Vesnice mi ničí manžela. Chci se přestěhovat!

"Když jsme bydleli ve městě, byl můj muž úplně jiný, rád chodil do divadla, hezky se oblékal. Mám pocit, že ho vesnice úplně ničí. Chci se přestěhovat zpět, ale on o tom nechce ani slyšet," píše na úvod svého příběhu Tereza.

Jak může přestěhování z města na vesnici člověka natolik změnit, že skoro přijde o zaměstnání? Podívejte se na celý Terezin příběh. Možná jí dokážete poradit, jak z problému ven.

Radost ze stěhování

V novém domě bydlíme už dva roky. Když přišel David s nápadem se přestěhovat, nebyla jsem úplně nadšená, ale nakonec jsem se těšila, že budeme děti vychovávat na čerstvém vzduchu a já se nebudu muset bát, když je pustím samotné do školy. Náš dům je dokonalý, doslova jsme si ho vymazlili.

Doporučujeme: Porod ve vaně. S placentou jsme žili pět dní

Tenkrát jsem měla strach, jak do okolí zapadneme, ale už za pár týdnů jsme znali celou ulici a po první místní zábavě jsme získali celou řadu kamarádů a známých. Vážně jsem byla maximálně spokojená.

Kamarádi z okolí

Za nějaký čas jsem si uvědomila, jak to tu vlastně chodí. Jednou pomůžou kamarádi nám, jindy my jim. Ale nějak se stalo pravidlem, že můj muž je neustále u někoho a na naše společné chvíle není čas. Někdy jde pomoci se stavbou pergoly, jindy udělat u souseda vjezd, pak se druhému porouchá auto. A vlastně ho téměř nevidím. Buď je v práci, nebo o víkendu na nějaké "brigádě", jak tomu rád říká.

David neumí říkat ne, což je asi jeho největší problém. Když jsem se za ním minule přišla podívat k sousedům z druhé ulice, kde kopal s kamarády bazén, pracoval sám. Na otázku, kde jsou ostatní, mi řekl, že vlastně ani neví. Večer přišel domů úplně ztrhaný, najedl se a usnul.

Jít na pivko

A to není všechno. Utužovat dobré sousedské vztahy se musí, ale za jakou cenu? Téměř každý večer vyráží s kamarády "na jedno" a vrací se pozdě večer. A když nejde o pivo, pak mastí karty nebo se scházejí v místní sokolovně, aby si zahráli nohejbal.

I já mám svůj program, ale už toho je nějak moc. Nemáme na sebe vůbec čas. A naše plány, že budeme jezdit na kole, na výlety, začneme "trénovat" na prcka, nic z toho se neděje.

Nekulturní člověk

Ve městě jsme často zašli do kina nebo do divadla. A i když v současné době nebydlíme vůbec daleko od "civilizace", nemůžu ho přemluvit, abychom někam vyrazili. Prý si mám užívat klid vesnice a netahat ho mezi davy lidí.

Místo kultury začal koukat na sport, i když ho vlastně nikdy nezajímal. Chodím si lehnout a on do noci sleduje box nebo něco jiného. Na podobné večery rozhodně nejsem zvědavá. A co víc, ráno není schopný vstát do práce. Už několikrát dorazil pozdě a měl z toho pořádný malér.

Montérky jsou největší přítel

Kdybyste ho viděli, jak chodí oblékaný. Je mu jedno, že ráno vyrazí pro rohlíky v montérkách. Já vím, že na vesnici se tyto věci neřeší, taky nemám problém se jít projít v teplákách, ale tohle už je vážně síla. Montérky z něj nesundám 14 dní, a když je potřebuji vyprat, musím je v noci tajně ukořistit a šoupnout do pračky, jinak nemám šanci.

Náš tip: Vesnice mě nenávidí. Svedla jsem souseda

Do práce chodil vždy v saku. Teď? Je problém, aby si oblékl alespoň slušnější džíny a košili. Když jsme spolu byli na vánočním večírku, dokonce se mnou mluvil i jeho nadřízený a ptal se, co s ním doma dělám, že se děsně změnil. Copak je to moje vina?

Nevím, co dál

Kvůli svým přátelům si klidně bere neplacené volno, a když se náhodou připijou v hospodě, zavolá šéfovi, že má nějaké střevní problémy a dorazí později. Dokonce i hodně přibral, protože, když si dá pivo, vykrade celou lednici! Nepoznávám ho.

A jaká je situace teď? Uvažuje, že by odešel z práce a s kamarádem opravoval auta! Nejspíš z toho zešílím. Svoji práci miluje (spíš miloval), denně se stýká s lidmi, spokojený, že může hodně věcí ovlivnit a změnit. Teď mám doma chlapa v montérkách s panděrem, který nejradši pije pivo a kouká na sport.

Myslíte si, že bychom se měli přestěhovat zpět? A jak ho mám přesvědčit, nechce o tom ani slyšet, ale vesnice ho ničí den za dnem a já nevím, co s tím mám dělat.

Tereza

Co byste jí poradili? Máte s podobnou situací nějaké zkušenosti? Vzkazy můžete nechávat v diskuzi pod příběhem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Šílené hotely: Bydlení v konečníku, na jeřábu,...

Rakovina je prý jen smůla. Zapomeňte na geny

Chcete zadek snů za 30 dní? Postačí jen dřepy!