České stopy v královské rodině. Alžbětu II. dojal Klaus, Zemanova brož budila rozpaky
Britská královská rodina nemusí mít všechno čistě britské. České stopy byste našli v královském šatníku, hřebčíně nebo ve šperkovnici.
Britská královská rodina udává trendy jako žádná jiná na světě. Není proto divu, že kdekterý návrhář nebo výrobce luxusního zboží prahnou po tom, aby se některý z jejích členů objevil na veřejnosti právě s jejich produktem.
Největší výhrou v dnešních dnech je pro ně samozřejmě okamžik, kdy mezi své příznivce získají Catherine, vévodkyni z Cambridge. Právě ta je mezi členy královské rodiny největší influencerkou. Pokud jsou navíc někteří členové rodiny s určitým produktem spokojeni dlouhodobě, mohou jeho výrobcům udělit takzvanou "Royal Warrant" - jakousi královskou záruku kvality. Její držitelé si pak své prodejny, ale i samotné produkty, mohou označit erbem královského patrona.
V současnosti uděluje tuto záruku královna Alžběta II. a následník trůnu princ Charles. V minulosti měl tuto možnost ještě princ Philip, vévoda z Edinburghu, a královna matka. Královnin erb dnes najdete například na psacích potřebách Parker, ginu Gordon’s, královnou oblíbených průhledných deštnících Fulton, šampaňském Veuve Cliquot nebo čajích Twinings. Zcela přirozeně se královská rodina v čele s Alžbětou II. snaží nenásilnou formou propagovat zejména britské produkty, aby tak podpořila ekonomiku země. To ovšem neznamená, že bychom v Buckinghamském paláci nenašli české stopy. Nejen díky diplomatickým stykům mezi Británií a Českou republikou či jejími předchůdci je těchto stop požehnaně.
Právě diplomatické dary britské panovnici Alžbětě II. a její rodině z českých zemí měly v minulosti obvykle velký úspěch. Při příležitosti svatby princezny Alžběty s Philipem Mountbattenem v roce 1947 zaslal tehdejší československý prezident Edvard Beneš do Buckinghamského paláce sadu pohárů z prestižní kolekce Splendid vyrobenou v české sklárně Moser. Poháry byly zdobeny nejen složitým diamantovým brusem a plastickým zlatým zdobením, ale také iniciálou "E" a princezninou korunkou. Když pak Alžběta II. s chotěm o šedesát let později slavila diamantové výročí svatby, navštívil ji tehdejší prezident Václav Klaus a daroval jí doplněk k této sadě v podobě dalších pohárů a mísy. Prezident později prozradil, že byla tímto gestem královna dojatá.
Královna Alžběta II. rovněž vlastní rozsáhlou sbírku šperků z celého světa. Jde zejména o velmi cenné diamantové náhrdelníky nebo náušnice a tiáry. V roce 1996, kdy panovnice navštívila Českou republiku, byla její sbírka rozšířena o soupravu šperků z českého granátu, kterou vytvořil český šperkař a autor cenných kopií českých korunovačních klenotů Jiří Urban. Soupravu náhrdelníku, náušnic, náramku a brože z celkem 1280 broušených granátů však královna na veřejnost nikdy nevynesla. Prvního ledna 2006 ale Alžběta II. doplnila svůj outfit alespoň broží z této sady.
I proto byla kritizována volba daru pro panovnici v roce 2017, kdy ji prezident Miloš Zeman obdaroval opět granátovou broží. Tu navíc pracovníci Hradu zakoupili pouhé dva dny před návštěvou z běžně prodávané kolekce. Dar byl ale doplněn hedvábným šátkem, které Alžběta II. ráda nosí ve volném čase. Šátek byl zdoben motivem převzatým z děl Václava Hollara, českého rodáka působícího hlavně v Londýně. Tento šátek mohl být gestem propojujícím obě země osobou významného umělce 17. století. Hrad však vybral šátek s motivem můry.
Nadšení u královské rodiny a zejména u samotné královny vyvolal svatební dar pro prince Williama a jeho nevěstu Catherine. V tomto případě nejde ani tak o českou stopu, ale otisk kopyta. Byl pro ně totiž vybrán kůň ze světově proslulého hřebčína v Kladrubech. Hřebec Favory Alta sice dožil v České republice, ale královská rodina si vyžádala alespoň jeho genetický materiál, který nepochybně obohatil královský chov koní v Sandringhamu. Dohled na chovem a výběr vhodných partnerů a partnerek pro královské koně jsou velkou zálibou Alžběty II. Její někdejší podkoní Henry Porchester dohlížející na královské koně měl dokonce přímou linku do všech královniných sídel, aby spolu kdykoliv mohli konzultovat záležitosti týkající se chovu a dostihů.
Cestu do Buckinghamského paláce, konkrétně do královnina šatníku, našli také čeští rodáci Zikmund a Lída Ascherovi. Zikmund Ascher se narodil roku 1910 do rodiny židovského obchodníka. Jeho dědeček a strýc vlastnili v Praze obchody s hedvábnými látkami a patrně právě odtud pramenila Zikova láska k textilu. Ve svých 23 letech založil vlastní firmu obchodující právě s textilem, pro kterou navrhovali vzory nejen známí umělci, ale také sám Ascher. Tisk mu tou dobou přezdíval Šílený hedvábník a stejně se jmenovala i výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze přibližující nejen osudy, ale také dílo, které bylo pro většinu Čechů naprosto neznámé.
Kvůli svému židovskému původu totiž odešel v roce 1939 Zika s manželkou Lídou do Londýna. O látky Lídy a Zikmunda Ascherových se zajímaly i nejslavnější módní domy, mezi které patřil například Dior, Yves Saint Laurent, Lanvin nebo Balenciaga. Oděvy zhotovené ze Zikových látek byste našli v 70. a 80. letech v šatnících královny Alžběty, princezny Margaret a Diany, Princezny z Walesu.
Královnina snacha Sophie, hraběnka z Wessexu, získala významné prvenství české návrhářce Tatianě Kovaříkové. Při své návštěvě Prahy v květnu 2015 si totiž vyhlédla v jejím butiku róbu v barvě holubičí šedi, kterou nakonec dostala darem. Oblékla ji při příležitosti svatby švédského prince Carla-Philipa ve Stockholmu. Kovaříková je tak první českou návrhářkou, která oblékla člena britské královské rodiny.
V neposlední řadě je třeba zmínit i osobnosti, které za jejich zásluhy ocenila Alžběta II. některým z britských řádů. Řád Britského Impéria v kategorii "Commander" (CBE) za zásluhy na poli hudby obdržel například dlouholetý šéfdirigent Symfonického orchestru BBC v Londýně a také šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek. Komandérem se stala i architektka Eva Jiřičná. Další dva dirigenti, Rafael Kubelík a Libor Pešek, získali v roce 1996 stejný řád, ale ve vyšší kategorii - stali se dokonce Rytíři Komandéry Britského Impéria (GBE). Důstojnickou úroveň (OBE) získal podnikatel v oboru sýrařství Milan Vyhnálek a základní členskou úroveň (MBE) obdrželi překladatel Shakespearových děl Martin Hilský či britský policista romského původu Petr Torák.
