reklama
 

Boletus satanas, Boletus erythropus, Boletus lupinus
Hřib satan, také hřib krvavý nebo červenka, je atraktivní, ale nebezpečně jedovatou houbou. Tento modrající hřib se pyšní zajímavým vzhledem i nezvyklými rozměry. Jde o největší hřib, který na našem území roste.
Lidově se satan nazývá také krvák, bliják, umrdlák nebo karmazín.

Vzhled houby

Satan má masitý klobouk široký od 10 do 25 cm, výjimečně dorůstá až do průměru 35 cm. Klobouk bývá nepravidelně vrásčitý nebo přímo hrbolatý. Má sametový vzhled, mladé plodnice jsou navíc jemně plstnaté. V mládí je klobouk polokulovitý, později vyklenutý až poduškovitý. Klobouk je typicky velmi světlý. Má stříbřitě šedivou barvu, může mít i olivový nádech. Na okraji bývá narůžovělý. Místy se na klobouku mohou objevovat hnědavé skvrny. Otlačením tmavne.
Rourky satana jsou v mládí žluté, postupně nabývají zelenavý odstín. Drobné póry jsou zprvu žluté, příp. žlutoolivové, s rozevřením klobouku však červenají. Právě červené póry jsou pro hřib satan typické. Ve stáří se však zbarvují do oranžova. Slabý pásek na okraji pórů zůstává žlutý i v dospělosti. Póry otlačením modrají.
Třeň je zavalitý, soudkovitý nebo krátce válcovitý, ve stáří kyjovitý, často řepovitě rozšířený. Pod kloboukem je třeň nápadně úzký, aby se výrazně rozšířil. V mládí třeni dominuje červená barva. Časem v horní polovině převládá žlutá, v dolní polovině pak karmínově červená barva. Třeň je pokrytý síťkou v barvě odpovídající pokladu. Povrch třeně po otlaku modrá, později hnědne.
Dužina hřibu je bělavá, na řezu mírně modrá. V mládí je tvrdá, ve stáří měkká.
Výtrusný prach má olivovou barvu.

Možné záměny

Hřib satan lze zaměnit s jedlými modrajícími hřiby jako je hřib kovář nebo hřib koloděj. Oba mají tmavší klobouk. Kováře jednoznačně identifikuje absence síťky na třeni. Hřib koloděj mívá síťku výraznější, s barvou kontrastní k podkladu.
Podobný vzhled jako hřib satan má i nejedlý hřib kříšť. Ten však roste v jiných lokalitách, upřednostňuje jehličnaté porosty a vyšší polohy. Navíc má žluté póry. Žluté póry a obdobný vzhled jako satan nese i nejedlý hřib medotrpký.
Hřib satan se často mylně označuje jako hořčák – hřib žlučový. Hořčák však představuje zcela jiný druh, navíc s odlišným vzhledem.

Variety

Satan se vyskytuje také ve světlejší barevné variantě nazývané hřib satan hlohový nebo jen hřib hlohový. Někdy se uvádí i jako samostatný druh. Světlé zabarvení má nejenom klobouk, ale i třeň, na kterém zcela chybí červená barva. Rourky tohoto hřibu jsou žluté.
Stejně jako je jedovatý satan, jsou jedovatí i někteří jeho příbuzní. Půjde například o hřib satanovitý, hřib nachový nebo hřib Moserův.

Kdy hřib satan roste?

Hřib satan je k vidění od června do října.

Kde hřib satan roste?

Hřib satan patří mezi teplomilné druhy. Vyhovují mu zejména listnaté porosty a vápencový podklad. Osidluje dubové lesy a háje, bučiny, k vidění je také pod břízami, habry, ojediněle i lípami.
Hřib satan roste po celém území Česka, ale jen vzácně. Je zařazený mezi zranitelné druhy, které vyžadují ochranu. Nálezce hřibu by měl danou lokalitu hlásit místnímu mykologickému stanovišti.

Otrava hřibem satanem

Hřib satan nemá v mládí výraznější vůni, až ve stáří páchne po mršině.
Satan také nemá hořkou chuť, jak se mnozí mylně domnívají. Naopak, za syrova chutná jemně po oříšcích. Samotné ochutnávání houby v lese je však silně nebezpečné. K otravě stačí jen kousek syrové plodnice. Satan je nejzákeřnější právě syrový nebo po krátké tepelné úpravě. Toxicita se ztrácí po důkladném povaření (alespoň 20 min.). K otravě satanem údajně stačí dokonce i výpary ze syrové houby.
Satan způsobuje zejména silné krvácení, to neustává až několik hodin. Vyvolává bolesti břicha, žaludeční a střevní potíže. Otravu hřibem satanem provází i silná dehydratace a vyčerpání, zpravidla však nekončí fatálně.
První příznaky otravy houbou přicházejí 30 – 120 minut po konzumaci houby.

Upozornění

Text je informativní, slouží pouze k orientačnímu určení houby. Vzhledem k tomu, že jedlé a jedovaté houby lze v mnoha případech snadno zaměnit, upozorňujeme na nutnost sbíranou houbu bezpečně rozeznat. Vždy sbíráme jen ty houby, které spolehlivě poznáme a které mají většinu charakteristických znaků pro jednoznačnou identifikaci. Provozovatel serveru nenese odpovědnost za případné negativní následky dané mylným určením houby.

Související články

reklama
reklama
reklama