reklama

Češky nemají při porodu na výběr, nejdůležitější je psychika, říká porodní asistentka

Dvaadvacetiletá Julie Bischofová chtěla být lékařkou, porodní asistence byla jejím záložním studijním oborem. Brzy se ale pro asistenci tak nadchla, že si na studium medicíny už ani nevzpomněla. "Porodní asistentka stráví se ženou mnohem více času než lékař," vyzdvihuje. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětlila, v čem vidí nebezpečí domácích porodů, a zmínila i největší bolesti českého porodnictví.

"Tuto profesi by měli volit jen empatičtí lidé," míní Julie Bischofová.
"Tuto profesi by měli volit jen empatičtí lidé," míní Julie Bischofová. | Foto: Aktuálně.cz/Archiv Julie Bischofové

"O profesi porodní asistentky jsem moc nevěděla, dokud jsem nebyla přijata ke studiu. Postupně jsem zjišťovala, že tato práce splňuje všechny aspekty, kvůli nimž jsem chtěla jít na medicínu. Že budu moct plnohodnotně pečovat o ženy a děti," říká dvaadvacetiletá žena. Na profesi jí vyhovuje, že zatímco lékař se k porodům volá až ve chvíli, kdy neprobíhá podle očekávání, porodní asistentka má šanci být i u bezproblémových porodů. 

Julie vysvětluje, že pokud vše probíhá v pořádku, porodní asistentka má v režii celý porod. Ve všech českých porodnicích to ale zvykem není. "Byla jsem na praxi v jedné menší porodnici ve východních Čechách. Tam je obvyklé, že porody vedou lékaři a porodní asistentka má na starost spíše administrativu, příjem rodičky, pak o ni pečuje v průběhu první doby porodní. Na závěr porodu ale přichází lékař," říká. "Jsem ráda, že jsem studovala v Brně a mohla jsem chodit na praxe do fakultní nemocnice, kde mají porodní asistentky větší kompetence," pochvaluje si.

Je přesvědčená, že pro velkou část žen může být porod vedený asistentkou namísto lékařky nebo lékaře příjemnější, protože asistentky mohou věnovat více času a energie psychické podpoře ženy. "Lékaři jsou vytíženější a mají na starost i operativu. Porodní asistentka má prostor uplatnit vše, co umí, a podpořit ženu způsobem, jaký uzná za vhodný. Lékař má v tu chvíli zase čas věnovat se složitějším případům a operovat," vysvětluje.

Mezi techniky, kterými může porodní asistentka porod zpříjemnit, patří masáž, aromaterapie nebo práce s mexickým rebozo šátkem, který se používá mimo jiné na zmírnění napětí během těhotenství a bolesti při porodu. Pokud si žena zvolí vonný olej, která zná, může jí to pomoci navodit domáckou atmosféru a tím i větší pocit pohody. "Zkušené porodní asistentky jsou ale schopné namíchat i směsi, které mohou posílit nebo naopak utlumit kontrakce. Myslím, že porodnice postupně zjišťují, že ženy tyto možnosti uvítají," míní.

Češkám by pomohly porodní domy

Julie je přesvědčená, že porod je hlavně záležitostí práce s psychikou ženy. Důležitou roli hraje zdravotnický personál a prostředí, v jakém žena rodí. S psychickým naladěním ale může pomoci také předporodní kurz. "Žena rozhodně porodí i bez něj, ale jde o to, že jde pak k porodu informovaná, ví, co ji čeká a jaké má možnosti, což může minimalizovat stres. A my chceme, aby žena byla co nejvíc v pohodě. I když je zkušenost porodu nepřenositelná, bude alespoň tušit, co má před sebou," vysvětluje Julie.

Aby uměla rodičku podpořit po psychické i fyzické stránce, musí být porodní asistentka vnímavá. "Když je rodička rozhozená, je to špatně. A je také důležité, aby asistentka včas odhalila, že porod neprobíhá fyziologicky," vysvětluje Julie. Domnívá se, že je profese jen pro empatické a všímavé lidi.

Její slova potvrzuje i nedávná anketa, kterou zveřejnila na svém instagramovém účtu Deník porodní báby, kterým obor popularizuje. Když se zeptala žen, s jakými zraňujícími komentáři se v porodnicích setkaly, dostala odpovědi typu: "Když to šlo dovnitř, musí to i ven" nebo "Tlačíte tak na čtyři minus". Výjimkou nebyly ani nevhodné komentáře při porodu mrtvého plodu.

