Lingvistka: “Mít koule” jako měřítko úspěchu? Putin taky nemá vaginu ukončit válku
Před 113 lety slavili lidé v USA poprvé Mezinárodní den žen, který tehdy upozorňoval na boj za rovná práva a příležitosti žen a mužů. Dodnes po celém světě poukazuje na to, že diskriminace neskončila. Přestože se postavení českých žen v posledních dekádách zlepšilo, s genderovými stereotypy a nerovností se setkávají dál. Týká se to i mateřského jazyka.
"Lidé často podceňují jazyk jako prostředek vyjádření myšlenek, cílů a záměrů," tvrdí genderová lingvistka Jana Valdrová, jež momentálně působí na Innsbrucké univerzitě.
Genderové předsudky podle ní konzervují "tradiční" dělbu práce, což se projevuje ztrátou talentů pro firmy, školy i celou společnost, zatímco ženy pro změnu přichází o možnosti, které jim společnost nabízí. Na vině je často chybějící povědomí o tom, jak námi jazyk manipuluje.
"Když budeme obor prezentovat v maskulinu (například svářeč), vyvolá to zcela jiné představy, než když ho budeme označovat párovými formami (svářeč/ka nebo svářeč*ka) nebo abstraktním označením (svařování či svářečské práce)," potvrzuje slova jazykovědkyně její kolega Vít Kolek z Univerzity Palackého v Olomouci.
"Zahraniční výzkumy v této souvislosti ukazují, že maskulinum v tomto případě funguje jako zavřené dveře, které je sice možné otevřít, ale ke vstupu je třeba vynaložit mnohem větší úsilí než u otevřených dveří, tedy genderově férových formulací. Pomocí genderově férového jazyka můžeme tedy do mužsky vnímaných povolání dostat více žen," dodává.
Inzerát v mužském rodě? Ženy mají nižší zájem se přihlásit
Podle Jany Valdrové z výzkumů vyplývá, že pokud je inzerát formulován v generickém maskulinu, tedy souhrnným označením mužů i žen v mužském rodě, hlásí se na něj až o 25 procent méně žen.
"Ve své praxi jsem narazila na příklad, kdy zaměstnavatel měl po upozornění úřadu práce upravil inzerát tak, aby lákal i ženy. Zpětně pak úřednicím poděkoval, protože díky tomu našel velmi šikovnou závoznici," uvádí jazykovědkyně příklad z praxe.
"Generické maskulinum na trhu práce udržuje dělení na ženské a mužské práce. Může za to, že některé učňovské obory nemohou sehnat dívky a univerzity, které vyučují IT, se můžou přetrhnout ve shánění studentek, a nevědí, jak na to," dodává Valdrová.
Generické maskulinum se často vyskytuje i v českém mediálním prostoru. Opomíjení užívání ženského rodu v médiích přitom podle jejích zjištění napomáhá posilování stereotypů.
Generické maskulinum nechává ženy mizet z textů
"Maskulinum nechává ženy jazykově i reálně mizet z textů a doslova trénuje veřejnost na to, aby informace o nich nepostrádala," napsala lingvistka ve své čtyři roky staré knize Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit.
"Už koncem devadesátých let jsem popsala desítku možností, jak generické
maskulinum v češtině alternovat," podotýká Valdrová, "a od té doby se
mnohé z toho začalo používat. Pořádám semináře pro vysoké školy i jiné instituce, které chtějí lépe komunikovat a účinněji oslovit veřejnost," dodává.
"Důležité je také, aby se veřejnost setkávala s genderově citlivými texty a uvědomovala si, že se jedná o přirozený, zdvořilý a kultivovaný způsob vyjadřování," říká Kolek.
Jazyk a společnost se totiž navzájem ovlivňují, což tvrdí také psycholingvistka Anna Marklová. "Jazyk ovlivňuje to, jak myslíme, a ovlivňuje i náš pohled na svět, protože ten si konceptualizujeme právě skrz filtr jazyka," uvedla ve starším rozhovoru pro Český rozhlas.
Koncovka -ová je přežitek
K velkým změnám posledních let patří i zrušení povinného přechylování příjmení žen. Novela zákona o matrikách, která platí od 1. ledna letošního roku, ženám umožňuje využívat příjmení bez formantu -ová. "Ženy by měly vědět, že -ová je produktem středověku a byla jazykovým potvrzením právní závislosti žen na mužích. Dnes je to samozřejmě jinak, ale je dobré o tom vědět," tvrdí.
Podle Jany Valdrové by měla následovat debata o rodově neutrálních jménech, která nejsou jen pro trans lidi, ale pro kohokoli. "Jméno je důležitou složkou osobnosti a ovlivňuje nás, aniž si to uvědomujeme," upozorňuje.
Na genderových stereotypech a přenášení sexismu se ale podle jazykovědců podílí také výchova, vzdělávací systém a veřejná debata. Tam spadají sexistické vtipy, reklama či nevhodné poznámky v médiích. "Sexismus je ve společnosti často skrytý a někdy si ani neuvědomujeme, jak moc nám skryté předsudky ovlivňují život," říká lingvistka.
"Koule" jako měřítko úspěchu
Vítu Kolkovi například vadí, když jazyk funguje jako přenašeč a také katalyzátor různého hodnocení jevů podle pohlaví. "Jedná se třeba o obraty 'žena za volantem rovná se auto bez řidiče' nebo 'holčičky takto nemluví', případně 'kluci nepláčou'. Tyto obraty a jimi zprostředkované stereotypy omezují lidi, včetně jejich pocitů. Zasahují tak do jejich osobnosti," tvrdí.
Kromě toho Janu Valdrovou dokáže "nadzvednout ze židle", když někdo o některé ženě řekne, že "má koule" a přebírá tak způsob hodnocení, používaný některými muži. "Když řekne žena o jiné ženě, že má koule, opravím ji, že nemusíme měřit ženský výkon výkonem muže," říká lingvistka. "To by se pak muži mohli měřit podle vagíny," dodává. "Pak bychom třeba řekli, že Putin nemá vagínu na to, aby ukončil válku," uvádí příklad.
Česká lingvistka a germanistka připomíná, že důležitou roli v genderové vyváženosti jazyka a jeho působení na českou společnost sehrávají veřejnoprávní média. Jako negativní příklad uvedla opakované narážky moderátora Stardance Marka Ebena na gaye nebo vzhled a těla žen. "Poznamenala jsem si například citát, že 'Miluška Bittnerová je jako podkrkonošská krajina - svěží a zvlněná'. To nemá ve státní televizi co dělat," tvrdí jazykovědkyně a dodává, že v Rakousku by jej za to televize propustila. "Když prováděl moderátor Daniel Stach pořadem Hyde Park Civilizace o století české vědy, nebyla v něm zmínka o práci ani jedné vědkyně," připomíná.
Jana Valdrová dále zdůrazňuje, že veřejnoprávní média pobírají poplatky od všech lidí, a měly by tak ve svých textech a promluvách usilovat o genderovou vyváženost a zdvořilost vůči všem. "Jediná stálá vlastnost jazyka je jeho
proměnlivost," zdůrazňuje lingvistka.
"Změna myšlení a lidí přichází s tím, jak se proměňuje samotná společnost a prohlubuje se její vnímání genderových stereotypů, které omezují svobodu každé a každého z nás," dodává.