Dalibor Janda a Jiří Adamec
Dalibor Janda patřil mezi muzikanty, na které po revoluci dopadl stín úspěchů za socialismu. V devadesátých letech proto trochu zápolil a překvapila jej reakce jeho tehdejšího kamaráda, režiséra Jiřího Adamce.
"Dělaly se různé estrády a silvestry, do kterých mě sice zvali, ale abych zpíval v kroji lidovky, dělal ze sebe pitomce… Tyhle pořady dělali stejní režiséři, a tehdy mě nějakou ustrašeností překvapil Jirka Adamec, se kterým jsem byl vždycky kamarád. Lidsky jsme si rozuměli. Když mi řekl, že chce, abych zpíval něco takového a ještě s nějakou hosteskou, protestoval jsem. On jen řekl, jak chceš. Pak už mě nezvali," vzpomínal Janda. Hořký konec přátelství měl ještě svoji dohru.
"Pak jsem byl už možná trochu uštěpačný a arogantní," připustil zpěvák. "Když jsem přece jen na silvestra na přelomu roku 1999 a 2000 zpíval směs svých písniček, publikum strašně bouřilo, takový to byl aplaus a on mi povídá: ‚No vidíš, jak tě mají lidi rádi.' A já na to, ‚Jirko, já jsem na to zvyklý' a šel jsem pryč…"
