Hlas Vaška Matějovského znají nejen diváci reality show Love Island, jejíž třetí série vstoupí na podzim na obrazovky TV Nova, ale i posluchači ranní show Fajn rádia. Nám prozradil, jak práce na těchto pořadech probíhá a s čím se jako rozhlasový moderátor potýká.

Muži propadli reality show Love Island. Zajímá je, co si holky říkají o klucích

Žena

V reality show Love Island namlouváte voice-over. Co vás na vaší práci obzvlášť baví?

Žádná sezona není stejná. Vždycky se to liší a za to můžou účastníci. Pokaždé přijde někdo jiný, jiné osobnosti a charaktery. My nikdy nevíme, co se bude dít, a to, že se to mění každou minutou, mě na tom asi baví nejvíc. Musíme hbitě reagovat a na to se nedá nijak připravit. Je to živý organismus.

Šestým rokem děláte moderátora Fajn rádia, kde uvádíte ranní show. Tam taky improvizujete, nebo jde spíš o předem připravenou show?

Je to podobně živý organismus jako Love Island. Je to živá show, takže se musí reagovat na to, co se aktuálně děje a co se říká. Samozřejmě si děláme velkou přípravu k tomu, o čem budeme mluvit, někdy i jakým způsobem to pojmeme - aby vstup nebyl desetiminutové náhodné povídání. Ale jak se o tématu budeme bavit, to je nakonec čistá improvizace.

"Nakopnout" posluchače

Kde berete témata, o kterých si v rádiu povídáte?

Protože je to ranní show, musí tam být nějaká informativní část, potřebujeme lidi připravit na konkrétní den. Chceme, aby ti, kteří nás poslouchají například v úterý, věděli, že poslouchají úterní ranní show. Kdybychom mluvili pouze obecně, tak tu show můžeme vysílat kdykoliv. Potřebujeme být aktuální, informativní a zároveň chceme lidi pozitivně nakopnout do toho dne. Snažíme se proto být i zábavní, ale jestli nám to vychází, nechám na posluchačích. 

Máte nějaké hranice, třeba téma, o kterém raději pomlčíte?

Myslím, že ne. Líbí se mi, že dokážeme mluvit o čemkoliv, ať už jsou to smutné, nebo ne úplně veselé záležitosti. U nás je to takhle: "Tohle se stalo a vy byste to jako posluchači měli vědět, tak vám to řekneme." Někdy není čas pro humor, často se to týká třeba úmrtí nebo nešťastné události. I o tom se bavíme, protože takový je život. Jsou tam i věci obecnějšího rázu, ne nijak aktuální. Pokud máme pocit, že se něco zásadního řeší, nebo že se to naopak řeší málo, chceme o tom informovat. Nesnažíme se být za každou cenu jenom vtipní. 

Prohlédnout grafiku Leoši Marešovi je 48. Má přes milion fanoušků na Instagramu a na kontě pár skandálů

Měníte svůj přístup, když řešíte takové ožehavé téma?

Myslím, že razíme obecně upřímný přístup - pokud máme nějaký názor, tak ho řekneme. Posluchači mají vždy možnost mi napsat zprávu nebo zavolat do studia, nebojíme se toho. Často mi zavolají a řeknou: "Já si to nemyslím!" A to je super. My netvrdíme, že to, co říkáme, je stoprocentně pravda. Jenom říkáme svoje názory a dáváme hodně prostoru posluchačům, aby se i oni mohli vyjádřit. A často se o těch věcech bavíme právě s nimi, což je hezké. Není to jenom naše show, moje a kolegy, se kterým tam jsem. Je to naše show - prostě naše a posluchačů dohromady.

Jak vypadá interakce mezi vámi a posluchači?

Můžou napsat esemesku do studia, na naše telefonní číslo, nebo nám i přímo zavolat. Já sedím za moderátorským pultem, vedle mám telefon. Máme vstup, mluvíme a já po očku vidím, že mi někdo volá, tak to vezmu, když je prostor. Zeptám se, co chce a co si myslí. Člověk nikdy neví, kdo se ozve na druhé straně.

To určitě není vždy příjemné…

Volali nám lidi, kteří byli opilí, někdy nám začali sprostě nadávat, volali nám ti, kteří s námi brutálně souhlasili, anebo brutálně nesouhlasili. Zmáčknete čudlík a nevíte, co se ozve na druhé straně, a musíte na to nějak reagovat. Takových historek bylo spousty. U těch, co nám volají opilí, je zvláštní, že je třeba 7:30 ráno a zavolá někdo, kdo je evidentně úplně namol. 

Jako Howard Stern

Rok jste studoval na DAMU a do toho jste začal pracovat v rádiu. Vzpomenete si na svoje kariérní začátky? 

Těžko říct. Já jsem začal točit už ve dvanácti letech a od té doby se v tomto prostředí pohybuju. Rádio přišlo, když jsem byl na DAMU. Musel jsem se rozhodnout, jestli ve studiu pokračovat, nebo jestli se budu věnovat rádiu a dalším pracovním povinnostem. Vybral jsem si ty povinnosti.

Máte nějaký vzor, ať už jako moderátor, nebo jako herec?

Nemám nikoho konkrétního, koho bych se snažil kopírovat nebo k němu vzhlížel. Ale mám velice rád Howarda Sterna, což je jeden z nejslavnějších rádiových moderátorů na světě, průkopník mluvení bez hranic, které se mi libí. Mluví o věcech upřímně a velmi divoce.

A jaká je vaše vize toho, jak by ranní show měla vypadat?

Moje vize ideální ranní show je to, jak vypadá teď. Zní to možná namyšleně, ale opravdu jsme to dotáhli tam, kde jsme to chtěli mít. Netvrdím, že je to perfektní, že je to na sto procent - vždycky show doděláme a já vím, že jsem udělal spousty chyb, což mě rozčiluje. Hrozně se za to proklínám a vím, že progres by mohl být ještě obrovský. Ale myslím, že hlavní struktura tam je. A tak, jak to děláme teď, mě to baví a jsem za to rád.