Podle Julie za to možná částečně může nedostatek zdravotnického personálu, který je přepracovaný. Některé poznámky se podle ní ale ničím omluvit nedají. "Mohou to být lidé, kteří jsou už vyhořelí, je to pro ně rutina, nezajímají se, koho mají před sebou a že jej mohou hodně zranit tím, co řeknou," přemýšlí. Situaci by podle ní mohlo zlepšilo, kdyby každá žena měla nárok na svou porodní asistentku, která by se o ni mohla plnohodnotně postarat.

V Česku ale zatím taková možnost není, přesněji řečeno je pro řadu žen nedostupná. Tuto péči poskytují soukromé porodní asistentky a nehradí ji zdravotní pojištění. "Pokud asistentka pracuje v komunitní sféře čili dělá soukromou porodní asistentku, má většinou ženu v péči už v těhotenství, pak ji doprovází k porodu a v šestinedělí. To je ideální model, ale komunitních asistentek je málo, navíc si to řada žen finančně nemůže dovolit," vysvětluje Julie. Soukromé porodní asistentky navíc musejí mít v případě, že chtějí doprovázet ženy i k porodům, smlouvu s nemocnicí. "Většinou proto mají částečné úvazky v nemocnicích a ve zbylém čase se věnují ženám individuálně." Jako pozitivní příklad uvádí Nizozemsko, kde péči porodní asistentky pokrývá zdravotní pojištění.

Tuzemské porodnictví by podle Julie mohl zlepšit i provoz porodních domů, česká legislativa to zatím neumožňuje. Porodní domy jsou rozšířené například v Rakousku, v Německu, ve Velké Británii, ale i v USA nebo v Kanadě. "Myslím, že je to skvělá varianta. Je to kompromis mezi porodem v porodnici a doma. Ženy v Česku v podstatě nemají na výběr. Jediná oficiální možnost je porod v porodnici," říká Julie.

Zároveň upozorňuje, že řada žen rodí doma, ačkoliv se společnost tváří, jako by domácí porody neexistovaly. "Je spousta žen, které takto rodí, a já je úplně chápu, neodsuzuju to. Každopádně to není bezpečné kvůli nastavení našeho systému, protože k nim nejsou vypracované ani doporučené postupy. Navíc dobře nefunguje návazná spolupráce se záchrannou službou, pokud by nastaly komplikace. Proto bych se v tomto směru bála," vysvětluje.

Dodává, že k domácím porodům nemohou z právního hlediska chodit porodní asistentky ani jiní zdravotníci. "Pak se stává, že k domácím porodům chodí duly, které nejsou na rozdíl od porodních asistentek zdravotnicemi. Porodní asistence je regulované povolání, které má jasně vymezené kompetence zákonem. Povolání duly regulované není a dula by měla být převážně psychickou oporou. Není nijak dáno, jaké by měla mít dula vzdělání, takže se za ni může prohlásit v podstatě kdokoliv," varuje.

Vysvětluje také, že v některých zemích si mohou ženy zvolit, zda budou v průběhu těhotenství docházet ke gynekoložce či gynekologovi, nebo k porodní asistentce. Mrzí ji, že v Česku porodní asistentky takové kompetence nemají. Je si ale vědoma toho, že existují i ženy, které preferují péči lékaře či lékařky.

Julie již samostatně doprovázela při porodu 39 žen a u dalších desítek asistovala. A jak se těší na případný vlastní porod? "Někdy je lepší nevědomost, bojím se, jak s tím jednou budu schopná pracovat, tím, že vím, co všechno se může stát. Na druhou stranu si myslím, že porodní asistentku profesně posune, když porod sama zažije, takže se na to těším," říká.

Mohlo by vás zajímat: Ukazujeme vytahaná břicha, strie, jizvy jako součást mateřství. Po porodu je to šok

Po porodu přijde pro ženy šok, trápí je vytahané břicho a strie, měly by se ale přijmout takové, jaké jsou, říkají autorky projektu Tělo s příběhem. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
Denně běží maraton a má jich už 94: Chci jich 500. Dělám to pro nemocné děti, říká | Video: Martin Veselovský

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama