Namísto zájmového kroužku sledují porno. Děti jsou v pandemii lehkým cílem agresorů
Současná situace bez odpoledních zájmových kroužků a omezené možnosti sdružovat se podle odborníků otevírají dveře pro sexuální agresory. Zda se jim dítě ubrání a kontakt zamítne, podle výzkumu z minulého roku záleží také na sledování pornografie, ke které mají teď děti snadnější přístup.
Odborníci upozorňují, že kvůli on-line výuce a omezení kroužků mají děti snazší přístup ke sledování pornografie na internetu. Podle výsledků výzkumu z minulého roku sledují porno už děti mezi šesti a deseti lety a ty jsou pak častějšími oběťmi sexuálních agresorů. Prevencí je přitom sexuální výchova, o které se s dětmi podle průzkumu baví jen patnáct procent rodičů.
"Nejednalo se o nic, na co bych se dívat chtěla, na porno se totiž nedívám vůbec. Ale je pravda, že jsem se jako malá dostala i k věcem, jako je BDSM nebo zvířecí pornografie. Děti jsou holt zvědavé, když už se stane, že na podobné stránky narazí. Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, jak lehké je se k pornu dostat, a to je moc špatně," napsala jedna osmnáctiletá dívka v anonymním on-line průzkumu z minulého roku, ve kterém odpovídalo 1655 žáků českých základních a středních škol.
Čím dříve sleduje dítě porno, tím snadněji se stane obětí
Průzkum ukázal, že 12 procent respondentů ve věku 13-20 let se poprvé k pornu dostalo už ve věku 6-10 let (to byla také nejnižší hranice), a právě návštěva v tomto věkovém období podle výzkumu zvyšuje u dítěte bezbrannost vůči sexuálním agresorům. Platí tady souvislost: čím dříve bylo dítě divákem porna, tím větší byla pravděpodobnost, že se stalo obětí sexuálního agresora na síti.
"Dětem dříve sledujícím porno přijde normální, co po nich dotyčný chce, protože už se s tím v minulosti setkali, a nikdo jim jejich zážitek nezkorigoval. Čím mladší je dítě, tím více je naučeno poslouchat dospělé. Díky svému nízkému věku je také více naivní, a tím snáze manipulovatelné a ovlivnitelné," vysvětluje tuto souvislost primářka Sexuologického oddělení brněnské Fakultní nemocnice Petra Sejbalová, která vytvořila průzkum s lékařkou a autorkou knížek o sexuální výchově Janou Martincovou.
Právě současná situace bez odpoledních zájmových kroužků a omezené možnosti sdružovat se podle nich doslova otevírají dveře pro sexuální agresory. "Děti tráví daleko více času na internetu, kde komunikují nejen s kamarády, ale také s lidmi, které nikdy osobně neviděly," říká Sejbalová.
O nadužívání technologií během pandemie jsme psali v listopadovém článku, podle kterého narostlo užívání technologií o 500 procent. Děti a dospívající v průzkumu navíc psali, že v tomto tématu cítí ve společnosti velké tabu. Nemají se komu se svými tristními zážitky z dětství svěřit a uvedli, že chtějí tímto průzkumem pomoci aspoň mladší generaci.
Sexuální výchova jako výbava pro spokojený život
Hlavní roli v prevenci neúměrného sledování porna pak hrají rodiče. Výzkum totiž ukázal, že děti, které informace získají v bezpečí domova, je nemají potřebu vyhledávat jinde - například právě v pornu.
Podle lékařek ale jen 15 procent mladých označilo rodinu za hlavní zdroj sexuální výchovy. "Nechci, aby to vyznělo jako motivace strašením, ale setkávám se často v ambulanci právě s případy zanedbání sexuální výchovy v rodině. Jsou to děti, které nedostaly odpovědi na své otázky doma, tak brouzdají na internetu," říká Sejbalová.
Klasickým případem je situace, ve které se rodiče stydí svým dětem sexuální výchovu předat a mají pocit, že je to něco, o čem se nemluví. Podle Martincové bychom ale měli toto vzdělání vnímat jako naprosto přirozenou věc a důležitý způsob, jak své děti vybavit do života, vybudovat jim zdravý vztah k sobě samým i k okolí, a tak ovlivnit kvalitu jejich života jako takového.
