Vzápětí vyhrála konkurz do pardubického divadla Stop, poté získala angažmá v plzeňském divadle Alfa a dostala do pražského divadla Rokoko. Její kariéra se začala rozjíždět, nazpívala několik duetů i písní jako Depeše, Denně čekám, Blues o tom, že život je chlap, Tajuplnej hráč, Nechte zvony znít, Na co tě mám. V roce 1966 vyhrála prvního Zlatého slavíka.
