Čarodějnictví
Když se řekne čarodějnice, většina z nás si představí onu obávanou pohádkovou postavu, která nás provázela po celé dětství - vždyť kdo by neznal třeba Perníkovou chaloupku?
Čarodějnice či ježibaba bývá vypodobňována v podstatě jako ztělesněné zlo, zpravidla se jedná o starou babici se zlýma potměšilýma očima, šedivými rozcuchanými vlasy, s bradavicí na nose či jinde na obličeji a s holí v ruce. Ale opravdu tato postava existuje? Ano!
Pokud se ale podíváme do dávnější historie, konkrétně do starověku, zjistíme, že čarodějnictví praktikovaly ženy všech věkových kategorií, nechyběly mezi nimi ani ženy mladé a velmi krásné. Nám důvěrně známou podobu dalo čarodějnicím až křesťanství, které je označovalo za kacířky a spojenkyně Ďábla, jež jsou nebezpečné pro společnost. Tak se zrodily proslulé hony na čarodějnice, z nichž nejdramatičtější byly zřejmě proslulé čarodějnické procesy v americkém Salemu. Celkem se odhaduje, že v rámci čarodějnických procesů bylo na světě popraveno 40 000 až 100 000 vesměs nevinných lidí.
Ačkoli i v moderní době často stojí čarodějnice také na okraji společnosti, pohled na ně se ale v rámci společenského vývoje přece jenom poněkud změnil. I jejich vzhled je jiný, jsou to většinou ženy, které vypadají jako vy, anebo třeba sousedka od vedle. Moderní čarodějnictví se opírá o pohanské základy, převážně pak o keltskou magii a vymezuje se jako samostatné magické náboženství s názvem Wicca. Ačkoli je založeno na uctívání Bohyně matky, tedy na ženské energii, není pouze výsadou žen, čarodějnictví dnes stejně jako v minulosti s úspěchem praktikují také muži.
K čarodějnicím se odpradávna lidé uchylovali v okamžiku, kdy jiné metody selhaly. Možnosti magie jsou prakticky neomezené, existují kouzla na posílení milostných vztahů, na přivolání lásky, na zbavení se nežádoucích návyků nebo třeba i přebytečných kil. Kouzla mohou také pomáhat při zdravotních obtížích jakéhokoli typu, například při neplodnosti. Magii je možné využít pro dosažení úspěchu i peněz, na ochranu, v minulosti byla také hojně používána k sesílání kleteb na nepohodlné osoby.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
