dělením trsů nebo řízkováním.

Léčitelství

Droga obsahuje vonné silice s hlavními složkami v podobě mírně toxického thujonu, slaviolu, kafru nebo cineolu. Šalvěj je také zdrojem tříslovin, saponinů, hořčinů, pryskyřic, vitamínů skupiny B, vitamínu P a dalších hormonálně účinných látek.
V léčitelství se uplatňuje zejména kvetoucí nať, sbírá se v květnu až červnu. Seřezává se asi 10 cm nad zemí. Suší se v tenké vrstvě. Při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 35 °C.
Sklízet se dají i samotné listy. Čerstvé, sušené nebo zamrazené slouží jako koření. Skýtají nahořklou chuť a kořenitou vůni. Dochutí různé druhy masových pokrmů, paštiky, sekanou apod. Hodí se ke skopovému nebo telecímu masu, také divočině nebo rybám. Šalvěj najdeme i v receptech na bylinková másla, domácí sýry nebo dušenou zeleninu.

Léčivé účinky šalvěje

- má protizánětlivé, antibakteriální, protivirové a protiplísňové vlastnosti
- příznivě ovlivňuje činnost žaludku a žlučníku
- působí močopudně
- oživuje krevní oběh
- posiluje nervy, zlepšuje paměť
- je prospěšná při onemocnění dýchacích cest
- pomáhá při gynekologických potížích a zánětech močových cest
- vně působí jako dezinfekce
- tlumí pocení

Podávání a užití

Vnitřní užití

Šalvěj lékařská v léčitelství nachází uplatnění především jako čajový nálev (1 – 2 čajové lžičky drogy na šálek vroucí vody, nechá se louhovat cca 10 min.), popíjí se 1 – 2 šálky denně, nejdéle týden. Obdobně poslouží i prášek ze sušených listů, ten se podává na špičku nože 3x denně.
V podobě alkoholové tinktury se šalvěj užívá po 20 kapkách 3x denně, jako víno (recept níže) se užívají 1 – 3 polévkové lžíce denně.
Ve vyšších dávkách šalvěj hrozí poškozením jater, při předávkování také pseudoepileptickým záchvatem. Proto se nikdy nepodává dlouhodobě. Šalvěj není vhodná pro těhotné nebo kojící ženy. Mj. také omezuje tvorbu mateřského mléka.
V čajových směsích se šalvěj často kombinuje s heřmánkem, také s řebříčkem nebo přesličkou, levandulí a mátou.

Vnější použití

Dezinfekční vlastnosti šalvěje se uplatňují v kosmetice. Odvar ze šalvěje lze využít jako vlasovou vodu proti lupům a padání vlasů nebo jako pleťovou vodu na problematickou pleť. Poslouží i jako bylinná koupel. V podobě obkladu se šalvěj užívá při kožních poraněních nebo bodnutí hmyzem.
V neposlední řadě bylina slouží jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní, bolestech v krku, zahlenění, ale i krvácení dásní nebo aftech.

Šalvějové víno – recept

Na 1 l vína budeme potřebovat cca 70 g sušených listů šalvěje. Listy naložíme do vína a uzavřeme, abychom vše nechali louhovat 10 dnů. Poté přecedíme. Víno dle tohoto receptu posiluje nervy, ale pomůže zvládat například i příznaky klimakteria.

Upozornění

Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.

Související články

reklama
reklama
reklama