Dětství
Petra Janů se narodila 19. listopadu 1952. "Naši se brali, když byli hodně mladí, mámě nebylo ještě ani 18 let. Taky se hodně rychle rozvedli a já jsem zůstala babičce. To byla nejkrásnější část mého dětství, které jsem si ale nevážila. Potom jsem podlehla lákání mojí matky, abych se přestěhovala na vesnici, kam jsem jezdila na prázdniny. Ale když jsou prázdniny, tak vám všechno přijde ideální. Opustila jsem tedy babičku, která plakala. Ale mně to bylo jedno. Za to bych si dneska nafackovala," vzpomíná Petra Janů.
V září pak nastoupila do dvojtřídky a uvědomila si, že tohle nebylo dobré rozhodnutí. "Máma měla kluky o šest a o sedm let mladší než já, takže potřebovala spíš někoho k ruce. Ale vzít zpátky už to nešlo. Pak jsem jezdila zase na prázdniny za babičkou a to jsem si užívala. Jedno léto jsem tam strávila na půdě, kde jsem si četla zamilované romány, babička mě zavolala vždycky akorát k jídlu a všem pak bylo divné, že jsem se vrátila celá bílá. A jakmile jsem udělala maturitu, tak jsem co nejrychleji vypadla. Sice to nebylo nic moc, na všechno jsem byla sama, ale zase se člověk naučil postavit se na vlastní nohy. Sice jsem si párkrát rozbila hubu, ale to každý."