Základem je podle odbornic kniha sexuální výchovy, kterou si mají rodiče přečíst před tím, než ji dětem předají. Právě díky ní získají potřebný slovník a sebevědomí k případným hovorům. Už jen tím, že potomkovi rodiče předají takto zaměřenou knihu, podle Martincové získají jeho důvěru. "Navíc se pak nebude stávat, jak jsem se setkala v praxi, že si lidé mysleli, že vagina je sprosté slovo," říká Sejbalová, která doporučuje postupovat po malých částech.
"Nejdříve například jen otázka anatomie a fyziologie vlastních orgánů, někdy příště potom pohlavní orgány opačného pohlaví a tak postupovat dále. Mezitím si rodič i dítě zvyknou o sexu v klidu hovořit," říká. Sexuální výchovu dítě potřebuje nejvíce ve dvou životních etapách - v prvních pěti letech a pak v období dospívání.
"Vydržet jen patnáct minut není normální"
V souvislosti s "budoucím šťastným životem" Sejbalová uvádí několik případů z praxe, které souvisí s tím, že 34 procent dotazovaných ve výzkumu uvedlo, že sex v pornu vnímají z půlky jako reálný. "Například řeším případy dvacetiletých mužů, kteří nejsou schopní kvůli intenzivnímu sledování porna od útlého věku navázat vztah. Ke vzrušení potřebují, aby se jejich partnerky chovaly jako pornoherečky, na což nejsou ony ochotné přistoupit," popisuje Sejbalová. Ta také zmiňuje případ mladíka, který přišel s obavami, že nemá výdrž jako pornoherci. "Chtěl zahájit sexuální život a žádal mě o léky na oddálení výronu semene, protože vydržel patnáct minut. Tak jsem mu vysvětlila skutečnost."
Ruku v ruce se sexuální výchovou by mělo dítě také obdržet instrukce, jak postupovat v případě, když jej na internetu osloví cizí lidé. "Je důležité děti upozornit, že se někdo dospělý může vydávat za stejně starou dívku, která se chce skamarádit. Měly by vědět, že se nemají bavit s nikým, koho neznají, a pokud je někdo zkontaktuje, měly by to říct rodičům," radí Sejbalová.
Pozorní by pak měli být podle Sejbalové speciálně rodiče dětí s poruchou chování, která se může v pubertě sexualizovat. "Ze základní školy mi poslali třináctiletého chlapce kvůli tomu, že předváděl před ostatními dětmi kopulační pohyby. Například pomocí pet lahve předváděl výron semene a tím kropil vodou spolužáky. Později se i obnažil před učitelkou, která odjížděla v tramvaji," popisuje Sejbalová příběh chlapce, který byl léčen na psychiatrii pro hyperkinetickou poruchu chování a měl již dřívější poruchy chování. "Při vyšetření se zjistilo, že snaha toho chlapce byla získat pozornost a dominantní postavení ve třídě mezi spolužáky. Když jsme to spolu probírali, tak vyplynulo, že vlastně dělal to, co viděl v pornu na internetu, které sleduje od svých osmi let spolu se svým starším bratrem."
Sexuální výchovu školy přehlíží
Autorky výzkumu upozorňují na to, že i když by se mohlo zdát, že je sexuální výchova jen o sexu, má mnohem větší rozsah a dopad - kromě důležité prevence před sexuálními útoky obsahuje problematiku životního stylu, péče o své tělo, vztahy a to, že spokojený život záleží také na vztahu ke svému tělu a na výběru životního partnera.
V souvislosti s tím Martincová naráží také na skladbu učiva základních a středních škol, které jsou mnohými rodiči považovány právě za zdroj sexuální výchovy. Tu ale podle ní školy ne vždy akcentují a zprostředkovávají dostatečně, podle průzkumu byly hlavním zdrojem sexuální výchovy jen u 9 procent dotázaných. "V biologii převažuje nad lidským tělem botanika a zoologie. Neříkám, že to nejsou zajímavá témata, ale kolik lidí se půjde zabývat touto oblastí a kolik lidí bude žít se svým vlastním tělem a potřebovat informace o tom, jak funguje a jak o ně co nejlépe pečovat?"