reklama

Plastika paží: Co musíte vědět, než se k ní odhodláte

Zhubly jste, posilujete a vnímáte na sobě skvělé výsledky, jen ta kůže na rukou vám prostě plandá. Co s tím? Možná by vám pomohla plastika paží.

Foto: Žena.cz

Zeptala jsem se Evy Dřevínkové, plastické chiruržky z Kliniky plastické chirurgie LaserPlastic, na všechno, co byste měla vědět, než se k operaci odhodláte.

V čem je plastika paží specifická, na rozdíl od jiných podobných zákroků?

Plastika paží neboli brachioplastika je operace, která se provádí méně často než jiné plastické operace. Rozeznáváme v zásadě dvě operace tohoto typu – mini arm lift neboli operace valů paží, při které zůstane jizva jen v podpaží, či klasický arm lift čili operace, kdy zůstane jizva táhnoucí se od loktu až do podpaží. Často je součástí operace i liposukce k odsátí nadbytečné tukové tkáně. Plastika paží je operace, která více omezuje pacientku v běžném životě, jelikož zatěžuje horní končetiny, které potřebujeme k běžné denní činnosti, a je nutná postupná zátěž a šetření horních končetin.

Kdy se zpravidla pro plastiku paží klientky rozhodnou?

Pacientky, které se k tomuto zákroku odhodlají, často mají problémy s tím, jak jejich paže vypadají a jak je to omezuje. Prvním typem jsou ženy, u kterých došlo k výraznému poklesu váhy, a tudíž vznikly problémy s přebytečnou kůží a tkání nejen například na břiše, ale i v oblastí paží. Druhým typem jsou pacientky, které mají od přírody silnější paže s tukovou složkou a věkem dochází k poklesu kožního krytu a následnému převisu neboli valům paží. To pacientkám přináší mnoho potíží, např. nemožnost chodit v krátkém tričku či šatech na ramínka, nevejdou se do určitého oblečení.

Jak samotná operace probíhá?

Brachioplastika probíhá v celkové anestezii po dobu asi 2 hodin. Po předchozím nákresu před operací provedeme nejprve liposukci, pokud je indikovaná, a poté přistoupíme k samotnému zákroku. Buď k již zmiňovanému mini arm liftu s jizvou v podpaží, či klasickému arm liftu s jizvou na vnitřní straně paže s odstraněním přebytečné tkáně. Po operaci má pacientka obě horní končetiny zabandážované.

Co je na zákroku nejsložitější?

Nejnáročnější na této operaci je správně odhadnout pacientku, zda je pro tuto operaci vhodná a také na ni psychicky připravená. Často mají pacientky jiné představy o výsledku zákroku, než jaké jsou reálné možnosti operace. Ale pokud je vše správně zvoleno a vysvětleno, pacientky bývají s výkonem spokojené a odcházejí šťastné. Jizvy jim většinou nevadí, jsou buď v podpaží, či na vnitřní straně paže, a tudíž minimálně viditelné.

Existují nějaká konkrétní rizika u tohoto typu operace?

Každá operace má svá rizika. Patří mezi ně běžné komplikace, jako jsou otok, modřiny, zánět či poruchy hojení. Jako pozdní komplikace se eventuálně může vyskytnout hypertrofická jizva, porucha citlivosti či déletrvající otok horních končetin.

Jak dlouhá je rekonvalescence a co všechno musí klientka dodržovat?

Pacientka by minimálně po dobu prvních dvou týdnů od operace měla šetřit své horní končetiny, aby se zabránilo jakýmkoliv komplikacím. Důležité je neřídit auto a neprovádět těžkou manuální práci. Necvičit a nezvedat horní končetiny nad hlavu. Také časté telefonování se zalomeným loktem může vyvolat komplikace v hojení. Celková doba rekonvalescence je asi šest týdnů a plná zátěž horních končetin je možná až po dvou až třech měsících.

Dá se operace kombinovat i s jinými zákroky?

Tato operace se dá kombinovat i s jinými výkony, jak už bylo zmíněno s liposukcí, dále s menšími operacemi, jako je operace horních víček či podobné drobné výkony. Další větší výkony nedoporučujeme z důvodu nutnosti šetření horních končetin.

reklama
reklama
reklama