Pořád se vám zdá, že nestíháte? Tady je praktický návod, jak to změnit
„Ach, bože! Ach, bože! Už zas nic nestíhám!" zvolal bílý králík, postava z knihy Alenka v říši divů. Také si připadáte podobně? Pomocí praktických rad ale existuje cesta ven. Přestaňte prohrávat s časem a získejte v životě opravdový klid a mír.
Také nechápete, kam čas mizí? Vždyť ještě před nedávnem byla uzávěrka v nedohlednu, ale najednou vám termíny klepou na dveře. Pokud vás trápí, že si neumíte rozvrhnout, jak stíhat své povinnosti i koníčky, hledejte příčinu v dětství.
Každý den má jen 24 hodin, to je neměnný fakt. Problémy s time managementem a jak být efektivnější se v západním světě začaly řešit už před 40 lety. Takže to není jen dnešní, s oblibou "onálepkovaná" leností generace mileniálů, která má problém navzdory všem vynálezům, co usnadňují život, přijít někam na čas.
Základní pravidlo
Většina expertů na time managment se shoduje v tom, že je potřeba si stanovit cíl, kterého chcete dosáhnout. Ten si pak rozdělíte na jednotlivé menší úkoly. Nejdřív děláte priority, pak méně důležité záležitosti. Nezapomeňte také do plánování povinností zařadit čas na odpočinek a soukromý život. Každý úkol si zapište s tím, že určíte, kolik na něm strávíte času. Poté můžete srovnat, zda se vám to povedlo, nebo pochopíte, že je potřeba začít už dříve.
Kdy plánovat?
Nejlepší je rozvrhnout si čas na celý týden, učinit tak během víkendu. Můžete si naplánovat nejen úkoly, ale také co si vezmete za oblečení a co budete každý den připravovat k večeři.
Kdo potřebuje time management?
Na to je jednoduchá odpověď. Všichni, kdo jsou aktivní v takzvaně minimálně dvou aktivních sférách. To znamená, že kromě práce a domácnosti chtějí mít ještě osobní volno, nějak se rozvíjet, bavit se s přáteli, pěstovat koníčky a cestovat. Samostatnou aktivní sférou jsou děti do doby, než jsou na nás nezávislé. Čím větší město, tím víc možností, co můžeme dělat. Kdo bydlí v menším městě nebo na vesnici, má pevný řád v práci a pravidelný rytmus života, time management příliš nepotřebuje.
Důležitý je kontext
Znáte ten pocit, kdy se ráno podíváte na seznam úkolů, které vás ten den čekají a udělá se vám zle? Není divu, protože mít soupis všech povinností je nejen děsivé, ale také často nepraktické. Rozdělte si proto svůj "to-do list" na ranní, denní a večerní. Nebo když jsou vaše ratolesti ve škole, a pak doma. Někomu vyhovuje psát si seznam do počítače či telefonu.
Rozdělit si seznam úkolů můžete také podle míst, kde se pohybujete. Princip záleží na vás. Proč je důležité, aby byly seznamy úkolů kompaktní? Snadno se v nich orientujete a nic vás nerozptyluje.
Čas navíc
Stejně jako potřebujete úspory, je důležité nastřádat nějaký čas navíc. Proto plánujte jen 70 % času, zbytek nechte pro strýčka Příhodu. Mezi jednotlivými úkony dělejte alespoň 10minutové pauzy.
Určete si, co je pro vás důležité
I ten nejpromyšlenější time management ale nezafunguje, pokud nemáme dostatečnou motivaci. Pokud toužíme po výsledku a jsme přesvědčeni, že děláme správnou věc, vše se nám dělá snadněji. Když odkládáme, zdržujeme se, necháme se rozptylovat, pak ve skutečnosti nechceme daný úkol vůbec vykonat. To, že něco nechceme, ale máme představu, že musíme, nás stojí strašně moc energie. Abychom nejlépe pochopili sami sebe, musíme analyzovat své hodnoty. Co je pro nás skutečně důležité, co je naopak převzatý vzorec z dětství, hodnoty někoho jiného, které jsme si vzali za svoje prostřednictvím výchovy, veřejného mínění a dalších názorů.
Vlastním tempem
Návyk poslouchat vnitřní hlas pomůže zjistit, jaká jsou naše opravdová přání a cíle. Ty se pak naučíme bránit před kritikou okolí, i před naším vnitřním kritikem. Poznání naší vnitřní motivace, kam se chceme posunout, a proč tam potřebujeme, upevňujeme naší mentální sílu. Díky tomu můžeme dobře stanovovat cíle, priority, a tedy vše stíhat. Výběr partnera, práce, koníčku i místa, kam chceme jet, najednou není náhodný, ale vědomým rozhodnutím.
Neexistuje jediný správný způsob plánování času, které se bude hodit všem. Jsme totiž velmi odlišní, každý žijeme jiným tempem, v rozličném prostředí. Ale ten, kdo se naučil chápat vlastní potřeby, si sám zorganizuje čas tak, aby práce i volný čas byly v rovnováze.