reklama

Svedla jsem souseda, teď mě nenávidí celá vesnice

"Jako bych za všechno mohla jen já sama. Přitom jsme v tom lítali oba dva. Jenže on se spořádaně vrátil domů, zatímco ze mně se stal obecní nepřítel. Nenávidí mě celá vesnice," napsala nám slečna Tamara.

Foto: Isifa/Thinkstock

"Jako bych za všechno mohla jen já sama. Přitom jsme v tom lítali oba dva. Jenže on se spořádaně vrátil domů, zatímco ze mně se stal obecní nepřítel. Nenávidí mě celá vesnice," napsala nám slečna Tamara.

Není to vůbec snadné, uchovat si soukromí, když si lidé na vesnici vidí doslova do talíře. Ještě těžší je s nimi vyjít, pokud vybočíte z řady. A právě o tom je její příběh.

Babiččin danajský dar

Štíhlá, atraktivní blondýnka se na vesnici ocitla vlastně náhodou, když podědila po babičce domek. Napřed ho chtěla rovnou prodat - "Taková p... světa jako jsou S. se hned tak nenajde," říkala si. Jenže pak zjistila, že to má do práce 35 minut autem. A že jí ušetřené náklady na bydlení mnohonásobně vynahradí cenu benzinu.

Čtěte také: Živá reportáž: Čtyřicítka na swingers party!

Nakonec prodala garsonku v Praze a s pomocí přítele se vrhla na rekonstrukci domu. "Zpočátku jsem byla nadšená. Rázem jsme okolo sebe měli spoustu místa. Z našeho útulného domečku byl krásný výhled na zalesněné kopce Brd. Petr mezi místní chlapy v pohodě zapadl. A já začala pěstovat růže a byla spokojená," vzpomíná.

Jenže pak přišla krize. Dvojice se rozešla a Tamara zůstala na vesnici sama. Z ideálního hnízdečka se stala samota daleko od pražských kamarádek a možnosti zajít s nimi večer na skleničku nebo do kina. Cítila se osamělá. Po garsonce uprostřed rušného města se jí začalo brzy stýskat. I po mužské společnosti. A právě tehdy se u ní doma začal čím dál častěji objevovat soused Michal.

Sousedská trojka

Pomohl posekat zahradu. Naštípal dříví do krbu. Opravil rozpadlý plot mezi jejich domky. Párkrát se zastavila i jeho žena Marcela. Přinesla košík hub nebo čerstvě upečený koláč. Stejně jako Tamara, i ona pracovala ve zdravotnictví, a tak si měly o čem povídat. Časem se z nich staly dobré známé a ona se začala Tamaře brzy svěřovat s osobními problémy. Co se narodily děti, s Michalem už to mezi nimi není jako dřív...

Mladé sousedce si občas postěžoval i Michal. Ostatně byl u ní stále častěji. "Tady je takový klid!" pochvaloval si, když mu na terase nalila pivo. "Ta moje pořád jen pobíhá okolo dětí, doma rámus a bordel, kdo to má vydržet..."

Doporučujeme: Má nejmladší milenka? Byla starší než mé dítě!

Nakonec situace vyústila přesně tam, kam směřovala. "Když jednou odcházel, zhasl světlo v chodbě, kam jsem ho vyprovázela. Ale dveře ven už neotevřel. Najednou jsem cítila jeho ústa. Světlo se rozsvítilo a zase zhaslo, jak mě přirazil na zeď... Věděla jsem, že bych ho měla poslat domů. Ale bylo tak příjemné, cítit zase po dlouhé době mužskou náruč. Odcházel až za dvě hodiny a já věděla, že se dostávám do pěkného průšvihu. Taky že jo," přiznává Tamara.

Couro, vypadni!

Vášnivý vztah trval sotva měsíc, než to Marcela zjistila. Michal poslušně sklopil uši a vrátil se domů k dětem. Ale Tamaře vypuklo peklo na zemi.

Sousedky ji přestaly zdravit. "Chleba už došel!" hlásila jí prodavačka v konzumu, přestože v koši za ní byly ještě tři pecny. Bílé povlečení někdo v noci strhal ze šňůry na prádlo a zadupal do bláta na dvoře. "Couro! Děvko! Vypadni odsud!" nápisy křídou na brance smývala třikrát do týdne. S láskou opečované růžové keře byly přes noc poničené tak, že zůstaly jen kořeny. Přes kapotu jejího auta se objevily metrové škrábance. Všechno ustála. Rozplakala se, až když našla na prahu otrávenou kočku...

"Vím, že jsem udělala chybu, ale tolik nenávisti... Připomnělo mi to slepice, které se seběhnou, když vidí na cizím kuřeti krev, a klovou a klovou... Jako by se lidé, do té doby úplně obyčejní, vyžívali v tom, že můžou někomu slabšímu ubližovat," říká Tamara trpce.

Dvojí metr

V lecčems má možná pravdu. Stačilo totiž, aby se k ní zpátky přistěhoval Petr, a útoky přestaly, jako když utne. Sousedky zase začaly zdravit. Rohlíky byly k sehnání i v půl šesté večer. Všechno se jakoby zázrakem vrátilo do starých kolejí.

Tedy - skoro všechno. "Teď už vím, jací moji sousedé doopravdy jsou. Chlapům leccos projde, zatímco ženským se neodpouští. Uvědomila jsem si, že mám jen dvě možnosti - buď držet hubu a krok, nebo mít za sebou mužskou oporu, protože na dvoumetrového chlapa si tak snadno netroufnou," uzavírá.

Co si myslíte vy? Jaký je dostatečný trest pro drzou narušitelku cizího domácího krbu? A chová se obecné mínění v případech nevěry stejně k mužům jako k ženám? O tom můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Psala jsem anonymy milence svého muže

Chlapec se vzpomínkami mrtvého: Zabili mě ve válce!

Jak se stravovat a cvičit, když v práci jenom sedíte?

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama