Komunitní zahrady ve městě: Jak fungují a kolik stojí?
Hitem letošní sezóny jsou komunitní zahrady v centru města. Jak to funguje a kolik to stojí?
Mít vlastní zeleninu a ovoce je snem mnoha lidí. Všechny suroviny mají úplně jinou chuť než z obchodu. Ne však každý má to štěstí, že by měl domek se zahrádkou. Právě pro tyto lidi je tu projekt tzv. komunitních zahrad, který v posledních letech zažívá velký rozmach.
Historie komunitních zahrad nesahá v České republice příliš daleko. První zahrada vznikla v roce 2004 v Brně na Královém Poli. A proč se k projektu přidat? Získáte nejen místo k pěstování, ale také se budete více setkávat se svými sousedy. Podobný projekt The People´s Garden vychází z myšlenky, že společné pěstování zeleniny prospívá k sjednocení okolí ve společném zájmu a pomáhá životnímu prostředí.
Světová velkoměsta jako je Londýn nebo New York se snaží zazelenat pomocí pěstování na střechách či balkonech. V našich podmínkách je historie zahradničení ve městech spojená spíše se zahrádkářskými koloniemi.
Zahradničení pro aktivní lidi
Ačkoliv komunitní zahrady existují všude po světě už několik let, u nás vše přichází pomaleji. V Praze například začaly vznikat teprve v loňském roce. Jedná se o projekty v Holešovicích: Prazelenina nebo Kokoza na Chodově. Letos k nim přibyl Ulitej záhon Na Krejcárku na Žižkově.
Mladí aktivní lidé mají zájem pěstovat si vlastní potraviny, chtějí znát jejich původ, které konzumují, zkoušet nové druhy zeleniny, bylinek, vyměňovat si zkušenosti, semena, sazenice a samozřejmě i recepty. Vedle této oficiální cesty se rozjíždí takzvané guerillové zahradničení, "nelegální" sázení na nevyužitých pozemcích, ve vnitroblocích domů nebo na okraji parků, ale o tom někdy příště.
Náš tip: Dřevěné palety na zahradě. Originální záhon za 20 minut
Chcete mít vlastní pytel zeleniny? Vydejte se do Holešovic
Matěj Petránek se loni vrátil z Helsinek a rozhodl se, že tak jako v zahraničí, i on umožní lidem pěstovat zeleninu. V prolu ce činžovních domů v pražských Holešovicích vybídl místné obyvatele, aby si zkusili naplnit pytle o velkosti 1x1m zeminou a osázet oblíbenou zeleninou či ovocem. Díky tomuto nápadu mohl projekt Prazelenina letos začít druhou sezónu.
Cena pronájmu jednoho pytle na rok je 850 Kč, k tomu se vybírá kauce 150 Kč pro likvidaci jednotlivých záhonů po skončení sezóny. Pronájem zahrnuje velký pytel 1x1x1 m, hliněnou směs, dřevěnou paletu pod pytel, vodu na zálivku a volný vstup na dílny a akce pořádané v Prazeleninové zahradě. Od 13:00 do 22:00 si můžete svou úrodu chodit opečovávat a sklízet. Kromě záhonů nabízejí na Jižním Městě i společný kompost. Výborný způsob, jak zacházet s domácím odpadem ekologickou cestou.
Z garáže kopa zeleniny
Teprve v květnu se lopaty Na Krejcárku poprvé zabořily do země a z nehostinného místa kolem bývalé garáže začala vznikat zahrada plná zeleniny, bylin a květin.
Čtěte také: Vypěstujte si bylinky v okně. Zavěste je místo záclony!
Sousedské vztahy má utužovat nejen společné sázení a sklízení, ale také celá řada kulturních akcí. "Lidé ve městech, kteří nemají vlastní pozemky kolem domů, si najdou pozemek, kde společně zahradničí," vysvětlují na svých oficiálních stránkách zakladatelé. Nová zahrada vzniká v okolí nepoužívané garáže. Celý prostor je pokrytý betonem, proto budou rostliny umístěné do nádob, bedýnek, pytlů nebo skříní.
Na Krejcárku chtějí ušetřit nejen peníze ale také přírodu, proto se bude používat především recyklovaný materiál. Náklady i tak jsou pro jednoho okolo 500-700 Kč na rok. V zahradě se budou pořádat také workshopy, přednášky, plánuje se promítání filmů nebo společné grilování.
Je mrkev ještě bio?
Je to jedno! Podstatné je, že získáte surovinu, která vám projde pod rukama, víte, čím jste ji zalévali, hnojili a v jakém stavu ji sklízíte. Trendem dnešní doby je vědět, co jíme. Vždyť i ta mrkev chutná jinak, když je z vlastní zahrádky.
Člověk se jen může podivovat nad tím, že získat pozemky (třeba i betonové), které nikdo nevyužívá či nepotřebuje, je i v dnešní době těžké, že se najdou lidé, kteří jsou proti takovým nápadům. Pytle plné zeminy mohou na veřejném prostranství vypadat trochu neobvykle, ale stačí chvilku počkat, a zeleň, která se z nich začne klubat, se stane ozdobou neprodyšných sídlišť plných asfaltu a betonu. Když si k tomu ještě přidáte společné chvíle strávené se sousedy a zábavu pro celou rodinu, pak musíte dát projektům komunitních zahrad jednoznačně palec nahoru.
zdroj: prazelenina.cz, Ulitej záhon Na Krejcárku
Co si vy myslíte o komunitních zahradách? Dáváte přednost pohodlnému nákupu v supermarketu, vyrážíte na farmářské trhy nebo své ruce zaboříte hezky do zeminy a vypěstujete si své vlastní suroviny?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Hledáte na léto něco nového a osvěžujícího?
Káva a čaj neškodí, dokáží léčit krevní tlak
Jak si doma vybělit zuby: Jahody ANO, ocet NE!
