"Mám chuť na lák od okurek," říká o probíhající léčbě rakoviny Anna Slováčková
Už podruhé se zpěvačka Anna Slováčková potýká se zákeřnou rakovinou. Zatím je na začátku celého procesu léčby, už teď ale cítí, že tentokrát to její tělo zvládá trochu jinak než dřív.
Ani to, že právě prochází náročným obdobím s chemoterapií, nebrání zpěvačce Anně Slováčkové pracovat. Své závazky chce plnit, pokud jí to její zdravotní stav aspoň trochu dovolí. "Tělo si zvyká a myslím, že se to zaběhne, bude to snesitelnější. Je to náročné, ale díky bohu mi to ještě nezabraňuje v práci a podobných věcech. Teď mám druhý den po chemoterapii a není to dobré," řekla minulý týden pro Super.cz.
Slováčková také popsala, že i když už, bohužel, věděla, co ji čeká, tentokrát je pro ni léčba více vysilující. "Je to náročnější než poprvé, to nebudu lhát, ale zase si říkám, že když je blbě mně, o to víc je blbě těm špatným buňkám, které ta chemoterapie ničí. Čím víc trpím, tím víc se to ve mně zabíjí a je to správně," říká s optimismem.
Tentokrát také nechtěla čekat do doby, kdy jí začnou vlasy padat po chomáčích, a rozhodla se už nyní sáhnout po holicím strojku. "Ony by to ještě nějaký ten týden zvládly, ale v momentě, kdy jsou kořínky tak slabý, že zůstávají v rukou, tak já se na ně nechci koukat. Shodila jsem to do takového mini ježečka, se kterým ještě nejsem tak ztotožněná, tak s ním ještě nechodím do společnosti bez pokrývky," dodala se slušivým turbanem.
Poměrně nečekaným vedlejším efektem medikace je velká změna chutí a také citlivost na pachy, kterou u sebe Slováčková nikdy dříve nepozorovala. "A mám i takový vůně a chutě, jako kdybych byla těhotná. Třeba potřebuju pít lák z okurek, přitom to nechápu, nemám žádnou hormonální léčbu. Ale věřím, že si tělo řekne, co potřebuje, a tak se mu snažím vyjít vstříc. Když si řekne o kremroli, budu si muset bohužel dát i kremroli," dodala se smíchem.