Borovice lesní
Pinus sylvestris
Lidové názvy: sosna, chvoj, chvůje, borec, boroví, bor, špendličí
Čeleď: borovicovité
Popis rostliny
Borovice lesní je impozantním jehličnatým stromem s výškou až 40 m. Má vzdušnou, nepravidelnou, široce kuželovitou až plochou korunu. Dožívá se několika set let.
Borovice lesní má zpravidla mohutný kořen, který sahá hluboko do země. Borka stromu je brázditá, deskovitě rozpukaná, snadno se loupe. V dolní části kmene má šedohnědý odstín, v horní části je pak červenooranžová, rezavá až nazelenalá.
Borovici lesní charakterizují temně zelené jehlice, dlouhé až 8 cm. Jsou tuhé, špičaté. Vyrůstají na pavětvičkách (brachyblastech), ve svazečcích po dvou. Vždy po 2 – 3 letech opadají.
Borovice lesní kvete od dubna do června, poprvé však až ve stáří 15 – 70 let. Na jednom stromě najdeme samčí i samičí šištice. Samičí šištice jsou nahloučeny po 1 – 3 na koncích mladých větviček, pod vrcholovým pupenem. Mají růžovou, nachovou až temně červenou barvu, až během 2 – 3 let dozrávají v kuželovitě vejcovité šišky s dřevnatými šupinkami. Zralé šišky mají velikost 3 – 10 cm, semena jsou ukrytá na šupinkách.
Borovice lesní je silně variabilním druhem, který existuje v široké paletě poddruhů a variací. Také celý rod borovice zahrnuje více než stovku různých druhů. Všechny u nás dostupné borovice mají obdobné léčebné využití.
Původ a výskyt
Borovice lesní osídluje celý mírný pás Euroasie. V dalších částech světa se pěstuje.
Borovice snese sucho i nedostatek živin. Vyhovuje jí světlé stanoviště. Nedaří se jí ve stínu, nesnáší smog. Borovice často roste na skalách, sutích a písčinách. Najdeme ji ve světlých lesích, nejenom na písčité, ale i kamenité nebo vřesovité půdě.
Borovice lesní je často k vidění v kulturních lesích. Pěstuje se pro měkké, pružné dřevo s nápadnou kresbou. Užívá se ve stavitelství nebo jako palivo. Slouží však také jako účelový strom pro zpevnění půdy, v zahradní architektuře i jako okrasná dřevina.
Borovice je na našem území původním druhem, patří k těm nejrozšířenějším stromům. V současnosti ji však ve volné přírodě na některých místech nahrazuje nepůvodní borovice černá nebo borovice vejmutovka.
Léčitelství
Borovice lesní vyniká obsahem vonných silic, které jsou složeny z terpenů (pinen, limonen, camphen, cadinen, felandren, myren, cymen nebo sylvestren). Je také zdrojem pryskyřice. Obsahuje třísloviny, hořčiny nebo aromatické kyseliny. Především zelené části jsou bohaté na vitamín C.
V léčitelství se uplatňují nerozvinuté pupeny, mladé výhonky nebo jehličí. Pupeny a výhonky se sklízejí v dubnu až květnu, kdy jsou nejúčinnější. Suší se ve stínu, do teploty 35°C.
Léčivé účinky borovice
- má protizánětlivé a dezinfekční účinky
- podporuje odkašlávání, uvolňuje hleny
- je užitečná při onemocnění žlučníku
- pomáhá při zánětech ledvin a močových cest
- je močopudná, čistí krev
- ulevuje při revmatismu a dně
- vně podporuje prokrvení pokožky
- léčí kožní neduhy
- povzbuzuje při únavě
- zmírňuje bolesti svalů
- působí proti nespavosti, stresu a depresím
Podávání a užití
Vnitřní užití
Borovice se užívá jako nálev nebo odvar. Čaj se připravuje z pupenů, výhonků nebo šišek. Vždy se podává jen v malých dávkách a krátkodobě. Léčivé uplatnění má borovice také jako sirup.
Borovice není vhodná pro osoby se zánětlivým onemocněním ledvin, jater nebo trávicího ústrojí. Ve vyšších dávkách může způsobit podráždění.
Vnější využití
Odvar z borovicových pupenů, výhonků nebo jehličí poslouží k přípravě posilující bylinné koupele. Prospěšný je také prostřednictvím inhalace. K inhalacím se využívá i čistá borovicová silice, která je běžně k dostání.
Borovice pomáhá i v podobě masti nebo masážního oleje na bolavé svaly a klouby.
Posilující koupel – recept
Připravíme si hrst jehličí borovice (lze využít i pupeny nebo mladé výhonky). Jehličí povaříme asi 10 min. ve 2 l vody, následně scedíme. Odvar přidáme do vodní lázně. Borovicová koupel prokrvuje pokožku a u citlivějších jedinců může působit až dráždivě.
Upozornění
Text nenahrazuje lékařské vyšetření. Má pouze informativní charakter. Konkrétní léčba je vždy v rukou odborníka, také využívání léčivých bylin by mělo být individuálně konzultováno s lékařem.
