reklama
 
  • Wiki
  • Cesmína ostrolistá

Ilex aquifolium
Lidové/další názvy: cesmína bodlavá, cesmína evropská, ostrolist
Čeleď: cesmínovité

Cesmína ostrolistá patří k tradičním symbolům Vánoc. Její ostnaté, tmavě zelené listy zdobené sytě červenými bobulemi slouží jako vánoční dekorace především ve Velké Británii. Také u nás dokáže cesmína atraktivně ozdobit dům nebo přímo zahradu. Její listy nacházejí uplatnění i v lidovém léčitelství, dřevo zase využívají řezbáři. Plody opěvované rostliny se svátečním vzhledem však v sobě nesou nebezpečný jed.

Popis rostliny

Cesmína ostrolistá je stálezelenou dřevinou. Jako keř nebo strom může dorůstat do výšky od 2 až do 10 m. Hustě větvená rostlina má dekorativní listy, květy i plody.
Cesmína je charakteristická velmi tuhými, výrazně lesklými až voskovými listy. Kožovité listy vejčitého nebo eliptického tvaru mohou být ploché i zvlněné, na okraji jsou vždy trnité. Horní strana listů je tmavě zelená, spodní světle zelená. Listy jsou řapíkaté, veliké od 5 do 10 cm, rostou střídavě.
V paždí listů se v období od května do června objevují bílé, příp. narůžovělé květy. Jsou čtyřčetné s kulovitou korunou. Postupně z nich dozrávají jasně červené plody, kulaté peckovice o velikosti asi jednoho centimetru. Ty skvěle vynikají na tmavozeleném pozadí listů. Rostlinu zdobí od léta až do následujícího jara.
Cesmína se vyskytuje v mnoha kultivarech, mohou mít skvrnité listy, být celokrajné, bez trnů, příp. plodit bobule bílé či žluté barvy.
Vzhledově podobná cesmíně je i rostlina s názvem mahonie cesmínolistá. Jde však o zcela jiný druh. Listy má téměř totožné jako cesmína, bobule jsou na rozdíl od cesmíny v barvě ocelově modré.

Výskyt a pěstování

Cesmína ostrolistá roste zejména v západní, jihozápadní Evropě a v severní Africe. U nás se přirozeně nevyskytuje, pěstuje se v zahradách jako dekorativní rostlina.
Poprvé byla v Česku údajně vysazena až v roce 1880 na zámku Sychrov. Od té doby u nás nabývá na popularitě, také kvůli širokému využití. V zahradě se cesmína uplatní jako solitéra. I bez údržby si drží atraktivní kompaktní tvar. Bez problémů snáší řez, představuje proto také ozdobný živý plot vhodný k tvarování. Její ostnaté listy navíc zabezpečí zahradu před vstupem nevítaných hostů. Listy a plody si zachovávají barvu po dlouhou dobu i ve váze nebo sušené jako aranžmá.
Cesmíně se daří na vlhkých stanovištích, ale nesnáší přemokření. Vyhovuje jí stín a polostín, propustná, humózní, mírně kyselá až neutrální půda. Cesmíně svědčí vzdušná vlhkost, ideální je tak její umístění v blízkosti jezírka nebo ve skupinové výsadbě.
Rostlina je mrazuvzdorná, ale mladé rostliny je vhodné v zimě chránit před mrazy zakrýváním kořenů. Množí se řízkováním.
Jedná se o dvoudomou rostlinu. Aby plodila, je třeba vysadit minimálně dvě rostliny – samčí a samičí.

Mnoho tváří krásné, ale jedovaté cesmíny

Cesmína je součástí řady legend a pověstí. Jako posvátnou rostlinu ji uctívali již staří Římané. Ve Velké Británii slouží od pradávna jako zimní dekorace, je nedílnou součástí vánočních vazeb. U nás ji zastiňuje tradiční jmelí nebo vánoční hvězda.
Vánoční atmosféru bezesporu vytvářejí také červené plody. Pokud je nesezobou ptáci, vydrží plody na cesmíně po celou zimu a atraktivně kontrastují s bělostným sněhem. Tyto plody jsou však nejenom krásné, ale také jedovaté. K smrtelné otravě dítěte stačí již několik málo bobulek. Kulaté barevné bobulky navíc dětem svým vzhledem mohou připomínat chutné laskominy.
Na druhé straně se cesmína využívá i v lidovém léčitelství. Z jejích listů se připravuje nálev, kterému jsou přisuzovány diuretické vlastnosti. Stimuluje činnost ledvin, pomáhá při potížích močového systému, ale také při chřipce nebo nachlazení. Dříve se listy cesmíny využívaly také jako lék proti neštovicím.
Cesmína ostrolistá má tvrdé a těžké dřevo, které se tradičně uplatňuje v řezbářství. Také dřevo nabízí pozoruhodný vzhled. Je nezvykle světlé se zelenými až červenými letorosty.

Související články

reklama
reklama
reklama