Za protektorátu mimo jiné navštěvovala žižkovský Milíčův dům, kde četla knihy a také se seznámila s divadlem. Tomu propadla a chodila do soukromých hodin herectví, kde se potkávala s budoucí hereckou elitou. Nedostatek formálního vzdělání dorovnávala četbou a studiem. Po základní škole se vyučila v Baťově továrně. Těžká práce v obuvnické továrně ji následně stála čtyři prsty na levé ruce. Během přestávky se totiž rozhodla, že opraví zaseknutý lis. Ten se následně rozjel a usekl jí čtyři prsty. I když byl život s tímto handicapem náročný, dokázala své zranění před veřejností úspěšně maskovat. Často například nosila rukavičky, a tak mnoho lidí o jejím zranění nemělo tušení.
