Betula pendula, Betula verrucosa, Betula alba
Lidové/další názvy: bříza bradavičnatá, bříza bílá, deruzda, březa, březina, břest
Čeleď: břízovité
Popis rostliny
Bříza bělokorá je listnatým stromem s výškou až 25 m. Je nápadná štíhlým vzrůstem, ale i typicky bílou kůrou, která příčně praská. Borka se odlupuje ve vodorovných proužcích.
Kůra mladých větviček má červenohnědou barvu, je bradavičnatá a lepkavá. Větvičky nižšího řádu bývají u břízy výrazně převislé.
Pupeny stromu jsou špičaté, lesklé a lepkavé. Listy břízy jsou střídavé, dlouze řapíkaté. Na rubu jsou světle zelené, na líci sytě zelené. Čepel má deltovitý tvar a dvojitě pilovitý okraj.
Samčí i samičí květy představují převislé jehnědy. Bříza kvete od dubna do května.
Bříza plodí drobné, široce křídlaté nažky.
Výskyt a pěstování
Bříza bílá roste hojně po celém území Evropy nebo na západu Sibiře. Představuje pionýrskou dřevinu, která je nenáročná na stanoviště a odolná vůči nepříznivým podmínkám. Rychlerostoucí bříza se navíc díky lehkým semenům snadno rozšiřuje i na velké vzdálenosti.
Na jedné straně se bříza užívá k rekultivaci krajiny, na druhé straně je v hospodářských lesích považována za plevel. Bříza se vyskytuje ve všech typech lesů. Obsazuje narušené půdy, paseky a požářiště, nezřídka roste na opuštěných polích. K vidění je poblíž vodních ploch.
Bříza bělokorá preferuje kyselé, písčité půdy a osluněná místa.
Léčitelství
Listy, pupeny a kůra břízy bělokoré obsahují flavonoidy, třísloviny, pryskyřice, glykosidy, silice, vitamín C, organické kyseliny, některé minerální látky a saponiny. Zejména kůra je zdrojem betulinu, který vykazuje protizánětlivé, hojivé a analgetické vlastnosti.
V léčitelství slouží listy, pupeny i kůra břízy. Dříve se užívala také březová šťáva vytékající na jaře z naříznutého kmene stromu, v současnosti je u nás nařezávání kmenů zakázáno.
Pupeny se pro léčebné využití sbírají během dubna a května, vždy ze starších stromů, poražených předešlou zimu. Z těchto stromů se sbírá i bílá kůra, nejlépe brzy na jaře.
Listy břízy se sbírají před květem a během květu. Zpravidla se sklízí sdrhováním přímo z větví, proti směru růstu. Nepoužívají se listy z koncových větví. Suší se ve stínu nebo uměle do 40 °C.
Léčivé účinky břízy
- má dezinfekční vlastnosti
- odvodňuje, pomáhá při vodnatelnosti
- má močopudné a potopudné účinky
- stimuluje správnou funkci ledvin a močového ústrojí
- je prospěšná při dně a revmatických onemocněních
- pomáhá při f nebo ischiasu
- zmírňuje otoky kloubů
- zevně napomáhá hojení kožních neduhů
- podporuje růst vlasů
Podávání a užití
Vnitřní užití
V lidovém léčitelství se bříza užívá jako zápar (recept níže), macerát nebo odvar. Pokud se připravují listy, musejí se nejdříve nařezat nebo rozdrobit, aby se dostatečně uvolnily účinné látky. Listy břízy mají mírně nahořklou chuť a jemnou vůni. Z listů břízy se dá vyrábět i sirup, ocet nebo domácí víno.
Bříza nemá vedlejší účinky. Přestože zvyšuje vylučování moče, nedráždí ledviny. Bříza však není vhodná pro dlouhodobé podávávání, zdraví neprospívá ani překračování doporučených denních dávek.
V ledvinových a čistících směsích se bříza často kombinuje s přesličkou, jehlicí nebo lékořicí.
Vnější použití
Březová šťáva i silný odvar z listů a pupenů má hojivé působení, léčí ekzémy, špatně se hojící rány, hnisavé záněty nebo akné. Bříza je prospěšná i při plísňovém onemocnění kůže, údajně působí také proti nadměrnému pocení nohou.
Bříza bílá jako vlasová voda čistí a dezinfikuje vlasovou pokožku, prospívá mastným vlasům, podporuje růst vlasů.
Mladé březové listy poslouží jako obklad na klouby. Přikládají se přímo na kůži, přikryjí se potravinářskou fólií a nechají působit nejlépe přes noc. Na bolavé klouby poslouží i odvar z listů, pupenů nebo kůry, také kůra macerovaná v olivovém oleji.
Čistící čaj z břízy – recept
Polévkovou lžíci nadrcených nebo nařezaných sušených listů břízy zalijeme šálkem (250 ml) vroucí vody, nechme odstát 10 min., poté přecedíme. Šálek čaje z břízy se podává 2x denně.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.