Jak udělat dobrý první dojem při pracovním pohovoru: 7 zaručených tipů
Už nikdy nedostanete šanci udělat podruhé první dojem. Abyste mohli být opravdu přesvědčiví i před lidmi, zapojte řeč těla. Jak tedy zapůsobit na své kolegy či nadřízené?
První dojem se utváří během prvních několika málo vteřin a minut. Tak málo stačí k tomu, aby si o vás váš protějšek udělal svůj obrázek. Můžete mít sebelepší znalosti a zkušenosti, ale někdy nezískáte vysněnou práci jen proto, že jste hned na začátku něco pokazili. O co jde?
Jde o intonaci, tempo řeči, gesta. Neverbální komunikace zásadně určuje, jak nás okolí vnímá. Jak s těmito, často podvědomými mechanismy, pracovat na pracovním pohovoru?
Nenucený oční kontakt
O tom, že je potřeba ho udržovat, ví každý. Důležité ale je, aby byl oční kontakt uvolněný, protože jinak je přílišné zírání do očí druhého považováno za agresivní. Jak nastolit tedy optimální oční kontakt? Při setkání se svému společníkovi podívejte do očí a zlehka se usmějte. Poté pohled odveďte a znovu se podívejte do očí.
Důvěryhodný úsměv
Před zrcadlem si jej můžete natrénovat. Velmi široký se vykládá jako příliš sebevědomý nebo naopak podbízivý. Když se budete smát strnule a neukážete zuby, můžete působit netrpělivě a nadřazeně. Ten nejlepší výraz tváře můžete trénovat před zrcadlem: stůjte s rovnými zády, v uvolněném postoji, s jasným pohledem. Představte si, jak podáváte personalistovi ruku, a usmějte se. Zkoušejte tolikrát, než budete se svým úsměvem spokojeni. Trénujte pak tento "profesionální výraz" třeba v obchodě na prodavače, zkuste se tak usmát na neznámé lidi v dopravním prostředku, na výstavě a podobně.
Vědomé podání ruky
Hodně z nás jsou vyděšeni z představy, že by podávali ruku ve stylu "leklá ryba", ale ani přehnaně pevný stisk není ideální. Stisk ruky by měl být zřetelný, to je fakt. Ale stejně jako úsměv, měl by naznačovat váš úmysl. Vaším cílem je ukázat svou pozici, aniž byste se snažili dominovat nebo být submisivní. Toho dosáhnete, když budete ruku podávat vědomě, chápat, že se jedná o důležité symbolické gesto, které by se nemělo dělat mechanicky.
Představa, že jste větší
Vysocí lidé často podvědomě využívají své výšky, aby dominovali ostatním. Podvědomě totiž máme (podobně jako mnozí další tvorové v přírodě) strach z těch, kteří jsou větší než my. Bojíme se, že nás "sežerou". Když zvedáme oči k tomu, s kým jednáme, jsme automaticky v submisivní pozici. Proto některé ženy v korporacích rády nosí vysoké podpatky, chtějí ukázat svou rovnost. Být vysocí ale můžete, i když vám příroda příliš centimetrů nenadělila. Důležitý je totiž pocit: představujte si, že jste strom s pevnými kořeny. Prociťte, jak se chodidla dotýkají povrchu, na kterém stojí, narovnejte ramena a zvedněte hlavu. Během rozhovoru zvedejte oči, nikoliv hlavu.
Nižší barva hlasu
Důvěru vzbuzuje níže posazený hlas, který zní přesvědčivěji. Pokud máte hlas vysoký, dá se pracovat na změně. Nakloňte hlavu lehce dopředu, bradu lehounce vytočte na stranu. Tento trik umožní, aby hlas "odešel" z horní části těla. Před tím, než promluvíte, tak polkněte, jako byste polykali sousto. Hlas pak vyzní nižší.
Gesta pod kontrolou
Naše neverbální komunikace na pracovním pohovoru by měla být přiměřeně sebejistá, zároveň ale přirozená. Nepřípustné je příliš intenzivně mávat rukama, dělat z prstů gesta, jako to činí třeba Italové. Řeč těla má podpořit vaše tvrzení.
Pozor na tempo řeči
Mluvit překotně se nevyplácí, působíte pak nesebevědomě, ale dělat příliš velké pomlky taky není nejlepší. Monotónní řeč nudí, mluvčí také působí jako někdo, kdo přišel přednášet, nikoliv vést dialog. Ideální tempo je vyvážené, dává vašemu společníkovi prostor. Drobné pomlky jsou vhodné. Všímejte si také neverbálních signálů svého společníka, zda máte případně zrychlit či svoji myšlenku rozvést.
